Společnost

Diverzita zaměstnanců

Ačkoli se podle dat Eurostatu setkalo přes 50 tisíc lidí v ČR s diskriminací a Češi vycházejí relativně příznivě i z prosincového šetření Eurobarometr, studie ukazují, že realita je podstatně horší. Třebaže 95 % Čechů tvrdí, že nevnímají účast žen na vysoké politice jako nikterak problematickou, ve skutečnosti ženy tvoří jen 23 % tuzemského parlamentu, přičemž unijní průměr odpovídá 33 %. Ženy i berou průměrně o 18 % menší platy než muži. Hendikepovaní pak mají v průměru o čtvrtinu nižší mzdu. Česko se potýká i s diskriminací LGBTQ+ lidí, jen během posledního roku byl každý 7. z nich v práci diskriminován, slovním útokům v některých odvětvích čelí ale i více než třetina.

Celý článek

Srovnání elektráren

Česká vláda v říjnu schválila národní klimaticko-energetický plán. Podle toho má podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě do roku 2030 stoupnout ze současných 18 % na 30 %. Vláda také potvrdila odklon od uhlí do roku 2033. Aby zůstaly členské státy EU v souladu s celounijními dekarbonizačními cíli, musejí zásadně transformovat svůj energetický mix a udělat z „čistých“ zdrojů pilíře nové energetiky. To je i v souladu se závazky států, které se účastnily klimatické konference COP 28. Jaké výhody a nevýhody s sebou jednotlivé zdroje energie přinášejí, porovnává Evropa v datech na základě několika vybraných aspektů, jako jsou technické parametry nebo společenské a environmentální dopady. Fosilní zdroje, které se umisťují nejhůře ohledně produkce emisí, naopak představují snadno řiditelnou jistotu, podobně jako biomasa, která je ale extrémně náročná na spotřebu vody.

Celý článek

Trh práce

Vlivem globálních trendů jako je automatizace a digitalizace má do roku 2030 zaniknout na 330 tisíc pracovních pozic. Podle studie Boston Consulting Group se to dotkne především pracovníků ve výrobě, zprostředkovatelů služeb či prodavačů a pokladních. Většina těchto pracovníků přejde bez větších obtíží do příbuzných profesí, ale na 55 tisíc lidí bude muset projít řádnou rekvalifikací. Tu podle Úřadu práce vloni absolvovalo na 15 tisíc osob, které projevily největší zájem o rozšíření svých počítačových dovedností. V roce 2030 budou naopak nejvíc chybět řemeslníci a elektrikáři, po kterých je velká poptávka už teď, a to zejména v energetice. Mimo to bude vlivem restrukturalizace trhu práce řada nových pracovních míst vznikat, na což se Česko musí důkladně připravit.

Celý článek

Předsudečné násilí

Česká společnost patří v Evropě k těm, které se v Evropě nejvíce potýkají s fyzickým násilím, vyplývá to z výzkumu Agentury Evropské unie pro základní práva. Fyzicky bylo v posledním roce napadeno 12 % mužů, což je nejvyšší podíl ve 29 sledovaných evropských zemích. Další studie poukazují i na to, že postupem času posiluje takzvané předsudečné násilí vůči skupinám s menšinovou sexuální orientací či hendikepovaným. Oběti se navíc často bojí situaci nahlásit. Situaci by mohla pomoci novela trestního zákoníka, kterou připravuje Ministerstvo spravedlnosti. Její finální podoba je však podle odborníků stále v nedohlednu.

Celý článek

Blackout

V Česku dnes spotřebováváme 60krát více elektřiny než před 100 lety a závislost na ní se do roku 2030 dále zvýší až o 30 %. Vyšší spotřebu budou z velké části pokrývat obnovitelné zdroje, které už nyní stojí za 12 % světové spotřeby. Česká síť je na rozsáhlý výpadek proudu dobře připravená. Provoz sítě při takové události může obnovit pomoc ze sousedních zemí ale také elektrárny Orlík a Dlouhé stráně. Pravděpodobnost takzvaného blackoutu není ale nikdy nulová. Stačí si vzpomenout na rozsáhlý blackout z roku 2003, který na 18 hodin odřízl od elektřiny 56 milionů Italů.

Celý článek

Předčasné porody

Předčasně se v Česku narodí 7 200 novorozenců, což je přibližně 7 % porodů. Zatímco dříve nedonošené děti běžně umíraly, během posledních několika desítek let se Česká republika stala jednou ze zemí s nejkvalitnější péčí o (předčasně narozené) novorozence na světě. V prvním měsíci života u nás zemře jedno dítě z tisíce, což odpovídá 14. nejnižší hodnotě ze 200 sledovaných zemí. Rozvoj péče o předčasně narozené děti byl ale v ČR trnitý. Ještě v 70. letech neměli lékaři přístup k řadě klíčových vědeckých poznatků ani potřebnému vybavení, které si v některých případech na vlastní náklady kupovali sami. V dalším posunu péče pomáhají například neziskové organizace, podpora veřejnosti, spolupráce na evropské úrovni či digitální technologie.

Celý článek

Elektronický odpad

Nový telefon si Češi pořizují průměrně jednou za dva roky a na každého z nás vychází průměrně 1,4 SIM karet. Potřeba mít neustále moderní chytrý telefon však zatěžuje nejen peněženky Čechů, ale i životní prostředí. Na každého obyvatele ČR připadá až 15,7 kilogramů elektronického odpadu ročně a víc jak desetinu z nich tvoří právě mobilní zařízení. Své vysloužilé telefony Češi nechávají zestárnout v šuplících s tím, „že se třeba jednou budou hodit.“ Ve skutečnosti je ale nejlepším řešením recyklace, kterou kromě prodejců elektroniky nabízí i samotní operátoři. Službu Češi ale téměř nevyužívají a podle T-Mobile se operátorům k recyklaci dostává méně než 1 % prodaných telefonů.

Celý článek

Teplárny a krize energií

Zdražování se letos nevyhne ani sektoru teplárenství. V závislosti na zdroji podraží teplo v příštím roce o jednotky až desítky procent. Oproti sektoru plynárenství nebo energetiky je ale teplo stále levnější a stabilnější komoditou, kterou využívá téměř 40 % českých domácností a 45 % nově zkolaudovaných bytů. V teplárenství prozatím hrají prim fosilní zdroje, rychle se ale zvyšuje podíl biomasy, která v letošním roce tvoří 10 % objemu paliva a je v současnosti levným zdrojem. Teplárny jsou tak v porovnání s lokálními topeništi jednodušším a ekologičtějším zdrojem, což je dáno i tím, že podléhají evropské regulaci. Do budoucna by se navíc měly orientovat více i na odpad.

Celý článek

Voda v krajině

Evropu čeká do konce století nebývalé sucho. Podle nejpesimističtějších odhadů klesnou hladiny českých řek až o 40 %, což bude mít drtivý vliv nejen na pitnou vodu a rozmanitost živočichů žijících v naší přírodě, ale také na zemědělství, energetiku či průmysl. Vysoušení půdy má za následek i ničivější povodně po přívalových deštích. Od roku 1980 u nás živelní katastrofy způsobily škody v hodnotě 308 miliard korun, což je v přepočtu na obyvatele jeden z nejvyšších výsledků v Evropě. Řešení vězí v obnovování přirozených funkcí krajiny, péči o vodní toky či promyšlené výsadbě lesů.

Celý článek

Nerovnost ve vzdělávání

Kvůli covidu nejvíce trpí žáci, kteří byli nerovnostmi ve vzdělávání postiženi už před krizí. Ministr školství Robert Plaga chce využít 350 milionů korun z evropských prostředků na letní kempy a doučovací kurzy. Země v Evropě se s problémy ve vzdělávání způsobenými pandemií vyrovnávají i skrze sbírky elektroniky nebo zajišťování školních obědů zdarma. Následkům krize se postaví také Národní plán obnovy, ve kterém má jít na snižování bariér v přístupu ke vzdělávání, zvyšování odbornosti učitelů nebo doučování až 18 miliard korun z evropského rozpočtu.

Celý článek