AI ve vzdělávání

AI ve vzdělávání

České školství se začíná přizpůsobovat umělé inteligenci. Podle online ankety Evropy v datech využívá třetina studentů AI ve škole běžně

AI nástroje ve vzdělávání představují podle resortu školství spoustu příležitostí, jak oblast posunout, pokud je budou studenti i vyučující používat správně a efektivně. Do budoucna mohou pomoci třeba s personalizací vzdělávání nebo hodnocením a zpětnou vazbou. Optimisticky se k AI ve vzdělávání staví také studenti; podle výsledků ankety Evropy v datech skoro ⅔ dotázaných vnímají umělou inteligenci ve vzdělávání pozitivně. Více než polovina z nich si přesto dělá starosti, jak ovlivní AI chatboti studování v budoucnu.

Vlna optimismu v českém školství

České školství se k výzvám v podobě pokročilé AI typu ChatGPT staví převážně pozitivně. Ministerstvo školství se spolu s Národním pedagogickým institutem zapojuje do  iniciativ a platforem, které mají reagovat na poslední vývoj v oblasti umělé inteligence. Na mezinárodní úrovni se pak ministerstvo vyjadřovalo k návrhu evropského Aktu o umělé inteligenci, který má v oblasti stanovit sjednocená pravidla. Resort vidí v AI nástrojích potenciál hlavně v oblastech, jako je personalizace vzdělávání, hodnocení a zpětná vazba nebo rozšíření přístupu ke kvalitnímu vzdělávání. Důležitá podle něj ale bude role AI také co se týče administrativy. Cílem resortu mezi lety 2022 a 2024 je vybavit školy pokročilými digitálními technologiemi. Modernizace, na kterou mají jít peníze z dotace v rámci Národního plánu obnovy, zahrnuje mimo jiné zpřístupnění základních mobilních technologií pro všechny žáky, a vzdělávání učitelů tak, aby bylo nové vybavení v praxi dobře využité.

Klíčovým bude Plán podpory využití umělé inteligence ve školství, který je zatím ve fázi projednávání. Budou v něm zpracovaná doporučení, jak předcházet rizikům, jako je ztráta osobního kontaktu, příliš velká závislost dětí na technologiích, vznik nerovnosti ve vzdělávání v přístupu k AI nebo negativní postoj učitelů. „Možné zneužívání AI nástrojů se řeší na základních a středních školách spíše na úrovni nastavených pravidel školy, která upravuje školní řád. U vysokých škol ministerstvo nesmí zasahovat do průběhu výuky, je ale připraveno jim poskytnout podporu při hledání odpovědí na aktuální výzvy,“ uvedla mluvčí ministerstva školství Tereza Fojtová. Se začátkem nového školního roku zatím vydal Národní pedagogický institut sedm doporučení, jak pracovat s umělou inteligencí, zvlášť pro ředitele, učitele, žáky i rodiče.

S uchopením AI žákům pomáhají specializované projekty i komerční sektor

V rámci Česka funguje z vlastní iniciativy několik projektů, které mají za cíl pomoci základním a středním školám uchopit umělou inteligenci v její teoretické i praktické rovině. Viditelná je aktivita neziskové iniciativy AI dětem, jejíž lektoři jezdí po školách s workshopy nebo připravují vzdělávací a metodické materiály. Mezi podobné projekty se řadí také Aignos, který nabízí workshopy a semináře o AI pro školy, veřejnost i firmy. Osvěta ohledně AI dává smysl také komerčnímu sektoru, což dosvědčuje spolupráce obou projektů s Magenta Experience Center, vzdělávací pobočkou společnosti T-Mobile.

Spolupráce probíhá na úrovni sdílení lektorů a zkušeností. Zatímco Magenta Experience Center má na podobné aktivity personální i časové kapacity, k vysvětlení složité problematiky často využívá know-how dalších odborníků. S osvojením daných témat a metodik tak centru pomáhají právě partneři v podobě zmíněných organizací. „Skrze organizace jako AI dětem nebo Aignos víme, že se na školách danému tématu, například AI, nevěnuje dostatečná pozornost. My tomu tu pozornost a podporu dáme, a děti tak získají zkušenosti s technologiemi jako je 3D tisk, IoT robotika nebo AI jako takové,“ říká Radek Janíček z Magenta Experience Center společnosti T-Mobile, která mimo oblast vzdělávání zavádí AI nástroje hlavně ke zrychlení komunikace se zákazníky nebo k detekování podvodů.

„Konkrétní využití si lze představit např. formou chatbotů na webových stránkách, přímo v aplikaci nebo voicebota při zavolání na Infolinku. Aktuálně průměrně 10 % zákaznických dotazů zodpovídáme přes našeho chatbota v aplikaci, při zapojení AI a zakomponování těchto nástrojů do zákaznických cest by tohle číslo mohlo být několikanásobně vyšší. S pomocí umělé inteligence se nám už nyní daří lépe detekovat podvodná jednání jak ze strany podvodníků, tak těch, která jsou automaticky generovaná umělou inteligencí,“ doplňuje Eva Nora, manažerka digitálních služeb v T-Mobile, a dodává, že v budoucnu chce operátor využívat umělou inteligenci i pro zvýšení interní efektivity, personalizaci komunikace či poskytování služeb zákazníkům na míru.

Univerzity jsou pro jednotný postup

Českým vysokým školám dává smysl při tvorbě principů týkajících se umělé inteligence postupovat společně. Na konferenci Dny vzdělávací činnosti 2023 to uvedl prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost Univerzity Karlovy Ladislav Krištoufek a shodný názor zastává i prorektor pro vzdělávání a kvalitu brněnské Masarykovy univerzity Michal Bulant. Právě Masarykova univerzita patří k vysokým školám, které se staví k potenciálu AI nástrojů velmi pozitivně. Již v dubnu vydala stanovisko, podle kterého využití AI nástrojů podporuje, a zároveň v něm formuluje mantinely jejich využívání.

Ve snaze o vznik harmonizovaných principů využívání AI ve vzdělávání založily v dubnu Univerzita Karlova a spolek akademických institucí a firem prg.ai skupinu, která vypracovala obecná doporučení pro výuku v různých stupních vzdělávání. V plánu je teď materiály předložit České konferenci rektorů, aby se k nim přihlásily všechny vysoké školy v Česku a postupovaly ohledně obecných principů jednotně.

Anketa Evropy v datech: 25 % dotázaných studentů využilo chatbota k podvádění v rámci studia

Podle výsledků ankety Evropy v datech se k AI ve školství staví pozitivně i studenti. Přes 70 % z 548 respondentů ze středních a vysokých škol nesouhlasilo s tím, že by využívání chatbotů ve vzdělávání bylo proti jeho smyslu. „Zároveň si ale studenti uvědomují rizika a jiné problémy, které s sebou nová technologie v oblasti vzdělávání přináší. Přes 58 % si dělá starosti ohledně toho, jaké dopady budou mít AI chatboti na studování v budoucnu, a víc jak pětina dotázaných se přiklání k zákazu využívání chatbotů ve vzdělávání. Umělou inteligenci běžně v rámci studia využívá téměř 31 % respondentů z řad vysokoškolských a středoškolských studentů, 50 % z nich pak AI alespoň vyzkoušelo,“ vysvětluje Hana Vincourová, analytička Evropy v datech. Výsledky ankety dále naznačují, že pokročilé generativní modely jsou z pohledu etiky studia kontroverzní po právu. Z dotázaných studentů si 70 % myslí, že využívání AI chatbotů k plnění úkolů nebo zkoušek je podvádění; čtvrtina navíc přiznala, že v rámci studia AI nástroje k podvádění už použila.

Pokročilé chatboty by v současnosti bylo možné z pohledu školství přirovnat k džinovi vypuštěnému z lahve. „Nástroje tu zkrátka jsou a je prakticky nemožné je zakazovat nebo ignorovat. Spíš se musíme zaměřit na to, jak je využívat racionálně a v souladu s etickými a právními normami. Někdy mám pocit, že největší odpůrci a ‚zakazovači’ si práci s chatbotem nikdy ani nezkusili,” popisuje středoškolský učitel informatiky a lektor Václav Maněna, který se zaměřuje na využití technologií ve výuce.

Prorektor Univerzity Karlovy pro informační technologie Tomáš Skopal souhlasí, že AI technologie efektivně zakázat nejde, a ani to podle něj není žádoucí. „Často mohou sloužit k odbourávání rutiny. Co je rutinou pro doktoranda ale může být kreativní činností pro studenta bakalářského studia, který se jí věnuje poprvé. Typickým příkladem je rešeršování literatury, vyhledávání informací a shrnutí textu. Stejně jako by dítě nemělo začít používat kalkulačku, dokud neumí perfektně počítat ‚ručně', také AI nástroje by měly být do studia zapojeny až ve chvíli, kdy studujícího rutina spíš zdržuje, než rozvíjí,“ přibližuje prorektor Skopal.

Mezi studenty švédských univerzit vedou překladače

Ve větším měřítku provedli výzkumníci průzkum mezi vysokoškoláky ve Švédsku, kde se studenti v otázce AI profilovali jako pesimističtější než čeští respondenti. Využívání chatbotů ve vzdělávání vnímalo pozitivně 56 % z nich, což je přibližně o 8 % procent méně než v případě naší ankety. Ačkoli chatGPT pravidelně používá asi třetina vysokoškoláků ve Švédsku, jedna kategorie nástrojů založených na umělé inteligenci pokročilého chatbota jednoznačně „převálcovala“. Jde o jazykové překladače typu Google Translate nebo DeepL, které pravidelně využívá 70 % dotázaných.

ChatGPT efektivnější než tutor

Chatbota chatGPT, který stojí za masivním nárůstem zájmu široké veřejnosti o umělou inteligenci, spustila jeho mateřská firma OpenAI loni v listopadu. Platforma je na druhé příčce, co se týče rychlosti dosažení hranice 100 milionů uživatelů, stihla to za dva měsíce. ChatGPT předběhla v červenci pouze sociální síť Threads společnosti Meta, která stejné hranice dosáhla po pěti dnech.

Učitelé překvapivě využívají chatGPT více než studenti, ukazují výsledky amerického výzkumu z února tohoto roku. Zatímco z řad učitelů už nástroj v práci využívá 51 % respondentů výzkumu, mezi studenty ve věku od dvanácti do sedmnácti let to byla pouze třetina. Zajímavá zjištění ohledně efektů chatGPT přinesl také květnový průzkum provedený v USA iniciativou Intelligent. Mezi studenty ve věku 16 až 24 let, kteří měli v uplynulém akademickém roce zkušenosti se studiem za asistence tutora i chatGPT, jich 9 z 10 uvedlo, že preferuje studování s chatbotem. Většina z nich si myslí, že je takové studium efektivnější, a to z důvodů lepší personalizace, menšího nátlaku nebo schopnosti chatbota opravovat chyby.

Generativní AI jako nástroj diskriminace

Příchod generativních modelů nejnovější generace, jako je chatGPT, doprovázejí otázky, jestli pro školství modely nepředstavují spíše riziko než přínos. Studenti mohou nástroji zadat, aby za ně napsal esej, slohovou práci, nebo dokonce části kvalifikační práce. Problematické jsou také mechanismy na pozadí fungování modelu, které mohou být kvůli datům, ze kterých chatbot při generování obsahu vychází, diskriminační vůči už tak znevýhodněným skupinám. Výstupy mohou být také zkreslené politicky ve prospěch establishmentu. Diskriminace ale může být i „nevinnější“ podstaty, než jsou rasové a genderové předsudky. Pokud někdo chatbota využije k hodnocení studentských prací, model bude pravděpodobně dávat lepší známky studentům, jejichž styl psaní je mu bližší.

Některé vzdělávací instituce se rozhodly kvůli rizikům, která pokročilý chatbot představuje, podobnou technologii zakázat. V Evropě k zákazu chatbota a dalších AI nástrojů přistoupila v lednu mezi prvními prestižní univerzita Sciences Po v Paříži, hlavním důvodem měly být obavy z plagiátorství. V podobném duchu AI nástroje během jara zakázala také řada britských univerzit včetně Cambridge a Oxfordu. V červenci pak ale skupina univerzit oznámila, že etické používání chatGPT v souladu se schválenými principy do svých metod výuky a hodnocení začlení. V Austrálii momentálně platí zákaz technologie na veřejných školách. V příštím roce by ale měl být zrušen, mimo jiné proto, aby žáci veřejných škol nebyli znevýhodnění oproti těm ze soukromých. Australská vláda chystá návrh rámce, který má užití technologie na školách upravovat. Od ledna po dobu několika měsíců nesměli chatGPT legálně využívat v rámci školních zařízení a sítí ani studenti veřejných škol v New Yorku. V květnu místní odbor vzdělávání zákaz zrušil s tím, že studenti musejí umět fungovat ve světě, kde je porozumění generativní AI zásadní.

Překážky chatGPT: cenzura i ochrana osobních údajů

Ačkoli si OpenAI klade za cíl, aby byl nástroj postupně dostupný uživatelům globálně, v některých státech je přístup ke službě omezený, nebo úplně chybí. Některé státy chatbota sice explicitně nezakázaly, oficiální povolení ale služba nezískala kvůli regulačním normám týkajícím se ochrany osobních údajů. Jiné státy na chatGPT uvalily přímo zákaz. A v některých – například afrických – regionech službu v plném rozsahu neposkytla zase OpenAI. Prvními zeměmi, které službu zakázaly, byly autoritářské a diktátorské režimy, chatbota například nelze oficiálně využít v Rusku ani v Číně. Na stránkách společnosti OpenAI je dostupný aktuální seznam zemí, kde nemá chatGPT podporu.

Jediným evropským státem, který se uchýlil k dočasnému zákazu chatGPT na národní úrovni, se stala Itálie. Orgán zajišťující v zemi ochranu dat se pro tento krok rozhodl na přelomu března a dubna, a to kvůli pochybnostem, zda společnost OpenAI dodržuje evropská pravidla spojená s kontrolou věku uživatelů či shromažďováním a uchováváním osobních údajů. Poté, co společnost OpenAI požadavkům ze strany italského regulátora vyhověla, byl na konci dubna v zemi chatbot opět povolen. Po italském zákazu se zdálo, že by podobně mohly reagovat i další evropské státy, jmenovitě Německo, Irsko nebo Francie. Nakonec ale k tak razantnímu kroku, jako je zákaz, žádná další evropská země nepřistoupila.


Pozn. Sběr dat ankety o vnímání AI ve vzdělávání probíhal 23. 8. – 29. 8. 2023 a celkový vzorek čítá 548 respondentů, kterými byli studenti vysokých a středních škol. Cílem ankety nebylo přesné určení, kolik studentů vnímá AI určitým způsobem a kolik studentů má přesně s AI zkušenost, ale spíše odhalení možných názorů a zkušeností, které studenti mají ohledně AI. I když výsledek není reprezentativní, zjištění ankety mohou sloužit k tematické analýze a odhadům zkušenosti studentů. Pokud např. 25 % respondentů uvedlo, že AI použilo k podvádění, nelze říci, že přesně čtvrtina studentů podvádí s pomocí AI, lze ale konstatovat, že v rámci naší cílové skupiny (studenti SŠ a VŠ) lze předpokládat, že AI k podvádění využívá spíše menší podíl studentů.

Mohlo by vás zajímat