Ekonomika a byznys

Potravinová soběstačnost

Dvanáct evropských zemí včetně Česka dokáže uspokojit své každodenní kalorické nároky. To samé však podle polského výzkumu nelze tvrdit například o Rusku nebo Číně. Potravinová soběstačnost, která se znovu začala diskutovat i kvůli probíhající epidemii, se dá měřit také na jednotlivých produktech a jejich spotřebě v konkrétních zemích. V tomto ohledu vychází soběstačnost EU na 101 % a do roku 2080 by se měl tento poměr podle studie České zemědělské univerzity změnit jen minimálně. Česko má největší nadprodukci v oblasti obilovin, ale nejvíce nám chybí vlastní zelenina.

Práce během pandemie

V první polovině roku měla pandemie koronaviru na práci Čechů ve srovnání s jinými evropskými národy jen malý vliv. O práci u nás do července přišly podle průzkumu Eurofoundu jen 4 % obyvatel. Z domova začalo nově pracovat 38 % lidí. Z hlediska kvality i množství odvedené práce patříme k nejspokojenějším národům evropské sedmadvacítky a méně než nás deprese sužují jen obyvatele čtyř evropských států.

Česko přes internet

Epidemie koronaviru zdůraznila potřebu digitalizace státní správy. Česko je v rámci celosvětového rozvoje e-governmentu mezi zeměmi s vysokým ohodnocením, ale na průměr Evropské unie máme ještě co dohánět. Pokud už elektronické služby vlády využíváme, nejčastěji to je kvůli přiznání DPH. Jen v roce 2018 jsme takových přiznání přes elektronickou podatelnu podali 2,37 milionu, zatímco přiznání daní z příjmu fyzických osob se k finančnímu úřadu dostalo online jen 296 tisíc. Online komunikaci se státem by měl zjednodušit projekt využití bankovní identity k plošné identifikaci v online prostředí, který se chystají spustit v průběhu roku 2021 největší domácí banky –⁠ Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka.

Návrat do zajetých kolejí

Pandemie naprosto vyřadila z provozu některé oblasti české ekonomiky. Například knihkupci nebo prodejci elektroniky se v krizi museli spolehnout na online nákupy, poskytovatelé ubytování a cestovní kanceláře se v březnu a dubnu dostali dokonce do minusu. Jedním z mála odvětví, která podle poskytovatele platebních technologií Global Payments naopak posílila, byly prodeje potravin.

Pod tlakem epidemie

Největší podíl přidané hodnoty v Evropě patří průmyslu (téměř 17 %), Česká republika je v tomto ohledu mezi evropskými státy na třetím místě po Irsku a Norsku. Druhá příčka ve srovnání přidané hodnoty jednotlivých odvětví náleží oblasti zahrnující obchod, dopravu, ubytování a pohostinství. Ta zaměstnává největší počet pracujících (více než 51 milionů). Právě tato odvětví jsou přitom nejvíce zasažena opatřeními proti šíření koronaviru.

Tváří v tvář koronaviru

Omezení spojená s pandemií koronaviru COVID-19 v Česku nejprve zasáhla 200 tisíc lidí pracujících v zábavním průmyslu či umění. Dopadů se ovšem obávají také zbylá odvětví české ekonomiky včetně průmyslu a strojírenství, které tvoří 44 % hrubé přidané hodnoty a zaměstnávají téměř polovinu Čechů.

Evropa na uhlí

Důraz na ekologii i nízká efektivita starých uhelných elektráren v Evropě postupně tlumí uhelnou energetiku. V roce 1990 těžilo uhlí 14 z dnešních členských zemí EU, loni už jen šest. Do roku 2030 by mohlo v elektrárnách a dolech zaniknout zhruba 160 tisíc pracovních míst. V první polovině příští dekády budou mizet především v regionech Česka, Polska a Německa. Jak se dnes v uhelných krajích žije?

Splácení faktur v Evropě

V České republice se pohledávky v řádném termínu bez zbytečných průtahů naplňují téměř ve dvou třetinách případů. České faktury se tak proplácejí rychleji než britské, švýcarské, anebo rakouské. Vůbec nejlépe si v tomto ohledu vedou nejmenší firmy. Česko také patří k evropským lídrům ve využívání elektronických faktur. České firmy na ně spoléhají nejčastěji z celé východní Evropy.

Svět proti plastu

Plastové výrobky na jedno použití jsou v nemilosti. Zůstává po nich totiž zbytečný odpad, který mimo jiné škodí v mořích. Stále více zemí tak vymýšlí způsoby, jak se jich zbavit. S nejrozsáhlejší strategií zatím přišla EU, jednorázové plasty chce ale vymýtit třeba i Indie.

Útraty v zahraničí

V létě Češi nejvíce utrácejí v Chorvatsku a na Slovensku, vyplývá z analýzy založené na statistikách České spořitelny. V červenci dosahují české útraty na Jadranu dvou stovek milionů korun, u našich slovenských sousedů v srpnu potom téměř 170 milionů. Během jarních prázdnin vede v zahraničních platbách Rakousko a Itálie, před Vánoci zase Německo. Z mimoevropských zemí Češi nejvíce utrácejí v USA, Thajsku nebo Spojených arabských emirátech.