Národ pivařů
Češi jsou přeborníci v pití piva i v jeho výrobě
Pokud přepočítáme na počet obyvatel nejen spotřebu piva, ale i jeho výrobu či počet zdejších pivovarů, umístí se Česká republika vždy na pomyslných stupních vítězů v Evropě.
Česko je země pivu zaslíbená. A to až tak, že kdybychom chtěli lásku zdejších pivařů vyjádřit například v podobě vlajky, stačilo by z té nynější vypustit modrý klín a spodní část přebarvit z červené na barvu zrzavého moku. Horní by již mohla zůstat bílá jako pivní pěna. Myslíte, že přeháníme? Pak zvažte následující fakta.
Že jsou Češi největšími pijáky piva na světě, je notoricky známý fakt. Potvrzují to i poslední čísla z ročenky Pivní statistika EU pro rok 2018, kterou na konci minulého roku vydala organizace Brewers of Europe, jež sdružuje národní pivovarnické asociace včetně Českého svazu pivovarů a sladoven. V roce 2017, za který existují poslední celoevropsky srovnatelná data, vypili Češi na hlavu - tedy včetně kojenců - 138 litrů pěnivého moku. Tedy 276 půllitrů za rok. Jen pro srovnání, jedná se o 13 bas a 16 „lahváčů” k tomu. Ostatní evropské národy se ve spotřebě na hlavu dívají na Čechy z uctivého odstupu. Druzí Rakušané vypijí ročně 105 litrů a Němci 101. Ostatní „medailisty” tak porážíme o více než třicítku litrů, tedy šedesátku velkých piv.
Český svaz pivovarů a sladoven navíc před nedávnem zveřejnil i nejnovější čísla za celý rok 2018. Co se z nich dá vyčíst? Že v konzumaci nepolevujeme. Čísla proti roku 2017 poskočila o další tři litry na průměrných 141 litrů na hlavu a rok. Ostatně spotřeba na obyvatele se drží na podobné úrovni již deset let.
Na hlavu i nejvíc vyrobíme
V absolutním množství vyrobeného zlatavého moku, tedy po pivovarnicku ve „výstavu”, se tuzemské pivovary nemohou rovnat těm z mnohem větších zemí. V posledních letech se v celkové produkci Česko přetahuje o sedmé místo v Evropě spolu s Belgií. Projekt Evropa v datech se ale rozhodl spočítat podobný ukazatel jako v případě spotřeby - a to celkovou produkci na hlavu. Tedy kolik piva se v každé zemi vyrobí v přepočtu na jednoho obyvatele za rok. A Češi v tomto ukazateli opět porážejí ostatní Evropany. V roce 2017 vyprodukovaly zdejší pivovary 192 litrů na osobu a rok. V druhé Belgii (u které má Brewers of Europe poslední data za rok 2016) se jednalo o 182 litrů na hlavu. Ve třetím Irsku pak 168 litrů „per capita”.
A ani v tomto ukazateli Česko rozhodně nepolevuje. V loňském roce produkce tuzemských pivovarů podle čísel svazu vzrostla na nový rekord ve výši 21,3 milionů hektolitrů.
Kolik Čechů na jeden pivovar?
Za tento úspěch mohou nejen ty největší tuzemské pivovary, ale i nespočet středních a malých. Ostatně i jejich množství je v přepočtu na obyvatele v rámci Evropy velmi solidní. Dle Brewers of Europe jich tu v roce 2017 působilo 450. Když se toto číslo opět přepočítá k počtu obyvatel, vyjde, že na jeden fungující pivovar připadá 23,5 tisíce Čechů. V tomto měřítku již nejsme na úplné špici - více pivovarů k počtu obyvatel mají Švýcarsko a Lucembursko - nicméně i tak stále se držíme na celoevropských stupních vítězů.
Ani v příští ročence bychom se propadnout neměli. Za rok 2018 hlásí tuzemští pivovarníci a sladaři ještě lepší čísla: konkrétně 6 velkých pivovarských společností, 29 samostatných pivovarů a 440 minipivovarů a restauračních pivovarů. Ostatně právě ve zmíněných minipivovarech jsme na tom také velmi dobře - opět v přepočtu na hlavu na třetím místě v Evropě.
Rekordní rok
Představitelé Českého svazu pivovarů a sladoven si výsledky z posledních let pochvalují. „Rostoucí zájem o české pivo v zahraničí nás těší a stejně tak dobrý výsledek na domácím trhu. Naopak špatnou zprávou je pokračující přesun konzumace z hospod do domácností. To neprospívá naší pivní kultuře, ani české ekonomice,“ říká František Šámal, předseda Českého svazu pivovarů a sladoven.
Zmíněný export loni vzrostl oproti roku 2017 o 12 %. „Celkem jsme do zahraničí vyvezli 5,2 milionu hektolitrů piva, což je historicky první překonání pětimilionové hranice. Od roku 2010 vzrostl export českého piva o 43 procent,“ přidává se Martina Ferencová, výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven. Měřeno optikou vyvezeného moku, tuzemské pivo nejvíc chutná Slovákům, Němcům, Polákům a Rusům.
Adiktolog: Pití piva rozhodně není bez rizika. Naopak!
Problém s pivem je například ten, že se jedná alkohol, se kterými se mladí lidé setkávají v začátcích konzumace. „Je pro ně prakticky bezproblémově dostupné,“ říká Miroslav Barták z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN v Praze.
Mohl byste z pohledu adiktologa okomentovat „drtivé“ prvenství Čechů ve spotřebě piva na hlavu?
Údaje o spotřebě v České republice nejsou z pohledu veřejného zdraví příznivé. Na celkové spotřebě alkoholu se pivo podílí více než polovinou. Alkohol přitom způsobuje řadu problémů.
Mezi nepřenosná onemocnění spojená s jeho škodlivým užíváním patří jaterní cirhóza, některé druhy rakoviny a nemoci srdce a oběhu. A také úmyslná či neúmyslná zranění, například způsobená pádem z výšky, násilím a sebevraždami či při dopravních nehodách. Při nadměrném užívání alkoholu v těhotenství je navíc dítě ohrožené vznikem fetálního alkoholového syndromu a komplikacemi v podobě případného předčasného porodu.
Česká republika také zaujímá přední příčky v počtu případů rakoviny tlustého střeva u mužů. Toto onemocnění je ovlivněno i konzumací piva a tvrdého alkoholu. Častým zvykem je nemírná kombinace tučného masa, uzenin či smažených jídel a pití piva – což riziko nádorových onemocnění ještě zvyšuje.
Nadměrné užívání alkoholu a závislost na něm mohou často zásadním způsobem ohrožovat náš každodenní život. Negativně se může promítat do pracovního výkonu v zaměstnání, způsobit problémy v mezilidských vztazích a intimním životě s partnerem.
Je pivo méně nebezpečné z pohledu vzniku závislosti ve srovnání třeba s tvrdým alkoholem?
Toto je velmi komplikovaná otázka. Neexistuje na ni jednoduchá obecná odpověď. Posouzení vždy musí vycházet ze situace konkrétního člověka. Pokud se jedná o rychlost účinků, tak lihoviny jsou na tom samozřejmě jinak než pivo a jsou také častěji s rizikovou konzumací spojovány. Pivo ale vůbec není bez rizika – naopak. Jedná se často o alkohol, se kterými se lidé setkávají v začátcích konzumace. Je velmi často konzumováno dětmi a mladistvými ještě před dosažením věku 18 let. Navíc je pro ně prakticky bezproblémově dostupné.
Existuje něco jako „zdravé“ či „bezrizikové“ množství vypitého piva?
Užívání alkoholu, které by bylo bez rizika, podle posledních výzkumů neexistuje. To však neznamená, že všechny způsoby užívání jsou stejně rizikové. Za užívání s menším rizikem se považuje konzumace pouze jednoho nápoje denně, nikdy by se neměly vypít více než čtyři nápoje najednou a zcela abstinovat by se mělo alespoň jedenkrát týdně. Dále se doporučuje alkoholické nápoje nemíchat, nepít s cílem zbavit se negativní emocí, nepít o samotě.
Bylo by dobré, aby spotřeba piva v ČR klesala?
Z pohledu veřejného zdraví určitě. Existuje mnoho důvodů, proč pití alkoholu omezit nebo s ním skončit úplně. Na pozoru bychom se měli mít zejména v případě, pokud nám pití způsobuje závažné zdravotní problémy nebo jiným způsobem negativně zasahuje do života. Omezení alkoholu či úplné abstinování přináší nesporné výhody: zlepšení tělesného i duševního zdraví, zlepšení mezilidských vztahů v rodině i mimo ni, zlepšení finanční situace, zdravější životní styl nebo zlepšení pracovní situace.
Co by měl pro snížení spotřeby alkoholu učinit stát?
Nástroje jsou všeobecně známé, otázkou je, do jaké míry se uplatňují či budou do budoucna uplatňovat. Jde o cenu, dostupnost a společenskou přijatelnost. Toto jsou zásadní nástroje, které má stát k dispozici.
Takové to domácí popíjení
To, co trápí nejen zástupce pivovarů, ale především hospodské, je neustálý pokles podílu čepovaného piva. Místo toho, aby si lidé došli „na jedno” do restaurace, radši si ho koupí na doma v supermarketu. V roce 2017, za kdy organizace Brewers of Europe zveřejnila poslední evropská srovnatelná data, se v Česku vypilo jen 38 % čepovaného piva. Loni čísla podle svazu pivovarů dále poklesla na 36 %.
Z čeho pivo Češi nejraději pijí? Loni to bylo ve 40 % v lahvích, 34 % ze sudů. Podíl PET lahví klesl na 12 %, naopak podíl plechovek vzrostl na 11 %. Podíl piva v cisternách činil zbývající 3 %. Když už se Češi napijí, rádi si dávají silnější piva. Ležáky, tedy spodně kvašené moky se stupňovitostí 11° až 12°, v loňském roce vylepšily svou pozici na tuzemském trhu na 50,3 %, výčepní piva tvoří 45,2 %. Kategorii „ostatní”, kam se řadí nealkoholická piva, pivní mixy a pivní speciály, náleží 4,5 % tuzemské spotřeby.
„Právě nealkoholická piva ale zažila úspěšný rok 2018 a pivovary jich uvařily o 7,3 % více, konkrétně 620 tisíc hektolitrů. Obdobný trend sledujeme i u míchaných nápojů na bázi piva (tzv. pivních mixů), jejichž spotřeba rostla o 42,5 % na 429 tisíc hektolitrů,” uzavírá Český svaz pivovarů a sladoven.