Láska v Evropě

Co říkají statistiky o manželství a rodinách

V kolika letech mají evropské ženy první děti? Kolik dětí se narodí mimo manželství? A jak různé evropské země přistupují ke sňatkům homosexuálů?

V Česku se mimo manželství narodí polovina dětí, u Poláků je to čtvrtina

Co mají společného Česko, Slovensko, Maďarsko a Rakousko? Kromě geografické blízkosti je to i přístup k pojetí rodiny. Země bývalého rakousko-uherského mocnářství vystupují uprostřed Evropy jako ostrov, na kterém se častěji než u sousedů stává, že se děti rodí lidem, kteří nejsou sezdáni – ať už proto, že svatbu plánují až po narození dětí, nebo se brát vůbec nehodlají. Na Slovensku se v roce 2016 podle Eurostatu narodilo nevdaným matkám 40,2 % dětí, v Rakousku to byly 42,4 %, v Maďarsku 46,7 % a v Česku dokonce 48,6 %. To je více než průměr členských zemí Evropské unie, který činil 42,6 %. U sousedních Němců se mimo manželství narodí méně dětí. V roce 2016 to bylo 35,5%. U dalších sousedů – v Polsku – bychom očekávali čísla daleko nižší, díky tradiční představě o přísně katolické zemi. Nesezdaným párům se tam narodí čtvrtina dětí, což je výrazně méně než v Česku. Přesto jsou evropské země, kde je tento podíl ještě nižší – Švýcarsko, Ukrajina, Kypr, Chorvatsko, Bělorusko, Řecko nebo Turecko. Nejvyšší podíl nemanželských dětí mají naopak Island, Francie, Bulharsko, Slovinsko a Norsko.

Češky mají první dítě průměrně ve 28 letech, nejstarší prvorodičky jsou Italky

V kolika letech jsou lidé dost staří na to, aby se jich okolí začalo ptát, kdy už budou mít děti? To se napříč Evropou různí. Zatímco na Ukrajině nebo v kavkazských republikách Ázerbájdžánu, Arménii a Gruzii se první děti ženám rodí kolem 24. nebo 25. roku života, v Itálii, Španělsku nebo Švýcarsku je to podle Eurostatu až okolo 31 let. Při pohledu na mapu je Evropa rozdělena do čtyřech částí – západní, střední, východní a jižní, přičemž největší rozdíly jsou mezi jihem a východem. Česko patří do největší skupiny zemí, kde se věk prvorodiček pohybuje průměrně mezi 28,2 a 29,4 lety. Do stejné skupiny zemí patří i sousední Německo a Rakousko. Polsko a Slovensko spadají do skupiny států, kde se první děti rodí ženám průměrně mezi 27,8 a 26,8 lety.

Česko je středem Evropy, pokud jde o přístup ke svazkům homosexuálů

Příběh svatého Valentýna má různé verze, ale řada lidí ho považuje za duchovního, který tajně oddával mladé zamilované páry. Proč se tedy při příležitosti jeho svátku nepodívat na téma, ve kterém se „láska“ a „zákaz“ také snoubí – a to jsou manželství párů stejného pohlaví. Mezi evropskými zeměmi v přístupu k této problematice existují různé přístupy. Zároveň ale platí, že to byla právě Evropa, kde se věci v minulosti nejvíce hýbaly kupředu.

První zemí světa, která párům stejného pohlaví nabídla určitá práva, bylo Nizozemsko. V roce 1979 přijalo systém „neregistrovaného soužití“, který fungoval v rámci pronajímání nemovitostí (a byl otevřen i párům opačného pohlaví). Dánsko pak v roce 1989 udělalo další krok, kdy jako první země světa začalo uznávat registrované partnerství homosexuálních párů. A bylo to znovu Nizozemsko, které pak v roce 2000 přijalo zákon uznávající plnohodnotné manželství lidí stejného pohlaví.

Dnes manželství homosexuálů povoluje velká část západoevropských zemí. Na východě Evropy je naopak v ústavách zemí často zakotveno, že manželství je svazkem muže a ženy. Zajímavý model mají v tomto směru Maďarsko a Chorvatsko, kde sice vzhledem ke znění ústavy nemůže být o manželství homosexuálů řeč, ale tyto státy zároveň povolují registrované partnerství. Pravým středem Evropy je Česko, jehož ústava nehovoří o manželství jaké výhradním svazku muže a ženy, ale manželství homosexuálů neuznává – mohou uzavřít pouze registrované partnerství.