Zpátky do hospod

Útraty v restauracích během karantény poklesly až o polovinu. Před ní byli s obědem nejrychleji hotoví na Pardubicku

Před koronakrizí utráceli našinci za stravování v nálevnách, restauracích či jídelnách průměrných 15 850 korun na hlavu ročně. Ostatně stravování a ubytování patřilo v Česku mezi nejlevnější v Evropě. Během koronavirové epidemie útraty v restauracích klesly na polovinu, otevření zahrádek ale tržbám pomohlo.

Po osmi týdnech, kdy byly tuzemské hospody a restaurace kvůli protikoronavirovým opatřením vlády uzavřené a mohly maximálně vydávat jídlo přes okénko nebo ho rozvážet „na doma“, přivítaly 11. května jejich zahrádky opět hosty. Až čtvrtina hostinských už ale možná svůj podnik neotevře, vyplývá z průzkumů mezi majiteli lokálů. A přestože štamgasti mohli i během karantény podpořit své putyky například v rámci akcí typu „zachraňhospodu.cz“, obří návaly odpovídající polovině května z minulých let se zatím očekávat nedají.

Přitom ještě než udeřil na evropské země koronavirus a v řadě států politici nechali zavřít i restaurace, kavárny a hospody, lidé v nich velmi rádi utráceli vydělané peníze. Čechy nevyjímaje. Za stravování v nálevnách, restauracích či jídelnách dali našinci průměrných 15 850 korun na hlavu ročně. Ze spotřebních výdajů tak účty z pohostinství ukrojily 6,5 procenta. Když se k tomu připočítají i občasná přespání v hotelích či penzionech, jedná se o 8,9 procenta.

Ve výdajích za stravování a ubytování jsme se se zmíněnými 8,9 procenty drželi těsně nad průměrem evropské sedmadvacítky (8,6 %). Podobný podíl jako my ze spotřebních výdajů utráceli například Maďaři či Nizozemci. Naopak výrazně méně vydávali sousední Slováci i Němci. Ze zemí Evropské unie nejméně utráceli za nocleh v hotelích nebo za oběd v restauracích Rumuni. Naopak tyto zážitky si v žádném případě nenechali ujít Malťané a Kypřané. A také Irové.

S letošními výdaji však výrazně zahýbají i opatření vlád proti šíření koronaviru. Zatímco ve střední Evropě byly hospody zavřené, ve Švédsku zůstaly otevřené. Ale i tam nyní obsluhují mnohem méně hostů než před rokem.

Jak moc se změnila situace v tuzemských hospodách, naznačují data o objemu karetních transakcí České spořitelny, která zkoumala situaci před rokem a během karantény.

„V dobách před karanténou jsme v restauracích vesele utráceli o třetinu více než před rokem. To odráželo velmi vysokou spotřebitelskou důvěru, růst mezd a nízkou míru nezaměstnanosti,“ říká hlavní ekonom banky David Navrátil. „Nicméně během karantény došlo k prudkému propadu, a to na polovinu loňských čísel.“ V posledních týdnech se hrozivé propady alespoň o něco zmírnily a držely se mezi 30 a 40 procenty. „Možná byste čekali větší poklesy, ale část restaurací přešla na výdej přes okno a více jich nabídlo doručení domů,“ poznamenává Navrátil.

Očekávané zlepšení situace potom přinesla možnost provozovat venkovní zahrádky. „Ve srovnání s minulými týdny zaznamenaly platby kartou v restauracích v týdnu od 11. května zlepšení. Pokles se zmírnil na minus 19 procent meziročně. Za tím samozřejmě stojí otevření zahrádek,“ dodává Navrátil.

Jak se bude vyvíjet situace po otevření zahrádek a dál? „Tržby v restauracích se budou zlepšovat, nicméně nelze očekávat rychlý návrat. I zkušenost v Číně ukazuje, že spotřebitelé jsou po znovuotevření provozoven ve službách opatrní, a aktuální vývoj naznačuje návrat k předkrizovému chování až někdy na přelomu léta a podzimu. Stojí za tím obavy z nákazy. V Praze a dalších centrech, které stojí na zájmu zahraničních turistů, bude nižší poptávka přetrvávat i kvůli omezení cestování,“ dodává David Navrátil České spořitelny.

Drahý sever. Levný Balkán i Česko

Zamíříme-li do doby předkoronavirové, zajít si do restaurace či přespat v hotelu vyšlo nejdráž obyvatele a návštěvníky severských zemí. Nelichotivé prvenství z pohledu indexu cenové hladiny připadalo Islandu, následovaly Norsko, Švýcarsko a Dánsko. Například v posledním zmíněném Dánsku byly ceny o 52 procent vyšší, než kolik činil průměr evropské sedmadvacítky.

Jak se tento index počítá? Vyjadřuje cenovou hladinu dané země ve vztahu k Evropské unii vydělením parit kupní síly (PPP) současným nominálním směnným kurzem. „Je-li index cenové hladiny země vyšší než 100, je dotyčná země relativně drahá ve srovnání se zemí či skupinou zemí (například EU), se kterou je srovnávána, zatímco pokud je index cenové hladiny nižší než 100, pak je země relativně levná ve srovnání s jinou zemí,“ vysvětluje evropský statistický úřad Eurostat.

Nejlevněji vycházelo z tohoto pohledu přespání a pohoštění v zemích Balkánu. Velmi příznivé z pohledu zákazníka byly tyto služby v Maďarsku a Česku. U nás se ceny pohybovaly na úrovni 63 procent unijního průměru. Ostatně když se zaměříme jen na unijní země, drželi jsme si pozici čtvrtého nejlevnějšího (tedy až 24. nejdražšího) státu sedmadvacítky.

Nejdříve jsou s jídlem hotovi na Pardubicku. Nejvíc si dopřávají Středočeši

Když už se Češi - třeba během oběda - rozhodli jít do restaurace, kolik utráceli? Jakou kuchyni si dávali? A v kolik hodin obědvali v různých regionech země? Odpovědi získal portál Evropa v datech díky údajům, které mu poskytla Česká spořitelna právě na základě zmíněných platebních transakcí. Jedná se o veškeré karetní transakce, které nastaly během čtyř týdnů letos v lednu, a to v době oběda (tedy mezi 11. a 14. hodinou) od pondělí do pátku.

Ukázalo se tak například, že nejdříve byli s jídlem hotoví v Pardubickém kraji, když v průměru platili ve 12:23:56, a naopak nejpozději na Karlovarsku s průměrným časem platby 12:31:50. Po půl jedné platili v průměru ještě Pražané. Nejvíc si během oběda dopřávali Středočeši s mediánem útrat ve výši 160 korun. Nejméně pak lidé v Moravskoslezském kraji s mediánem transakcí ve výši 130 korun.

Mladí platili málo a pozdě. Naopak důchodci se uměli rozšoupnout

Z dat České spořitelny lze vyčíst i to, jak se lišili lidé v různých životních fázích. Tak kupříkladu nejméně v době oběda utráceli - celkem logicky - mladí do 17 let. Když už kartou zaplatili, tak medián útrat činil 90 korun. Tyto platby také uskutečňovali ve srovnání s ostatními skupinami obyvatel celkem pozdě - v průměru ve 12:51:27. Naopak nejvyšší útraty měli v době od 11 do 14 hodin důchodci, a to 158 korun.

Co nám chutná

A jak se lišily chutě mladých či starších a lidí v jednotlivých krajích České republiky? Asi bude platit, že i v době pokoronavirové bude jídlo z provozoven rychlého občerstvení nejvíc chutnat mladým do sedmnácti let. 43 % jejich lednových plateb bylo právě za fast food. A také jim ze všech skupin podle životních fází nejvíc vyhovovala pizza. Celkem nepřekvapivě je pak následovali vysokoškolští studenti.

Napříč kraji je pak fast food nejvíc oblíbený na západě země, tedy na Plzeňsku a Karlovarsku. A v kavárnách relativně nejčastěji během oběda utrácejí zákazníci na Karlovarsku (12 %) a Olomoucku (9 %). V Praze je to jen průměrných 6 %.