Archiv

Zaostávání Evropy za USA

Spojené státy jsou dlouhodobě bohatší než státy Evropské unie dohromady – to potvrzují všechny relevantní ekonomické ukazatele. Je ale otázkou, jak moc reálně zaostáváme. Některé statistiky říkají, že se nůžky mezi EU a USA začaly v posledních letech rychle rozevírat, třeba kvůli nástupu AI. Nominální HDP na obyvatele EU v roce 2025 bylo 47 tisíc dolarů oproti americkým 90 tisícům. Toto číslo ale zkresluje silný dolar, EU reálně není o polovinu chudší než USA. Evropský technologický sektor se navíc po letech začíná vzmáhat.

Celý článek

Odpadové hospodářství

V roce 2023 jsme v Česku vyprodukovali devátý nejvyšší objem komunálního odpadu na obyvatele napříč EU, konkrétně 538 kg oproti unijnímu průměru 511 kg. A ačkoli míra cirkulárního využití materiálů u nás během dekády vyskočila z 6,9 % na 14,8 %, tento faktor při posuzování cirkularity obecně nestačí. Komunální odpad tvoří jen asi 15 % veškerého odpadu v zemi a za zlepšením mohou stát spíše statistické nebo ekonomické faktory. Hlavní příčinou naší vysoké produkce komunálních odpadů zůstává dlouhodobě levné skládkování. Cestu ven ukazují cirkulární obchodní modely a kolektivní systémy jako nástroje rozšířené odpovědnosti výrobců –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ od zpětného odběru pneumatik a mobilů až po pilotní sběr nábytku. Rozvoj cirkularity v Česku nicméně může ovlivnit skutečnost, že téměř dvě třetiny Čechů snahu žít udržitelně mají pouze za podmínky, že to pro ně neznamená výrazné omezení.

Celý článek

Klima vs. sport a zdraví

Klimatická změna komplikuje sportování hned v několika ohledech. Nejenže se naše planeta za posledních 150 let oteplila v průměru o 1,5 °C, ale vyšší teploty znemožňují sportovcům sportovat tak, jak byli dříve zvyklí. Utkání se kvůli vedrům často přesouvají do klimatizovaných hal, termíny slavných klání se posouvají, sněhovou pokrývku nahrazuje umělý sníh a vodáci se potýkají i s klesajícími hladinami řek. Vedra s sebou nesou i přímá zdravotní rizika. V prvních dvaceti letech 21. století způsobilo horko na 489 tisíc úmrtí po celém světě. Nejvíce se přitom ze všech kontinentů otepluje Evropa.

Celý článek

Regenerativní zemědělství

Půda představuje základ veškerého zemědělství, a tím i potravinové bezpečnosti – její stav se však po celé Evropě horší. 62 % všech půd a 89 % těch zemědělských v EU závažně ubývají funkce. Například v Česku trpí erozí z obdělávání hned 31 % půd. Jako zásadní se v reakci na tento stav ukazuje být trend regenerativního hospodaření: tuzemsko se v podílu šetrně obdělávané orné půdy řadí na desáté místo v EU s necelými 39 %. S degradací půdy však rostou i další hrozby, jako je nevratné zapečeťování zemědělské půdy zástavbou, v Česku takto degradovalo již 3,5 % půd. „Záchrannou brzdou“ při ochraně půdy může být precizní zemědělství, které díky technologiím, jako jsou drony, senzory nebo AI, prostředí nevytěžuje zdaleka tolik. Jeho zavedení nejen omezuje emise skleníkových plynů, ale také zemědělcům v průměru zvyšuje čistý zisk.

Celý článek

Technologická závislost

Evropské země jsou závislé na amerických digitálních technologiích, což ohrožuje naši suverenitu. A zdá se, že se to ještě dlouho nezmění. Digitální prostor zasahuje skoro do každé části našeho života, od komunikace a práce přes zdravotnickou infrastrukturu po bankovnictví, týká se to také ukládání citlivých osobních údajů. Agresivní politika Donalda Trumpa v obchodu a sporech o Grónsko nutí Evropu přehodnotit svou závislost na USA – a to nejen v obraně, ale i v digitální sféře. Nejčernější scénář odstřižení od amerických technologií by vedl ochromení velké části online ekonomiky a vládních služeb.

Celý článek

Virtualizace

Virtualizace proměňuje všechny aspekty života – od mezilidských vztahů přes práci až po zábavu. V říjnu 2025 užívalo internet již 6 miliard lidí po celém světě, v Česku pak bylo online přes 94 % populace. Za výrazný trend platí využívání AI v rolích, které dříve náležely jiným lidem. Téměř třetina teenagerů považuje konverzace s umělou inteligencí za stejně uspokojivé nebo uspokojivější než konverzace s opravdovými přáteli. S přesunem života do digitálního prostoru však rostou také rizika jako narušení soukromí a digitální stopa bez kontroly. Více než 90 % mladých Evropanů má o své digitální soukromí obavy, ale pouze 7 % z nich ví, jak svou digitální identitu efektivně ochránit. Čísla naznačují také nárůst kriminality v digitálním prostoru: v roce 2025 policie v Česku zaregistrovala o 14 % více skutků spáchaných na internetu než o rok dříve.

Celý článek

Hybridní hrozby

Kybernetické útoky v Česku dál přibývají a mění svou podobu. Jen v roce 2025 evidoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) 203 bezpečnostních incidentů. Většina z nich spadala do kategorie Dostupnost, kde se v ohrožení ocitá fungování služeb a systémů například kvůli zahlcení serverů. V roce 2024 tvořily tyto incidenty 62 % všech zaznamenaných případů. Nejzávažnější hrozby mají podle úřadu zahraniční původ a cílí zejména na státní instituce a strategickou infrastrukturu.

Celý článek

Důvěra v instituce

Češi patří k největším skeptikům v rámci OECD – vládě nedůvěřuje 71 % obyvatel, skutečnou důvěru jí naopak vyjadřuje jen 19 %. Data OECD zároveň ukazují, že klíčovým faktorem důvěry je pocit politického zastání a k vysoké míře nedůvěry se přidává i vnímání korupce. Česko se v žebříčku Transparency International umístilo na 46. místě po boku Kypru či Španělska, pod průměrem EU a daleko za skandinávskými zeměmi. Právě tuto propast mezi občany a politikou má pomoci zmenšit český zákon o lobbingu, který zavádí registr lobbistů a má zprůhlednit, kdo a s jakým zájmem ovlivňuje rozhodování státu.

Celý článek

Well‑being dospívajících

Psychické zdraví českých dospívajících patří k nejhorším v celé Evropě – potvrzují to jak mezinárodní, tak domácí výzkumy. Například podle výzkumu Agentury Evropské unie pro drogy z roku 2024 se dobře cítí jen 46 % českých adolescentů, což je druhý nejnižší podíl v Evropě. Nižšího výsledku dosáhla už jen Ukrajina čelící ruské agresi. Ještě závažnější výsledky přináší první celonárodní monitoring psychického zdraví žáků devátých tříd, který v roce 2024 provedl Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Nízký well-being zde vykázalo 66 % dívek a 41 % chlapců. Více než polovina deváťaček navíc trpí příznaky střední až těžké deprese. Situaci zhoršuje i rozsáhlé kybernetické násilí: s nějakou jeho formou se v posledním roce setkalo 85 % mladých Čechů ve věku 11 až 21 let a dvě třetiny z nich se dokonce staly samy obětí kyberšikany, ukazuje průzkum agentury Ipsos ve spolupráci s T-Mobile a organizací In IUSTITIA.

Celý článek

Vishing

Podvodné telefonáty jsou čím dál častějším způsobem kyberútoku. Velký nárůst napadených při kyberpodvodu zaznamenala Česká bankovní asociace. Přibývá podvodů zahrnujících falešného bankéře, podle České spořitelny způsobené škody meziročně vzrostly o 41 % a počty takových podvodů dále výrazně narůstají. Trendem mezi útočníky je nejen zneužívání telefonních čísel institucí, ale také manipulace k osobní předávce hotovosti na parkovišti či kurýrovi. Čím dál častěji se také stává, že transakci nepotvrzuje útočník, ale sama oběť. Podvody zahrnující zneužité číslo nicméně výrazně znemožňují technologická opatření na straně mobilních operátorů. Typicky se oběťmi vishingu stávají lidé středního věku, ze zaměstnanců v testu odolnosti vůči vishingu nejčastěji podlehli s podílem 19,2 % pracovníci v oblasti výroby a strojírenství.

Celý článek