Seznam článků Digitalizace

Osamělost

Obyvatelé Česka v průzkumu EU vyšli jako jedni z nejméně osamělých v Evropě, neustálou nebo převážnou osamělost u nás pociťovalo mezi 9 a 10 % dotázaných. Eurounijní průměr přitom vyšel 13 %. Může to souviset s vyšší spokojeností s osobními vztahy mezi Čechy a častějším kontaktem s přáteli oproti lidem v mnoha jiných částech Evropy. Osamělost nicméně roste mezi mladou generací. Globálně vyšli jako nejosamělejší skupina mladí dospělí mezi 19 a 29 lety. Osamělost trápí také českou generaci Z, jak potvrzuje zkušenost organizace Nevypusť duši, dle které se mladí často necítí být vyslyšeni. Mezi mladými také na unijní i české úrovni přibylo mezi lety 2018 a 2022 nejvíce lidí, kteří mají pocit, že se nemají na koho spolehnout. Rozvoji osamělosti v Česku může nahrávat skutečnost, že se dlouhodobě zvyšuje podíl jednočlenných domácností.

„Sharenting“ na sociálních sítích

Přestože v prevenci nevhodného chování na internetu patří Česko ke špičkám, rodiče stále svoje děti na sítích vystavují nebezpečí, aniž by si to vůbec uvědomovali. Fotky a videa z dovolených, která vypadají na první pohled nevinně se totiž dostávají na pedofilní fóra. Ostatně podle průzkumu finské neziskové organizace Suojellan Lapsia osoby se sexuálním zájmem o děti nejčastěji využívají pro vyhledávání materiálů Instagram a 45 % jej využívají také ke kontaktování dětí. O nárůstu sexuálního obsahu spojeným s dětmi vypovídají také reporty mezinárodních organizací. Ročně evidují přes 275 tisíc webových stránek, u samotných případů je to téměř 393 tisíc. V takovém případě se materiál velmi těžko maže a vymáhá zpátky. Samotné šíření fotografií, pokud nebyly pořízeny za účelem dětské pornografie, nelze podle Policie ČR postihnout. Proti šíření takového obsahu v Česku vzniká řada iniciativ a na prevenci se podílí například i odborníci Národního ústavu pro duševního zdraví.

Pokrytí internetem

Kvalitní pokrytí internetem je klíčovou podmínkou pro digitalizaci. Evropská digitální transformace se opírá mimo jiné i o cenově dostupnou a vysokorychlostní digitální konektivitu pro všechny. Česko se může pochlubit vysokým podílem venkovských oblastí, které jsou pokryté nejmodernějšími mobilními sítěmi 5G. Mezi lety 2021 a 2022 se 5G pokrytí venkova zlepšilo z 43 % na 78 % domácností. Podle dat Českého telekomunikačního úřadu v současnosti 5G sítě může využívat 96 % všech obyvatel Česka. Pokrytí LTE sítí na českém území dosahuje podobně jako jinde v EU téměř 100 %. Naopak v doméně pokrytí pevným internetem na bázi optických sítí Česko za většinou Evropy zatím zaostává, v roce 2022 mělo přístup k tomuto typu infrastruktury pouze 37 % domácností. Podle T-Mobile Czech Republic teď operátoři spolupracují na strategickém rozšiřování optického pokrytí.

AI ve vzdělávání

AI nástroje ve vzdělávání představují podle resortu školství spoustu příležitostí, jak oblast posunout, pokud je budou studenti i vyučující používat správně a efektivně. Do budoucna mohou pomoci třeba s personalizací vzdělávání nebo hodnocením a zpětnou vazbou. Optimisticky se k AI ve vzdělávání staví také studenti; podle výsledků ankety Evropy v datech skoro ⅔ dotázaných vnímají umělou inteligenci ve vzdělávání pozitivně. Více než polovina z nich si přesto dělá starosti, jak ovlivní AI chatboti studování v budoucnu.

Elektronický odpad

Nový telefon si Češi pořizují průměrně jednou za dva roky a na každého z nás vychází průměrně 1,4 SIM karet. Potřeba mít neustále moderní chytrý telefon však zatěžuje nejen peněženky Čechů, ale i životní prostředí. Na každého obyvatele ČR připadá až 15,7 kilogramů elektronického odpadu ročně a víc jak desetinu z nich tvoří právě mobilní zařízení. Své vysloužilé telefony Češi nechávají zestárnout v šuplících s tím, „že se třeba jednou budou hodit.“ Ve skutečnosti je ale nejlepším řešením recyklace, kterou kromě prodejců elektroniky nabízí i samotní operátoři. Službu Češi ale téměř nevyužívají a podle T-Mobile se operátorům k recyklaci dostává méně než 1 % prodaných telefonů.

Kyberbezpečnost

Mezi lety 2020 a 2021 vzrostl počet kybernetických útoků v Česku o 20 %, vyplývá to z dat společnosti ESET. Celosvětově tento nárůst dosahoval 31 %, jak uvádí Accenture. Denní počty útoků pak dosahují velmi vysokých čísel, například tzv. honeypoty T-Mobilu a Deutsche Telekom detekují během jednoho dne až 50 milionů útoků po celém světě. Za vzestupem stojí jak vývoj technologií a přesun stále cennějších aktiv do digitálního prostředí, tak světová pandemie. Situaci ale nyní může ovlivnit i další eskalace konfliktu na Ukrajině, jelikož se kybernetické útoky staly nedílnou součástí konvenčních válek.

Moderní zemědělství

Současný způsob získávání potravin může za 70 % vymírání živočišných a rostlinných druhů a připadá na něj až 70 % světové spotřeby pitné vody. Řešení přichází z vesmíru. Nejde o malé zelené mužíky, ale pražskou Agenturu EU pro kosmický program (EUSPA) a využití evropských satelitů v zemědělství. Jejich data využívá například český start-up CleverFarm, s jehož pomocí mohou zemědělci ušetřit až třetinu hnojiva, vody a osiva. Zemědělci díky senzorům také přesně ví, které plodiny jsou napadené škůdci, takže nemusí přírodu zbytečně zatěžovat pesticidy. Nové technologie precizního zemědělství se testují i na zemědělském polygonu České zemědělské univerzity, který technicky zajišťuje T‑Mobile Czech Republic.

Zásobárny elektřiny

Úložiště elektřiny usnadňují nástup obnovitelné energetiky, protože pomáhají vyrovnávat výrobu energie ze slunce a větru. V tomto desetiletí se očekává nárůst počtu velkokapacitních baterií. V Evropě jich zatím funguje nebo vzniká přes 500, a nejvíc ve Velké Británii. Mezi zeměmi EU je v rozvoji bateriových úložišť nejsilnější Německo, v Česku tomu brání legislativa a jako úložiště tu fungují hlavně přečerpávací elektrárny. Do roku 2050 má ale význam baterií překonat vodík.

Platby přes internet

Online nákupy se za rok 2020 oproti předchozímu roku zvýšily o 28 %, vyplývá z dat České spořitelny. Znatelný byl nárůst například u nákupů potravin, které ale Češi poměrně často nakupovali na internetu už před pandemií. V roce 2019 jsme se v Evropě řadili na třetí místo za Nizozemce a Brity. Na internetu se již tři pětiny z nás někdy setkaly s podvodem. Proti tomu má chránit i novela zákona, který vychází z evropské směrnice o platebních službách. Zajišťuje totiž větší zabezpečení online plateb.

Práce během pandemie

V první polovině roku měla pandemie koronaviru na práci Čechů ve srovnání s jinými evropskými národy jen malý vliv. O práci u nás do července přišly podle průzkumu Eurofoundu jen 4 % obyvatel. Z domova začalo nově pracovat 38 % lidí. Z hlediska kvality i množství odvedené práce patříme k nejspokojenějším národům evropské sedmadvacítky a méně než nás deprese sužují jen obyvatele čtyř evropských států.