Virtualizace
Až třetině teenagerů vyhovuje konverzace s AI stejně či více než s přáteli. V Česku se s AI o emocích a vztazích baví 10 % dětí
Virtualizace proměňuje všechny aspekty života – od mezilidských vztahů přes práci až po zábavu. V říjnu 2025 užívalo internet již 6 miliard lidí po celém světě, v Česku pak bylo online přes 94 % populace. Za výrazný trend platí využívání AI v rolích, které dříve náležely jiným lidem. Téměř třetina teenagerů považuje konverzace s umělou inteligencí za stejně uspokojivé nebo uspokojivější než konverzace s opravdovými přáteli. S přesunem života do digitálního prostoru však rostou také rizika jako narušení soukromí a digitální stopa bez kontroly. Více než 90 % mladých Evropanů má o své digitální soukromí obavy, ale pouze 7 % z nich ví, jak svou digitální identitu efektivně ochránit. Čísla naznačují také nárůst kriminality v digitálním prostoru: v roce 2025 policie v Česku zaregistrovala o 14 % více skutků spáchaných na internetu než o rok dříve.
Stráví současný člověk více času duchem přítomný v „reálném světě“, nebo už díky postupující digitalizaci misky vah převážily prvky života ve světě virtuálním? Na takovou otázku si musí odpovědět každý sám. Nepopiratelnou skutečností nicméně je, že virtualizace významně proměňuje všechny aspekty života – od mezilidských vztahů přes práci a školu až po nakupování či zábavu.
V říjnu 2025 již 6 miliard lidí po celém světě užívalo internet, přičemž globální populace dosáhla ve stejné době již 8,25 miliard jedinců, ukazuje Digital 2026 Global Digital Overview Report. Na internetu je tedy přibližně 73 % veškeré lidské populace. Když se zaměříme na Česko, najdeme na internetu 94 % lidí. Jednou z nejčastějších aktivit, pro kterou internetové prostředí využíváme, je sledování videí online. Konkrétně každý týden konzumovalo videobsah 94,6 % uživatelů internetu po celém světě. To je nicméně o 2,8 procentního bodu méně než v roce předcházejícím. Podstatnou roli pak online prostředí sehrává třeba také v oblasti péče o zdraví – pro přibližně 80 % světové populace, která je online, představují internetové zdroje podstatný prvek při rozhodování o každodenních krocích v této oblasti. Charakter současnosti jako počátků AI epochy dokládá také to, že z vybraných online aktivit došlo k největšímu meziročnímu nárůstu v případě podílu lidí, kteří v uplynulém měsíci využili ChatGPT: zatímco v roce 2024 jich nebyla ani pětina, v loňském roce se podíl přehoupl přes 25 %.
Asi třetině teenagerů přináší konverzace s AI stejné nebo větší uspokojení než se skutečnými přáteli
Máloco je tak hmatatelným příkladem virtualizace mezilidských vztahů, jako je využívání AI společníků v rolích, jaké dříve náležely jiným lidem z masa a kostí. Právě to zkoumal americký průzkum organizace Common Sense na mladých ve věkovém rozmezí 13–17 let. Data ukazují, že ačkoli nejčastěji dotázaní používali AI společníky jako nástroj nebo program (odpovědělo tak 46 % z nich), 33 % je užívalo ke společenské interakci a vztahovým záležitostem. Konkrétně pro 8 % dotázaných pak představovali společníci cestu k romantickým interakcím nebo flirtování a 9 % k AI společníkům přistupovalo jako k příteli či dokonce nejlepšímu příteli. „Závažnost toho, jak se v digitální době proměňuje přístup ke vztahům, nicméně dobře ztělesňují čísla, podle kterých, když dojde na srovnání konverzací s přáteli a s AI, téměř třetina dotázaných teenagerů považuje konverzace s umělou inteligencí za stejně uspokojivé, nebo dokonce uspokojivější než konverzace s lidmi, a 33 % respondentů se někdy rozhodlo pro konverzace o vážných věcech preferovat AI nad opravdovou osobu,“ poukazuje analytička Evropy v datech Hana Vincourová.
Rozmach obsazování AI do rolí, které dříve patřily jiným osobám, se neomezuje pouze na USA, jak upozorňuje Eva Nečasová z organizace AI dětem: „Využití generativní AI pro terapii a ‚společnost‘ se celosvětově stává jedním z nejčastějších způsobů použití, často dokonce předbíhá jiné kreativní či pracovní úkoly. Mladí lidé, ať už v USA nebo v Česku, často sahají po AI, protože hledají bezpečný prostor, kde se mohou vypovídat beze strachu z odsouzení. AI jim nabízí okamžitou dostupnost a pocit přijetí, který v reálném světě, obzvláště v náročném období dospívání, mohou postrádat,“ vysvětluje Nečasová a upozorňuje, že podle výzkumu AI kompas od SCIO Research 10 % českých dětí využívá AI k rozhovorům o svých emocích a vztazích.
Eva Nečasová pak ale upozorňuje na riziko, které spočívá v tom, že vztah s AI je příliš snadný. „AI společníci jsou vytvořeni tak, aby uživatele potěšili a udrželi u obrazovky, což vytváří návykové a jednostranné vztahy bez třecích ploch, které jsou pro reálný život nezbytné. Pokud si mladý člověk zvykne na partnera, který vždy souhlasí a nikdy nemá ‚špatný den‘, může pro něj být budování skutečných, nedokonalých lidských vztahů příliš frustrující a náročné. Tento trend může vést k tomu, že se sníží naše schopnost empatie a tolerance k odlišnostem v reálném světě,“ poukazuje Nečasová a jako další zásadní riziko doplňuje také takzvanou „sykofancii“, tedy tendenci AI modelů přitakávat uživatelům a potvrzovat jejich názory, i když jsou škodlivé. Přesto by bylo příliš zjednodušené vnímat AI společníky pouze negativně. AI může fungovat jako náplast na samotu, pomoc pro utřízení myšlenek nebo pro dodání odvahy řešit problémy, na které by si člověk sám netroufl. „AI je na rozdíl od lidí vždy trpělivá, nehodnotící a konzistentně milá. Pro někoho, kdo prochází krizí nebo má sociální fobii, to může být v danou chvíli krátkodobě skutečně nápomocné,“ dodává Nečasová.
Téměř třetina Čechů někdy zaslala nahou fotografii
Punc odtržení od hmatatelné reality a skutečného lidského kontaktu sahá dále než pouze ke vztahu lidí s umělou inteligencí. Stačí se podívat na míru, s jakou se digitální prostředí dotýká dalšího z nejosobnějších aspektů lidského života – romantických vztahů a sexuality mezi opravdovými lidmi. Předběžné výsledky průzkumu CZECHSEX z přelomu let 2023 a 2024, za kterým stojí Národní ústav duševního zdraví, dokládají, že se v Česku přibližně 13,4 % párů seznámí online. Po internetu vztah začínají nejčastěji mladí lidé; ve věkové skupině 18–25 let se tak děje u 20,7 % lidí. S věkem pak využívání online prostoru pro seznámení klesá, ve věkové skupině 66 až 75 let se tak děje už jen v případě necelých 5 % Čechů. S takzvaným sextingem má nějakou zkušenost 30 % Čechů i Češek. Znamená to, že tento podíl alespoň jednou v životě někomu zaslal nahou fotografii. Když dojde na pornografii, 4 % mužů ji konzumují každý den jednou, nebo dokonce několikrát. V případě žen je to pouze 1 %. Závislost na pornografii pak představuje největší riziko pro mladou generaci: nejvíce hrozí lidem mezi 18 až 34 lety, ohroženo je přes 5 % z nich.
Pouze 7 % mladých Evropanů si je jistých tím, jak efektivně chránit svou digitální identitu
Virtualizace života s sebou nese krom rozšiřování možností naší reality také spoustu aspektů, na které je třeba si dávat pozor – s přesunem tolika oblastí života do digitálního virtuálního prostoru roste také hrozba, kterou pro člověka pohybujícího se v něm představuje narušení digitálního soukromí nebo bez kontroly ponechaná digitální stopa uživatele. V podstatě každý z nás má dnes svého digitálního dvojníka – tedy virtuální obraz sebe samotného poskládaný v online prostředí na základě dat, která jsou o nás nashromážděná ve internetovém prostředí. Jednou ze skupin, která patří z pohledu digitální ochrany k těm nejzranitelnějším, jsou děti a mladí lidé.
Samotní mladí si přitom rizika spojená s existencí vlastní digitální identity uvědomují. V rámci průzkumu publikovaného v červnu 2025 více než 90 % lidí ve věku 16 až 26 let ze sedmi evropských zemí včetně Česka odpovědělo, že mají o své digitální soukromí obavy. Až 70 % z nich si pak uvědomuje, že spolu s jejich online aktivitami vzniká také digitální profil, který nemají vždy plně pod kontrolou, přičemž pouze 7 % z dotázaných má jistotu ohledně toho, jak svoji digitální identitu efektivně ochránit a skoro polovina z nich neví, jak na to.
Také v případě AI v roli společníků je velkým tématem soukromí. Dle již zmiňovaného průzkumu Common Sense někdy sdílelo s AI společníkem osobní údaje jako své skutečné jméno, polohu nebo svá tajemství 24 % z dotázaných uživatelů. „Uživatelé by si měli uvědomit, že to, co svěří svému AI příteli, není soukromý rozhovor v deníčku, ale data, ke kterým mohou mít přístup vývojáři a která se ukládají. Navíc tyto systémy jsou navrženy tak, aby maximalizovaly zapojení uživatele – často používají techniky, které v uživatelích záměrně vyvolávají pocit, že je AI ‚skutečná‘ nebo že má city, což je u zranitelných dospívajících manipulativní a může to vést k nezdravé citové závislosti,” přípomíná Eva Nečasová z AI dětem.
Přes 80 % mladých Čechů omezuje přístup na sociálních sítích či cloudu
Ohledně opatření v rámci ochrany osobních údajů na internetu mladí Češi v drtivé většině případů předčili také své starší krajany ve věku do 64 let, ukazují data Eurostatu. Celkem 82,7 % Čechů ve věku 16–24 let omezilo přístup ke svému profilu nebo obsahu na sociálních sítích či sdíleném online úložišti. To je v této věkové skupině vůbec nejvyšší podíl oproti ostatním státům v EU. Oproti tomu ve věkové skupině 25–64 let tak učinilo pouze 60,3 % Čechů a u starších obyvatel si tak oproti nám lépe vedou Nizozemci, Finové nebo Španělé.
V roce 2025 policie zaregistrovala o 14 % více skutků spáchaných na internetu než o rok dříve
U malých dětí za digitální stopou například ve formě sdílených fotek velmi často stojí jejich rodiče. Jde o fenomén sharentingu, o kterém jsme již na portále Evropa v datech psali. Na osvětu se v případě digitální stopy zaměřuje také Policie ČR, která pro šíření informací spolupracuje i se soukromými subjekty. V současnosti například připravuje využití videa Zpráva od Elly společnosti T-Mobile, respektive její mateřské společnosti Deutsche Telekom. To rodičům demonstruje, kam až sdílení dětských fotek na sociálních sítích (navíc ještě v kombinaci s možnostmi AI) může vést. „Rádi bychom zařadili video s Ellou do vzdělávacích programů na školách, do čekáren pediatrů, do komunitních center či do veřejných prezentací,“ popisuje Zuzana Pidrmanová z odboru prevence Policejního prezidia ČR.
„Pro rodiče jde o sdílení krásných vzpomínek, ale je potřeba mít na paměti, že online prostředí je poměrně anonymní prostor, kde může dojít ke zneužití umístěného obsahu, jako jsou zcizení identity nebo deepfake podvody. Proto k osvětě mladé generace o bezpečném jednání na internetu přistupujeme aktivně řadou vzdělávacích aktivit nejen v našich Magenta Experience Centrech, ale i skrze partnerské projekty typu Technologická gramotnost,” doplňuje Simona Dřízhalová, expertka na udržitelnost v T-Mobile Czech Republic, že v rámci tohoto projektu probíhají stovky přednášek pro žáky a studenty základních i středních škol.
Statistiky policie ukazují, že úsilí věnované osvětě ohledně bezpečného jednání na internetu je na místě. V roce 2025 Policie v Česku sledovala více registrovaných skutků spáchaných na internetu a ostatních sítích než v roce 2024. Zatímco předloni policie přijala oznámení o 18 495 skutcích, loni už jejich počet odpovídal 21 137. To je nárůst o více jak 14 %. Celkový počet všech policií registrovaných skutků (tedy i dalších, než jsou ty spáchané na internetu) mezi danými lety přitom naopak mírně klesl ze 173 tisíc na 170 tisíc. Registrované skutky zahrnují všechny trestné činy, o kterých se Policie dozví.
Čísla naznačují, že v nárůstu internetové kriminality mezi lety 2024 a 2025 hrají roli i děti a dospívající. Dvaapůlnásobně přibylo objasněných skutků na internetu spáchaných dětmi do 18 let (z 235 na 587), a mírně také v této oblasti stíhaných nezletilých (z 294 na 301). Bohužel se navíc zvýšil i počet zaregistrovaných skutků, u kterých se nezletilí ocitli naopak v roli oběti napadení na internetu; v tomto případě šlo o meziroční nárůst z 409 na 474.
„Nejčastěji dochází z našeho pohledu ke zneužití digitální stopy v souvislosti s kyberšikanou, revengepornem, v rámci tzv. svlékacích aplikací, nebo dále se v některých případech objevuje sextortion (vydírání skrze intimní materiály jako fotografie nebo videa, pozn. red.). Samostatnou kapitolou jsou pak nezabezpečená alba s dětskými, mnohdy intimními fotografiemi,“ dodává Pidrmanová. Osvětu pak bere policie do vlastních rukou také dalšími kampaněmi, na kterých pracuje společně s dalšími partnery: „Máme například projekt ‚Nebudujte svému dítěti digitální stopu‘, který byl realizován v průběhu celého roku 2025,“ uvádí Pidrmanová a jako další příklady doplňuje projekty Tvoje cesta onlinem I a II či projekt Ráno to nesmažeš.
Do občanských a politických aktivit na internetu se zapojuje kolem 12 % Čechů, jsme v EU druzí od konce
Online prostředí se stalo také prostorem, kde vyřizujeme různé povinnosti a životní nezbytnosti a kde přímo dochází k významným společenským událostem. Na internetu se odehrává například valná část veřejné debaty nejen o politických tématech. Jak ukazují data Eurostatu, Češi byli v roce 2025 dokonce třetí nejaktivnější konzumenti online žurnalistiky v EU, a to s podílem 87 % lidí, kteří online čtou zprávy a jiné noviny, předběhli je pouze Finové a Dánové. Naopak nejméně si zprávy na internetu čtou Italové, mezi kterými k tomu dochází pouze u 54 % obyvatel.
Kde si naopak virtuální online formu Češi neosvojili tolik jako v případě zpravodajství, jsou aktivity jako vyjadřování politických názorů na webových stránkách nebo platformách sociálních médií, případně účast na konzultacích nebo hlasováních týkajících se například městského plánování či petice. Tuto skupinu aktivit Eurostat označuje jako společenskou a občanskou participaci. Spadá sem nejen psaní komentářů na diskuzních fórech, ale také reakce jako lajky. Češi jsou v tomto případě druzí nejméně aktivní v EU, participace se zde týká necelých 12 % obyvatel, ještě méně se zapojují už pouze Belgičané s necelými 11 %. Naopak nejaktivnější jsou v tomto ohledu Slovinci (33,5 %).
„Výrazný vliv na míru politické participace online má vedle dalších faktorů, jako jsou například gender či vzdělání, také zájem o politiku, respektive pocit vlastní politické užitečnosti,“ komentuje medioložka Lenka Vochocová. V případě Česka podle ní může za nízkou účastí na politických a občanských aktivitách online stát několik příčin. Kromě socialistické minulosti i následné neoliberální směřování země v devadesátých letech: „Tato období silně narušila vztah lidí ke komunitě, společenskému řešení problémů i kolektivní odpovědnosti. V důsledku toho se slovo ‚aktivismus‘ stalo téměř nadávkou a slouží k onálepkování kohokoli, kdo se zajímá o věci veřejné a jehož zájem je vnímaný jako nežádoucí,” popisuje Vochocová.
V případě Čechů je navíc zajímavé, že došlo k meziročnímu úbytku participujících o 0,6 procentního bodu, a to za situace, kdy byl rok 2025 rokem volebním, a dalo by se tak spíše očekávat, že by se někteří lidé mohli aktivizovat k vyšší politické participaci v online prostoru. „Pro řadu lidí unavených současnou podobou politiky mohly mít volby efekt opačný, mohli se ve fázi předvolební kampaně cítit už spíše zahlcení všudypřítomnými politickými obsahy,“ uzavírá Lenka Vochocová úvahou.