Technologie

Kdo nahradí uhlí

Odklon od uhlí nastává rychleji, než se před několika lety čekalo. Nová německá koalice chce jeho konec uspíšit o osm let oproti původním plánům, urychluje se také v Polsku. Právě tyto dvě země zatím společně s Českem zastávaly roli „uhelných šampionů“ Evropy. Do budoucna vsadí hlavně na vítr a plyn, Německo také na solární energii. V Česku se dá podle expertů z EGÚ Brno očekávat hlavně nárůst sluneční elektřiny a plynu. Předešlá vláda však jasný plán na náhradu uhlí nepředložila a nepřipravila ani mechanismy, jak fosilní zdroje udržovat v pohotovosti pro chvíle, kdy budou v síti potřeba.

Vodík v dopravě

Jednou z nejslibnějších možností pro budoucnost čisté dopravy je vodík. Přestože první vodíkový autobus Češi sestrojili už v roce 2009, dodnes není česká infrastruktura na vodíkovou dopravu připravena. To by se mělo v dohledné době změnit, jelikož řada velkých měst plánuje vodíkové projekty uskutečnit a například Ústí nad Labem má už teď smlouvu na dvacet autobusů v hodnotě 302 milionů korun. S financováním pomáhají i evropské fondy, které mimo jiné podporují vznik takzvaných vodíkových údolí. S vodíkem se počítá i v energetice, ačkoliv má ještě v roce 2050 představovat pouze 3 % světového energetického mixu.

Moderní zemědělství

Současný způsob získávání potravin může za 70 % vymírání živočišných a rostlinných druhů a připadá na něj až 70 % světové spotřeby pitné vody. Řešení přichází z vesmíru. Nejde o malé zelené mužíky, ale pražskou Agenturu EU pro kosmický program (EUSPA) a využití evropských satelitů v zemědělství. Jejich data využívá například český start-up CleverFarm, s jehož pomocí mohou zemědělci ušetřit až třetinu hnojiva, vody a osiva. Zemědělci díky senzorům také přesně ví, které plodiny jsou napadené škůdci, takže nemusí přírodu zbytečně zatěžovat pesticidy. Nové technologie precizního zemědělství se testují i na zemědělském polygonu České zemědělské univerzity, který technicky zajišťuje T‑Mobile Czech Republic.

Zásobárny elektřiny

Úložiště elektřiny usnadňují nástup obnovitelné energetiky, protože pomáhají vyrovnávat výrobu energie ze slunce a větru. V tomto desetiletí se očekává nárůst počtu velkokapacitních baterií. V Evropě jich zatím funguje nebo vzniká přes 500, a nejvíc ve Velké Británii. Mezi zeměmi EU je v rozvoji bateriových úložišť nejsilnější Německo, v Česku tomu brání legislativa a jako úložiště tu fungují hlavně přečerpávací elektrárny. Do roku 2050 má ale význam baterií překonat vodík.

Doprava budoucnosti

Na zapojení automobilů bez řidiče do běžného provozu si počkáme minimálně do roku 2030. Názory na jejich bezpečnost jsou ale postupně optimističtější, vznikají nové patenty a na nástup autonomních vozidel se připravují i jednotlivé státy. Jak je připraveno Česko? Jakým překážkám musí autonomní řízení čelit? Jaké technologické milníky jsou za námi? A v jakých oblastech se vozidla bez řidičů budou uplatňovat nejdříve?

Ovzduší v Evropě

Kvůli Dieselgate bylo vypuštěno tolik přebytečných emisí škodlivých oxidů dusíku, že by to vydalo na dvě stovky uhelných elektráren. Evropa už svůj přístup k dieselům přehodnotila. Velký problém ale představují řidiči, kteří ze svých aut odstraňují filtry prachových částic. Škodí zejména ve městech, která se také potýkají se znečištěním z domácích kotlů.

Nová podoba práce

Práce na dálku je běžná pro dvě stě tisíc Čechů. S více než jedním milionem Nizozemců se to nedá srovnávat, ale počet lidí pracujících z domova nebo kavárny u nás roste. Pomáhají tomu i moderní technologie pro týmovou spolupráci.

Chlad není zadarmo

Počty klimatizací ve světě se každoročně zvyšují a jen v období 2000-2016 se zdvojnásobily z 815 milionů chladicích jednotek na 1622 milionů. Poptávka po chlazení roste i v Evropě a v horkých dnech se projevuje i v Česku. Do poloviny století přitom můžeme mít ročně až o dvanáct tropických dní více.

Silniční kamery

Češi by při cestě do oblíbených dovolenkových destinacích měli důsledně dbát na dodržování předepsané rychlosti i dalších pravidel silničního provozu. Mohou totiž cestovat přes země, které vedou v počtu radarů nebo kamer monitorujících průjezd na červenou. V Evropě vede Itálie, kde každých 100 kilometrů silnic kontrolují více než dvě kamery. A například v Rakousku či Chorvatsku připadá jedna kamera na téměř každý takový úsek. Evropské silnice hlídá v součtu více kamer (48 501) než všechny ostatní kontinenty dohromady.

Kde číhá kyberzločin

Četnost kyberútoků v posledních letech několikanásobně vzrostla. Češi si ale mezi evropskými národy nejméně uvědomují, že se mohou stát oběťmi. Na internetu je přitom možné sledovat třeba záběry ze stovek českých nezabezpečených kamer na chodbách domů, v restauracích nebo průmyslových podnicích. Riziko útoku hackerů číhá i v nezabezpečené elektronice v domácnostech a firmách.