Výroba vakcín
Vakcíny proti covid-19 připravuje v Evropě 52 závodů, patří mezi ně i továrna v české Bohumili
V evropských zemích je v současnosti 52 továren, které připravují vakcíny proti covid-19. Nejvíce se jich nachází v Německu, kde je takových zařízení patnáct, a jednu výrobnu najdeme i v Česku. Klíčová složka americké vakcíny Novavax se bude vyrábět v Bohumili u Kostelce nad Černými lesy nedaleko Prahy. Evropa má nyní zajištěno 2,6 miliardy vakcín od šesti výrobců, přičemž dalších 260 milionů je v předběžném jednání. To je přibližně třikrát více, než EU pro své obyvatele potřebuje.
V Německu se nachází více než čtvrtina z celkového počtu továren, které se v Evropě soustředí na výrobu vakcín proti koronaviru. Patnáct německých výroben se dělí mezi sedm farmaceutických značek. Kromě vakcín od firem Pfizer/BioNTech a AstraZeneca, kterými se již očkuje, se u našich západních sousedů pracuje i na vakcínách, které evropští odborníci zatím testují. Druhým nejvyšším počtem výrobních center se může chlubit Francie, kde je devět takových míst. Ukazuje to studie Evropské sítě datové žurnalistiky, která vychází z údajů Evropské komise.
Česká stopa v boji s covidem
Naprostá většina továren se nachází na západě Evropy, zatímco na východ od nás nejsou kromě jedné rakouské a dvou švédských výroben žádné. V Česku stojí ve středočeské Bohumili jeden výrobní závod, do kterého vloni v květnu investovala americká společnost Novavax a přeměnila jej v klíčovou součást produkce své vakcíny. Ta se v současnosti nachází v poslední fázi testování.
Celkem je v Evropě 52 továren, které vyrábějí různé komponenty vakcín proti koronaviru. Nejvíc jich provozuje duo Pfizer/BioNTech, které má takových míst dvanáct. Druhé místo patří německé společnosti CureVac. Její vakcína vyráběná v osmi továrnách rozmístěných po čtyřech evropských zemích zatím čeká na schválení od Evropské lékové agentury (EMA). V organizaci EMA, která vakcínám uděluje povolení ke vstupu na celý evropský trh, má své zástupce i český Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Schvalování nabírá obrátky
EMA jako stěžejní orgán evropského boje s koronavirem dosud doporučila ke schválení čtyři vakcíny a další tři (včetně Novavaxu) jsou v takzvaném „rolling review“. Tedy procesu předběžného hodnocení bezpečnosti a účinnosti vakcín. Ten Evropě umožňuje rychlejší schvalování léčiv v případě nouze, nadále ale trvá na přísných testech, které dokážou odhalit možné problémy s jednotlivými látkami. Celým procesem naposledy úspěšně prošla látka od firmy Johnson & Johnson, kterou evropští odborníci schválili v polovině druhého březnového týdne. Kromě vakcín, u kterých už očkování probíhá, a těch, které jsou právě ve fázi testování, je Evropa v kontaktu s více než padesáti firmami, které jsou v různých fázích vlastního vývoje.
Procesy ověřování účinnosti a bezpečnosti vakcín jsou díky rolling review rychlejší než při běžném postupu. Rychlost ale závisí na kvalitě dokumentace, kterou jednotlivé společnosti Evropské lékové agentuře dodávají. Zatímco u AstraZeneca schvalování trvalo 120 dnů, vakcínu od americké Moderny evropští vědci doporučili už za 51 dnů. Ještě rychlejší pak bude ověřování modifikací již schválených vakcín na nové mutace viru. „V současné době už vakcínám rozumíme. Víme, že jsou velice bezpečné a víme, jak je vyrábět. To jsme ještě před půlrokem úplně nevěděli,“ vysvětluje Hans-Georg Eichler z Evropské lékové agentury. „Můžeme říct, že budeme schopni urychlit schvalování druhé generace vakcín na základě vysoké úrovně důvěry a toho, co víme už nyní.“
S evropským schvalováním vakcín se často skloňuje i Sputnik V, který Rusko do rolling review přihlásilo na začátku března. Pokud jeho schvalování proběhne bez problému, mohl by být schválen ve druhé polovině roku.
Společné objednávky převyšují 2,6 miliard dávek
Výstavbu zahraničních továren v Evropě usnadňují i společné nákupy vakcín pro členské země, které tak jednotlivé výrobce motivují k rozšíření výrobních linek i za hranice jejich států. Tím si zvyšují odbyt a zároveň si usnadňují distribuci již vyrobených vakcín. Evropa v současnosti uzavřela smlouvy se šesti výrobci vakcín na bezmála 2,6 miliard dávek, přičemž dalších 260 milionů je v předběžném jednání. Největší objem vakcín zajišťuje firma Pfizer/BioNTech, od které si Evropa objednala 600 milionů dávek. Stejně jako u téměř všech ostatních jsou k účinnému naočkování potřeba dvě aplikace této látky. Jedinou výjimkou je prozatím vakcína Johnson & Johnson, kterou si Evropa objednala v objemu 400 milionů dávek, a u které stačí jediná dávka. Celkově dojednané nákupy tak zhruba třikrát převyšují množství potřebné k naočkování všech obyvatel EU.
Evropa by se však měla zasadit také o rychlejší proočkování zbytku světa, upozorňuje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. „Dokud nebude celý svět imunní, bude i proočkovaný vyspělý svět čelit riziku vzniku nových mutací v neproočkovaných zemích a jejich rozšíření,“ vysvětluje. Aktuální celosvětová kapacita výroby vakcín dosahuje zhruba na 3 miliardy dávek ročně. „To znamená, že mnoho zemí nedosáhne imunizace dříve než na konci roku 2022. Analýzy ukazují, že by se nám hodně vyplatilo investovat do zvýšení produkční kapacity. Například zvýšení této kapacity o 1 miliardu by zrychlilo imunizaci o 1,5 až 2 měsíce v případě vyspělých ekonomik a o 4 až 5 měsíců globálně,“ říká Navrátil.