Technologická závislost

Americké firmy ovládají 70 % evropského cloudového trhu. Závislost na jejich technologiích může být naší slabinou

Evropské země jsou závislé na amerických digitálních technologiích, což ohrožuje naši suverenitu. A zdá se, že se to ještě dlouho nezmění. Digitální prostor zasahuje skoro do každé části našeho života, od komunikace a práce přes zdravotnickou infrastrukturu po bankovnictví, týká se to také ukládání citlivých osobních údajů. Agresivní politika Donalda Trumpa v obchodu a sporech o Grónsko nutí Evropu přehodnotit svou závislost na USA – a to nejen v obraně, ale i v digitální sféře. Nejčernější scénář odstřižení od amerických technologií by vedl ochromení velké části online ekonomiky a vládních služeb.

Technologičtí velikáni z USA dominují evropské digitální infrastruktuře. Analýza společnosti Proton odhalila, že více než 74 % veřejně obchodovaných evropských společností je závislých na technologických službách z USA. S podobným problémem se potýkají i národní vlády.

V trhu s generativní umělou inteligencí (AI) mají americké společnosti zcela dominantní pozici a nezdá se, že by jim evropské firmy byly v dohledné době schopny konkurovat. V případě cloudových služeb jen Google, Amazon a Microsoft ovládají 70 % evropského trhu, evropské firmy pak pouze 13 %.

USA mohou svou digitální infrastrukturu využít pro nátlak na Evropu

Americká vláda by mohla Evropu od těchto služeb částečně odstřihnout. Nejde přitom o jen o teoretickou představu, příklady vypínání americké digitální infrastruktury už z minulosti máme. V roce 2010 přestali poskytovatelé platebních služeb Visa, MasterCard a PayPal procesovat příspěvky whistleblowingové platformě WikiLeaks. K vypnutí došlo po nátlaku některých amerických politiků a bez soudního příkazu. Kvůli těmto sankcím přišlo WikiLeaks o 95 % svých příjmů.

Aktuálně se s americkými sankcemi potýká Mezinárodní trestní soud (ICC). Ten vydal v listopadu 2024 zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. V důsledku toho Trump uvalil na některé představitele ICC sankce. Mnozí soudci tedy ztratili přístup ke svému e-mailu, dodnes si také nemohou objednávat online služby a platit kreditní kartou. Kanadská soudkyně ICC Kimberly Prost prohlásila, že Spojené státy „mají moc v podstatě vymazat člověka z moderní ekonomiky mávnutím pera.“ Platební karty, sociální sítě, cloudové služby, jako je Google Drive, či AI používá každodenně i většina z nás.

Podle bývalé místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové tak existuje riziko, že by USA využily evropskou závislost k vydírání. „De facto už jsme ho zažili, když prezident Trump operoval při jednání o clech tím, že EU nebude vymáhat plnění evropské digitální legislativy,“ vysvětluje. Podle ní je dobře, že Komise tlaku nepodlehla.

Podle business reportéra Deutsche Welle Stevena Beardsleyho by v nejčernějším scénáři mohly Spojené státy například během obchodní krize vypnout Evropanům cloudové servery. Vytvořily by tak na Evropu enormní tlak, na těchto serverech totiž běží velké množství webových stránek, kde nakupujeme nebo čteme zprávy. Fungují na nich i některé bankovní systémy a vládní služby.

„O těchto rizicích se v Česku moc nemluví. Často se u nás řeší energetická bezpečnost – neumíme si představit, že by české elektrárny vlastnila cizí mocnost. Vůbec ale nemluvíme o tom, že nevlastníme platební systémy a většinu cloudových serverů – a že USA je teoreticky může vypnout,“ komentuje analytik Evropy v datech Adam Trunečka. „Snad si Trump uvědomuje, že by tím americké firmy ztratily důvěru i velké příjmy. Bohužel ale nevíme, jak daleko je ochotný zajít,“ dodává.

Na drtivé dopady případného odstavení služeb upozorňuje i analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček: „Na jednu stranu se riziko rozhodně nedá vyloučit, na tu druhou by však následky byly přímo katastrofické a vzájemně zničující, což si myslím dobře uvědomuje i Bílý dům. Avšak – například v případě krize kolem Grónska to bylo vidět – zejména v bezpečnostní oblasti je to něco, na co rozhodně musíme pamatovat a dávat si pozor. Viz například reflexe dánských vojáků při používání mobilních telefonů, různých amerických aplikací a podobně,“ vysvětluje expert.

Evropská ekonomika i část vlád běží na amerických serverech

Když Donald Trump začal hrozit tím, že převezme Grónsko, mnozí evropští lídři začali mluvit o větší „suverenitě“ a „nezávislosti“ na USA. Francie v tu dobu zakázala státním úředníkům používat americké videonástroje, jako je Zoom nebo Microsoft Teams.

Zatímco u videokonferenčních softwarů jde změnu provést relativně rychle a snadno, u cloudových služeb je to výrazně obtížnější. Evropské vlády na ně však ukládají naprosto klíčové informace, včetně osobních či zdravotnických údajů. Zatím jen některé země zavedly „suverénní cloudové přístupy“, například Itálie, Polsko nebo Slovensko. V praxi to znamená, že si údaje ukládají sami nebo je posílají do datacenter od evropských firem. Česká vláda ale používá „hybridní přístup“, kdy může využít i servery od neevropských firem, ač za přísných podmínek. A právě k serverům amerických firem by mohla vláda USA v některých případech získat přístup.

Definovat českou závislost na amerických digitálních technologiích je však velmi komplikované. Ani Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB) nemá přesná data: „Každá instituce používá jiný soubor systémů a služeb a jejich využití se navíc rychle vyvíjí,” sdělil úřad pro web Update EU.

Bez Ameriky už ani pomalu nezaplatíme

Pro bezpečnost státu a ekonomiky může být problematická i závislost na amerických platebních kartách. Když zaplatíte kartou, peníze se nepošlou přímo od vás k prodejci, ale přes karetní systémy, jako je hlavně Visa nebo MasterCard. Právě americké karetní značky procesují 61 % plateb kartou v eurozóně.

V některých zemích EU už existují národní karetní systémy, například německý Girocard nebo belgický Bancontact. Ty jsou ale jen částečným řešením, ekonomiky v EU a po celém světě jsou mezi sebou silně propojené a je potřeba posílat platby i přeshraničně, což tyto služby neumožňují. I proto drtivá většina například belgických podniků umožňuje i platby přes Visa a MasterCard. Právě evropská závislost na nich dává Spojeným státům možnost uvalovat sankce jako v případech WikiLeaks a ICC.

Desítky bank a dalších institucí v západní Evropě se již připojily k European Payments Initiative (EPI), která má za cíl jednotlivá platební schémata v tomto regionu do roku 2027 propojit do systému, který by mohl dokázat Visa a MasterCard konkurovat. V některých zemích už je k dispozici digitální peněženka od EPI s názvem Wero, která Visa i MasterCard obchází. V Česku zatím není k dispozici.

Jourová říká, že sice stojí za to se zajímat o evropské varianty digitálních služeb, v mnoha odvětvích ale plnohodnotná alternativa zatím chybí. „Odmítnutí amerických technologií by člověka vrátilo hluboko do minulého století. EU musí zapracovat na rychlých, bezpečných a funkčních alternativách,“ zdůrazňuje.

„Rozhodně platí, že stojí za to do diverzifikace v různých oblastech, včetně bankovních a finančních služeb, investovat. A vytvářet si alternativy v podobě evropských řešení, která často existují, ale nejsou ani zdaleka tak populární, jako je tomu v případě jejich amerických protějšků. To se v přeneseném smyslu dá aplikovat také na cloudová řešení a AI, kde Evropa začíná napínat pomyslné (zejména pak finanční) svaly a investovat do vlastního rozvoje,“ vysvětluje Havlíček a zdůrazňuje, že vlastní AI už vyvíjí i třeba český Seznam. „V Evropě je podobných společností více, měli bychom jejich možnosti více zkoumat a Evropská komise je více podporovat.“