Evropanův průvodce galaxií
Česko by mohlo mít další astronauty, nejbližší termín je rok 2023
Před deseti lety vstoupila ČR do Evropské kosmické agentury, která je evropskou obdobou NASA. Díky tomu mají více příležitostí čeští vědci, letecký či automobilový průmysl i malé start-upy. V případě zájmu může vláda usilovat také o vyslání Čecha do vesmíru.
Co mají společného přenosný počítač, umělá dětská výživa nebo brýle odolné proti poškrábání? Patří mezi vedlejší produkty vesmírného výzkumu. I dnes vědci zkoumají, jak využít kosmické technologie v běžném životě. Daří se to také českým firmám, které tento týden představují své vynálezy veřejnosti.
Příkladem společnosti, která využila „vesmírné“ poznatky, je výrobce jízdních kol Festka se speciálními rámy vyráběnými pomocí robotického navíjení karbonových trubek.
Mobilní aplikace Triphood zase umí zpříjemňovat rodinné výlety. Na základě GPS polohy postupně odkrývá kus příběhu, hádanku nebo zajímavost z historie daného místa.
Obě firmy nastartovaly své podnikání s pomocí české pobočky inkubátoru ESA BIC. Jedná se o nástroj Evropské kosmické agentury (ESA), která propojuje vesmírné aktivity evropských zemí.
Česko se jejím prostřednictvím podílí na evropském zkoumání vesmíru a vývoji kosmických technologií už celou dekádu. Do ESA, která je obdobou americké NASA, vstoupilo v listopadu 2008. Čeští vědci se díky tomu například dostanou k nejnovějším datům z vědeckých misí ESA, k nimž by jinak neměli přístup.
„Za deset let se přes 40 firem a 22 výzkumných ústavů zapojilo do více než 300 projektů,“ říká ministr dopravy Dan Ťok (ANO), jehož rezort v ČR za vesmírné aktivity odpovídá. „Díky mezinárodní spolupráci v konsorciích se české firmy zapojují do mezinárodních dodavatelských řetězců, které pak na komerční bázi dodávají řešení původně vytvořená v programech ESA,“ dodává Ťok.
„Kosmický sektor se výrazně demokratizuje. Už ho nevyužívají jen armády a vlády nebo velké korporace, ale velký třesk může způsobit i start-up z univerzity,“ říká jeden z expertů ESA BIC Marek Aldorf. „Zároveň je tam velká přidaná hodnota. Jedno vložené euro se osmkrát vrátí zpět,“ vysvětluje Aldorf. Česko má podle něj v této oblasti velký potenciál i díky svému leteckému a automobilovému průmyslu, které nabízejí potřebné technologické zázemí.
Češi do vesmíru?
Kromě desetiletého výročí v ESA si Česko během aktuálního týdne vesmírných oslav připomíná i 40 let od letu Vladimíra Remka do vesmíru a 40 let od vypuštění první československé družice Magion.
Remek do vesmíru vzlétl 2. března 1978 jako první člověk ze země mimo Sovětský svaz nebo Spojené státy. Pokud bychom počítali dnešní členské státy EU, byl tak prvním Evropanem ve vesmíru. Prozatím posledním se stal dvaačtyřicetiletý Němec Alexander Gerst, který v současné době velí Mezinárodní vesmírné stanici ISS, odkud posílá fotografie i prostřednictvím svého twitterového účtu.
Zatímco Remek strávil ve vesmíru osm dní, Gerst je tam už od poloviny letošního roku. Jak ukazuje infografika projektu Evropa v datech, doba strávená ve vesmíru se postupem desetiletí díky rozvoji technologií výrazně prodloužila.
*Názvy zemí jsou uvedeny podle současného stavu. Chybí proto Československo nebo rozlišení kosmonautů z východního a západního Německa.
Gerst je jedním ze členů oddílu ESA, která vysílá své lidi do kosmu od roku 1983. Tehdy se německý astronaut Ulf Merbold zúčastnil letu v rámci amerického programu Space Shuttle.
Češi zatím mezi astronauty ESA nejsou. „Poslední doplňování oddílu proběhlo před 10 lety, kdy ČR ještě nebyla členem. O případném rozšíření bude rozhodnuto v roce 2020, a pak by se do něj mohli hlásit i občané ČR,“ vysvětluje tiskový mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar. Základní výcvik trvá dva roky. „Se specifickou přípravou na konkrétní misi je pak nebližším termínem rok 2023,“ říká Neusar.
„Letenka do vesmíru“ je ovšem podmíněna dostatečným příspěvkem do příslušného volitelného programu ESA pro pilotované lety. V takovém případě by bylo nutné zásadním způsobem navýšit příspěvky ČR do ESA. Aktuálně Česko do takového programu přispívá, ale s ohledem na výši příspěvku se v něm věnuje experimentům v mikrogravitaci, ne přímo výcviku astronautů.
„Alternativou je turismus. Několik občanů ČR již zaplatilo za let soukromým společnostem. Takový let může proběhnout i před rokem 2023, ale zatím žádná společnost s realizací těchto komerčních letů nezačala, pouze proběhlo několik testovacích letů bez platících zákazníků,“ dodává Neusar.
… jehož sláva hvězd se dotýká
V současnosti se ESA mimo jiné podílí na budování evropského globálního navigačního satelitního systému Galileo, který se blíží k dokončení a který už umí využívat všechny nové modely chytrých telefonů.
Centrum pro řízení Galilea – agentura GSA – sídlí v Praze. To má pro tuzemský vesmírný průmysl další výhodu. „Pro velké technologické či softwarové firmy je permanentní kontakt s GSA velmi výhodný a aby jejich lidé nemuseli stále cestovat do Prahy, založí zde malou pobočku,“ říká mluvčí Neusar. „Naše firmy rovněž těží s bližšího kontaktu s GSA. Být u zdroje informací a mít možnost chodit na akce, které GSA pořádá, je důležité,“ dodává Neusar.
Příkladem spolupráce s GSA je konzultace při sestavování přijímače globálního navigačního satelitního systému pro novou generaci autobusů. „Za dva roky tak budou pražské autobusy vybaveny evropským navigačním systémem, jako jedny z prvních v Evropě,“ říká mluvčí.
Evropa ve vesmíru
Evropská kosmická agentura (ESA):
ESA byla založena roku 1975 a stala se hlavním aktérem evropského vesmírného programu. Jedná se o mezivládní instituci formálně nezávislou na EU. S Unií ale úzce spolupracuje. Do kasy ESA plyne největší částka z unijního rozpočtu a většina zemí EU patří mezi členy ESA. ESA také spolupracuje na vesmírných velkoprojektech, jako je navigační systém Galileo či družicový systém Copernicus, které už spadají přímo pod unijní agenturu GSA.
ESA Business Incubation Centre (ESA BIC):
Podnikatelský inkubátor, který ESA využívá jako nástroj pro převádění kosmických technologií do běžného pozemského života. V Evropě má 20 center. Jedno z nich funguje od roku 2016 v Praze, letos se rozšířilo o pobočku v Brně, která sídlí v Jihomoravském inovačním centru (JIC). Aktivity pražského ESA BIC spolufinancuje ministerstvo průmyslu a obchodu a hlavní město Praha, brněnskou pobočku spolufinancuje Jihomoravský kraj. Operátorem ESA BIC v Česku je agentura CzechInvest.
Agentura pro evropský globální družicový a navigační systém (GSA):
GSA byla založena v roce 2004 a k jejím strategickým cílům patří dosažení plně funkčního systému Galileo, aby se stal předním globálním družicovým navigačním systémem pro civilní použití. Řídicí centrum Galilea sídlí od roku 2012 v Praze. Poskytuje odborné zázemí v oblasti družicové navigace a mimo jiné zodpovídá také za marketing a komercionalizaci Galilea.
Evropský globální navigační satelitní systém (Galileo):
Evropský GNSS Galileo na rozdíl od americké GPS nebo ruského Glonassu vzniká na civilní bázi. S oběma systémy ovšem může spolupracovat. První služby začal poskytovat na konci roku 2016 a dokončen má být v roce 2020, kdy má být na oběžné dráze všech jeho 30 družic. Naposledy byly čtyři satelity vyslány letos v červenci, čeká se na poslední čtyři.
Evropský kosmodrom
Družice Galilea ale z Česka samozřejmě nelétají. K tomu je určen evropský kosmodrom v jihoamerické Francouzské Guyaně, která je zámořským územím EU.
Díky své výhodné poloze blízko rovníku patří evropský kosmodrom mezi nejvyužívanější zařízení tohoto druhu. V počtu umělých družic, které z něj odstartovaly a jsou stále funkční, předběhla Francouzská Guyana například známý americký kosmodrom na floridském mysu Canaveral, ukazuje infografika projektu Evropa v datech.
Starty raket loni ve Francouzské Guyaně komplikovaly sociální nepokoje a stávky. Dobře se naopak vedlo indické raketové základně Šríharikota (Satish Dhawan Space Centre), která tak v celkovém srovnání stojí na druhém místě za kosmodromem Bajkonur v Kazachstánu.
Pozn.: Pro potřeby tohoto článku jsou jako „evropské země“ chápány členské státy EU a Švýcarsko, které je členem ESA.