Počty vězňů v Evropě
Česko má po zemích bývalého SSSR a Turecku nejvyšší podíl vězňů na obyvatele.
V českých věznicích se nachází více než 21 tisíc lidí. Na sto tisíc obyvatel tak připadá 203 vězňů, což je po Litvě druhé nejvyšší číslo v EU. Česko patří k evropské „špičce“ také s podílem žen ve vězení. Obecně nejvyšší podíl vězňů na sto tisíc obyvatel v rámci celé Evropy připadá Rusku. Odlehčit přeplněným věznicím mohou u méně závažných trestných činů tzv. alternativní tresty. V České republice od podzimu funguje systém elektronických náramků pro domácí vězení. Nově se také připravují pravidla, která usnadní ukládání peněžitých trestů.
Česká republika patří v Evropské unii mezi trojici zemí s nejvyšším podílem uvězněných osob. Na každých sto tisíc obyvatel má 203 vězňů. Na první příčce žebříčku se umístila Litva s 235 vězni, na třetím potom Lotyšsko se 195 vězni na sto tisíc obyvatel. Nejvyšší podíl vězňů má na evropském kontinentu Rusko (389) následované Běloruskem (343) a Tureckem (318).
Více vězňů na obyvatele než v Česku najdeme ještě v Gruzii, Ázerbájdžánu a Moldavsku. Hůře než my jsou na tom v tomto ohledu tedy jen některé země bývalého Sovětského svazu a Turecko. Na opačném konci žebříčku se nachází Lichtenštejnsko, kde na sto tisíc obyvatel připadá jen 27 vězňů. Následují ho Island (37) a Finsko (51), jak vyplývá z databáze Výzkumného ústavu pro kriminální politiku na Londýnské univerzitě.
Vězni nás stojí 21 milionů Kč denně
V českých věznicích se nachází celkem více než 21 tisíc vězňů, a zařízení tak přesahují svou kapacitu. Náklady na jednoho vězně se přitom podle Vězeňské služby ČR pohybují okolo 1 000 Kč za den. Český rozpočet tak vězni stojí celkem zhruba 21 milionů korun denně.
Věznicím mohou ulehčit alternativní tresty, jako je například domácí vězení. Od září 2018 v Česku funguje systém elektronických náramků, který provádění takových trestů usnadňuje. U majetkových trestných činů usilují Nejvyšší státní zastupitelství a Nejvyšší soud o častější ukládání peněžitých trestů. Ministerstvo spravedlnosti vládě začátkem března předložilo návrhy novel trestního zákoníku a trestního řádu, které mají změnu podpořit.
Inspiraci pro alternativní tresty lze čerpat i ze zahraničí. Například v Německu se peněžité tresty ukládají v 85 % případů, v Nizozemsku v polovině, v Rakousku potom ve třetině případů. V Česku podíl peněžitých trestů podle údajů Nejvyššího státního zastupitelství dosáhl v roce 2017 podílu 14,7 %. V Německu, Nizozemsku i Rakousku je podíl vězňů na sto tisíc obyvatel nižší než 100. Patří tedy do skupiny zemí s nejnižším podílem uvězněných.
Česko má větší podíl vězenkyň než balkánské země
Česká republika se také společně se Slovenskem umisťuje v první desítce evropských zemí podle podílu žen mezi uvězněnými osobami. U nás i východních sousedů tvoří ženy okolo 7,5 % vězňů. Větší podíl (okolo 8 %) vykazují Malta, Kypr a Rusko. Naopak nejméně žen mezi vězni mají balkánské země – Albánie 2 %, Kosovo 2,5 % a Bosna a Hercegovina 3 %.