Archiv

Mladí a EU

V rámci studijního programu Erasmus+ mezi lety 2014 až 2023 uskutečnili čeští vysokoškoláci na 63 tisíc studijních pobytů a stáží. Nejčastěji mířili do Německa, kam jich vyjelo přes 6 300; naopak do Česka se s počtem 12 116 příjezdů ve stejném období vydali nejčastěji Španělé. Kromě cestování a studia v zahraničí bez omezení si mladí lidé váží i záruky mírového soužití států nebo bezplatného roamingu, který od roku 2017 EU zajišťuje.

Udržitelnost a obalové materiály

Jednou z podstatných oblastí, se kterou si lidstvo musí poradit na cestě k udržitelnější budoucnosti, jsou obaly. Podle Eurostatu došlo za rok 2021 k největšímu nárůstu obalového odpadu za deset let, v rámci EU ho na jednoho obyvatele připadlo 188,7 kilogramů, což je o téměř 11 kilogramů více než v roce předchozím. Až 40 % představoval odpad z obalů z papíru nebo kartonu, druhou příčku zaujaly s 19 % plasty. Současně s produkcí nicméně rostl také podíl zrecyklovaných obalů na hlavu, který od roku 2010 stoupl o 22 %. Ve snaze snížit uhlíkovou stopu se jako řešení nabízejí znovuvyužitelné obaly, ale ani ty nejsou samospásným řešením. Za určitých podmínek, jako jsou dlouhé přepravní vzdálenosti, životnímu prostředí úlevu nepřinášejí.

Vodík v energetice

Vodík doplní evropský energetický mix. Do roku 2030 ho chce Evropa produkovat až deset milionů tun, a to s minimálními emisemi. V polovině února byla schválena státní podpora pro vodíkové projekty až ve výši 6,9 miliard eur v sedmi evropských zemích, Česko mezi nimi nicméně chybí. Tradičně uhelné české regiony ale sází na vodík jako na technologii, která může pomoci rozvoji obnovitelných zdrojů: na Ústecku vzniká vodíková laboratoř, v Moravskoslezském kraji pak první „vodíkové údolí”. Globálnímu vodíkovému trhu ale dominuje Čína, která se soustředí na praktické využití a má zároveň největší instalovanou kapacitu elektrolyzérů na světě.

Diverzita zaměstnanců

Ačkoli se podle dat Eurostatu setkalo přes 50 tisíc lidí v ČR s diskriminací a Češi vycházejí relativně příznivě i z prosincového šetření Eurobarometr, studie ukazují, že realita je podstatně horší. Třebaže 95 % Čechů tvrdí, že nevnímají účast žen na vysoké politice jako nikterak problematickou, ve skutečnosti ženy tvoří jen 23 % tuzemského parlamentu, přičemž unijní průměr odpovídá 33 %. Ženy i berou průměrně o 18 % menší platy než muži. Hendikepovaní pak mají v průměru o čtvrtinu nižší mzdu. Česko se potýká i s diskriminací LGBTQ+ lidí, jen během posledního roku byl každý 7. z nich v práci diskriminován, slovním útokům v některých odvětvích čelí ale i více než třetina.

Pokrytí internetem

Kvalitní pokrytí internetem je klíčovou podmínkou pro digitalizaci. Evropská digitální transformace se opírá mimo jiné i o cenově dostupnou a vysokorychlostní digitální konektivitu pro všechny. Česko se může pochlubit vysokým podílem venkovských oblastí, které jsou pokryté nejmodernějšími mobilními sítěmi 5G. Mezi lety 2021 a 2022 se 5G pokrytí venkova zlepšilo z 43 % na 78 % domácností. Podle dat Českého telekomunikačního úřadu v současnosti 5G sítě může využívat 96 % všech obyvatel Česka. Pokrytí LTE sítí na českém území dosahuje podobně jako jinde v EU téměř 100 %. Naopak v doméně pokrytí pevným internetem na bázi optických sítí Česko za většinou Evropy zatím zaostává, v roce 2022 mělo přístup k tomuto typu infrastruktury pouze 37 % domácností. Podle T-Mobile Czech Republic teď operátoři spolupracují na strategickém rozšiřování optického pokrytí.

Emise z dopravy uhlí a plynu

Při dopravě amerického zemního plynu do Česka vznikne přibližně 132 g CO2e na přepravený kilogram plynu, zatímco při dopravě kila uhlí do české elektrárny unikne do atmosféry 0,2–9 g CO2e, tedy více než 100krát méně. Dopravu a těžbu plynu navíc doprovází úniky, podle některých odhadů totiž do ovzduší uniká až desetina celkově vytěženého zemního plynu, přičemž se jedná o metan, který má z hlediska skleníkového efektu mnohonásobně horší dopad než oxid uhličitý. Naopak při spalování více emisí produkuje uhlí. Z dlouhodobého hlediska se jako nejlepší volba jeví mix obnovitelných zdrojů a jádra, kde problém emisí ze spalování odpadá.

Srovnání elektráren

Česká vláda v říjnu schválila národní klimaticko-energetický plán. Podle toho má podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě do roku 2030 stoupnout ze současných 18 % na 30 %. Vláda také potvrdila odklon od uhlí do roku 2033. Aby zůstaly členské státy EU v souladu s celounijními dekarbonizačními cíli, musejí zásadně transformovat svůj energetický mix a udělat z „čistých“ zdrojů pilíře nové energetiky. To je i v souladu se závazky států, které se účastnily klimatické konference COP 28. Jaké výhody a nevýhody s sebou jednotlivé zdroje energie přinášejí, porovnává Evropa v datech na základě několika vybraných aspektů, jako jsou technické parametry nebo společenské a environmentální dopady. Fosilní zdroje, které se umisťují nejhůře ohledně produkce emisí, naopak představují snadno řiditelnou jistotu, podobně jako biomasa, která je ale extrémně náročná na spotřebu vody.

AI ve vzdělávání

AI nástroje ve vzdělávání představují podle resortu školství spoustu příležitostí, jak oblast posunout, pokud je budou studenti i vyučující používat správně a efektivně. Do budoucna mohou pomoci třeba s personalizací vzdělávání nebo hodnocením a zpětnou vazbou. Optimisticky se k AI ve vzdělávání staví také studenti; podle výsledků ankety Evropy v datech skoro ⅔ dotázaných vnímají umělou inteligenci ve vzdělávání pozitivně. Více než polovina z nich si přesto dělá starosti, jak ovlivní AI chatboti studování v budoucnu.

Budoucnost energetiky

Rok 2022 prolomil rekord ve světové těžbě uhlí i jeho spotřebě. Poptávku táhly především Čína a Indie jakožto největší producenti, Amerika a Evropa naopak spalovaly uhlí méně než v předchozím roce. Evropa chce od užívání fosilních paliv ustoupit v horizontu let – v souladu s cílem snižování emisí o 55 % do roku 2030. Řada států včetně Česka ale stále nemá jasno v tom, jak uhlí nahradit. Energetický sektor přitom potřebuje plánovat na desetiletí dopředu a napjatě očekává aktualizaci Státní energetické koncepce a opožděného Národního klimaticko-energetického plánu. Nerozhodnost státu může vést ke zbrzdění vývoje a potřebných investic.

Trh práce

Vlivem globálních trendů jako je automatizace a digitalizace má do roku 2030 zaniknout na 330 tisíc pracovních pozic. Podle studie Boston Consulting Group se to dotkne především pracovníků ve výrobě, zprostředkovatelů služeb či prodavačů a pokladních. Většina těchto pracovníků přejde bez větších obtíží do příbuzných profesí, ale na 55 tisíc lidí bude muset projít řádnou rekvalifikací. Tu podle Úřadu práce vloni absolvovalo na 15 tisíc osob, které projevily největší zájem o rozšíření svých počítačových dovedností. V roce 2030 budou naopak nejvíc chybět řemeslníci a elektrikáři, po kterých je velká poptávka už teď, a to zejména v energetice. Mimo to bude vlivem restrukturalizace trhu práce řada nových pracovních míst vznikat, na což se Česko musí důkladně připravit.