Archiv

Teplo domova

Pandemie koronaviru má kvůli uzavírání obchodů, škol nebo podniků vliv i na spotřebu tepla. Průmysl, služby a školství totiž využijí významnou část energie, která se v Česku vyrobí. Největším spotřebitelem jsou však domácnosti, které využívají 42 % celkové energie na vytápění. Ve spotřebě dálkového tepla na domácnost se Česko v Evropě umisťuje na deváté příčce hned za zeměmi z oblasti Baltského moře a za Slovenskem.

České pivo

Den před svátkem sv. Václava slavíme Den českého piva. A skutečně je co oslavovat. Naše země se drží na prvních příčkách v Evropě nejen co do počtu vypitých piv, ale také v produkci piva a počtu pivovarů i malých místních pivovarů v poměru k počtu obyvatel. Cena piva v poměru k průměrné mzdě se navíc stále snižuje.

Včely v Evropě

Česko je rájem včelařů. Při přepočtu na počet obyvatel u nás vychází 57,8 chovatelů včel na 10 000 lidí, což je nejvíc v celé EU. Nezaostáváme ani v počtu včelstev v poměru k rozloze země. Našich osm úlů na kilometr je třetí nejvyšší podíl v Unii. Včely však v současnosti čelí mnoha hrozbám. Včelaři považují za nejzávažnější pesticidy a nešetrné zemědělství. Pokud by včely a další opylovači vymřeli, klesla by celková zemědělská produkce v jižní Evropě až o třetinu.

Chytré školy

Málokterá část života české společnost doznala během epidemie koronaviru takových změn jako školství. V dobách před Covid-19 běžně používalo digitální technologie ve výuce jen 18 % škol. Při epidemii se online výuka na dálku naopak stala novou realitou pro většinu z nich. Řadě dětí zejména ze severozápadu republiky ale doma chybí připojení k internetu. A čeští učitelé si nejsou jistí ohledně svých ICT dovedností. Jak si Česko stojí v celoevropském srovnání?

Účtenka za první školní den

Celková výbava pro prvňáčka v Česku vychází na více než 2 800 korun. V sousedním Německu i Slovensku ale za podobné pomůcky vydají rodiče ještě více peněz. Nejdražší položkou na nákupním seznamu je školní aktovka, která v Česku stojí víc než u sousedů. Naopak sešity jsou u nás dvakrát levnější než na Slovensku.

Evropská koupálka

Koupání v přírodních koupalištích je stále bezpečnější. Ve více než 80 % monitorovaných jezer, rybníků a jiných vodních ploch vychází kvalita vody na výbornou. Před deseti lety bylo takových vod pouze 63 % a v roce 2004 jen necelých 39 %. Ke zlepšení přispívají i čistírny odpadních vod. Za evropské peníze se jich u nás zatím postavilo nebo zmodernizovalo více než 590.

Česko přes internet

Epidemie koronaviru zdůraznila potřebu digitalizace státní správy. Česko je v rámci celosvětového rozvoje e-governmentu mezi zeměmi s vysokým ohodnocením, ale na průměr Evropské unie máme ještě co dohánět. Pokud už elektronické služby vlády využíváme, nejčastěji to je kvůli přiznání DPH. Jen v roce 2018 jsme takových přiznání přes elektronickou podatelnu podali 2,37 milionu, zatímco přiznání daní z příjmu fyzických osob se k finančnímu úřadu dostalo online jen 296 tisíc. Online komunikaci se státem by měl zjednodušit projekt využití bankovní identity k plošné identifikaci v online prostředí, který se chystají spustit v průběhu roku 2021 největší domácí banky –⁠ Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka.

Návrat do zajetých kolejí

Pandemie naprosto vyřadila z provozu některé oblasti české ekonomiky. Například knihkupci nebo prodejci elektroniky se v krizi museli spolehnout na online nákupy, poskytovatelé ubytování a cestovní kanceláře se v březnu a dubnu dostali dokonce do minusu. Jedním z mála odvětví, která podle poskytovatele platebních technologií Global Payments naopak posílila, byly prodeje potravin.

Zpátky do hospod

Před koronakrizí utráceli našinci za stravování v nálevnách, restauracích či jídelnách průměrných 15 850 korun na hlavu ročně. Ostatně stravování a ubytování patřilo v Česku mezi nejlevnější v Evropě. Během koronavirové epidemie útraty v restauracích klesly na polovinu, otevření zahrádek ale tržbám pomohlo.

Dozvuky koronakrize

Ačkoliv začíná postupné uvolňování řady bezpečnostních opatření proti šíření koronaviru COVID-19, je ještě brzy na to prohlásit krizi za ukončenou. Po celém světě jsou proto některá opatření stále v platnosti a například školy jsou k dvacátému květnu otevřeny pouze ve dvaceti světových zemích, v Evropě jde o Norsko, Island a Bělorusko. Zcela bez omezení se dá v Evropě přicestovat pouze do Velké Británie. Většina zemí nadále omezuje provoz služeb a teprve nyní spouští otevírání obchodů ve větší míře.