„Sharenting“ na sociálních sítích
Navzdory prevenci je zneužívání dětí na internetu stále častější. Jednou z příčin je také sdílení fotek dětí rodiči
Přestože v prevenci nevhodného chování na internetu patří Česko ke špičkám, rodiče stále svoje děti na sítích vystavují nebezpečí, aniž by si to vůbec uvědomovali. Fotky a videa z dovolených, která vypadají na první pohled nevinně se totiž dostávají na pedofilní fóra. Ostatně podle průzkumu finské neziskové organizace Suojellan Lapsia osoby se sexuálním zájmem o děti nejčastěji využívají pro vyhledávání materiálů Instagram a 45 % jej využívají také ke kontaktování dětí. O nárůstu sexuálního obsahu spojeným s dětmi vypovídají také reporty mezinárodních organizací. Ročně evidují přes 275 tisíc webových stránek, u samotných případů je to téměř 393 tisíc. V takovém případě se materiál velmi těžko maže a vymáhá zpátky. Samotné šíření fotografií, pokud nebyly pořízeny za účelem dětské pornografie, nelze podle Policie ČR postihnout. Proti šíření takového obsahu v Česku vzniká řada iniciativ a na prevenci se podílí například i odborníci Národního ústavu pro duševního zdraví.
K dnešní době již neodmyslitelně patří sdílení zážitků v podobě fotografií či videí, často s rodinou nebo širší veřejností prostřednictvím sociálních sítí. Hlavní roli v některých příspěvcích pak hrají děti. Ty jsou dnes na internetu již od útlého věku. Podle studie časopisu JMIR Pediatrics and Parenting má většina dětí svou digitální stopu ještě před narozením právě kvůli rodičům, kteří skrze sociální sítě informují o očekávání potomka. K tomu se pak přidávají další fotografie. Na sociálních sítích a úschovnách vznikají dokonce celá digitální alba, která se řada rodičů neobtěžuje zabezpečovat, přestože u nich heslo nastavit jde. Digitální stopa se ovšem s každým sdílením prohlubuje a nedá se nikdy úplně vymazat. Problém se tedy může objevit v případě, že se jedná o citlivé osobní materiály jako například odhalené tělo a obličej. Množství takového obsahu, na němž navíc figurují děti, kontinuálně roste. Jen organizace Internet Watch Foundation (IWF) každoročně registruje přes několik stovek tisíc nahlášených případů. Jen za minulý rok jich zaznamenala téměř 393 tisíc, což představuje 5% nárůst oproti roku 2022. Vzhledem k stále silnějšímu propojování sociálních sítí s běžným životem je tento vývoj téměř nevyhnutelný. Dá se však zmírnit například prevencí na školách nebo lepší informovaností rodičů.
Prevence u dětí v Česku se řadí k špičkám. U rodičů je stále prostor pro zlepšení
Podle Martina Kožíška ze sdružení CZ.NIC se prevence na školách v České republice, vzhledem k dostupnosti široké škály programů, materiálů a aktivit, řadí mezi špičky. Prevencí se zabývají i soukromé firmy, které vzdělávají děti a dospívající v rámci vlastních programů. „Nezaměřujeme se jen na děti, ale snažíme se edukovat i rodiče a prarodiče; prostřednictvím naší Digitální Akademie pro neziskovky i zástupce organizací, které s dětmi pracují,“ vysvětluje Jakub Ludvík, manažera korporátní bezpečnosti T-Mobile a dodává: „Současní mladí jsou generací, která už vyrůstá s telefonem v ruce a jeho využívání je pro ně běžné. Často si ale neuvědomují, kde mohou jejich sdílená videa nebo fotky skončit. Proto je důležité nastavit si správně zabezpečení a soukromí telefonu a jednotlivých sociálních sítí. To je naprostý základ, na který se také soustředíme. Základním pravidlem však zůstává ‚Důvěřuj, ale prověřuj‘. Důrazně varujeme před neznámými odkazy, zásadně neklikat na nic, co neznám a být velmi obezřetný.“
U rodičů je však situace o poznání méně růžová než u dětí. „Generace současných rodičů malých dětí už na internetu vyrůstala. Povědomí mají, ale dost často spoléhají na školu, že prevenci rizikového chování na internetu vyřeší za ně. Bohužel mám zkušenost, že rodiče dětí nemají moc zájem o preventivní programy a na akce jich přijde jenom několik. U malých, komunitních škol je to ale naopak. Když vezmu nejčastější chyby, které dělají rodiče, tak je to neuvážené sdílení digitální stopy. A to nejen svojí, ale i dětí. To jim může v budoucnu ublížit,“ popisuje Martin Kožíšek z CZ.NIC situaci v Česku.
V Ústeckém kraji došlo vloni k 104 případům spojených s dětskou pornografií
K tomu se kloní také Jakub Vinčálek, mluvčí Policie ČR. Dle jeho slov se sice povědomí rodičů o nebezpečí na internetu zlepšilo, ovšem stále není ideální. Takzvaný „sharenting“, tedy případy, kdy rodiče sdílí obsah se svými dětmi, má jiná úskalí. Sharenting nelze vzhledem k jeho původně nesexuální povaze kvalifikovat jako dětskou pornografii, a proto je i další nakládání a šíření těchto fotografií velmi složité a těžko postižitelné. Stejně tak je to i s evidencí případů sharentingu. Policie ČR je tedy schopna monitorovat pouze případy, které se vztahují ke dvěma paragrafům v trestním zákoníku, na dětskou pornografii a zneužití dítěte k ní, a to od roku 2021. Do té doby jsou tyto případy Policií evidovány jako ostatní mravnostní trestné činy.
„Ne každé chování nebo jednání na internetu je v trestněprávní rovině, přestože se jedná o něco nevhodného. Pokud by někdo vyrobil dětskou pornografii a potom jí sdílel, tak je to samozřejmě trestné. Ale pokud někdo vyfotí své dítě a není tam přesah do intimity a vyzývavosti, tak je to prostě jenom fotka, která se dostane do online prostředí. Je však velmi pravděpodobné, pokud je veřejně sdílená, že se dostane i do nepravých rukou,“ vysvětluje Jakub Vinčálek.
Podle zmíněných dat v roce 2023 Policie registrovala 716 kauz v souvislosti s dětskou pornografií, což je o 64 méně než v předešlém roce. Nejvíc tomu bylo v Ústeckém kraji se 104 případy. Následně v kraji Libereckém s 41 případy a Jihočeském s 59 případy. Naopak nejméně, tedy 11 případů, registrovala Policie v Karlovarském kraji.
Jakmile jednou dojde k rozšíření materiálu na internetu je prakticky nemožné jej vymazat
Právě neřízené šíření fotografií představuje zásadní riziko sharentingu, na nějž se v rámci prevence upozorňuje. Fotografie sdílené původně rodiči, se totiž dostávají na pedofilní fóra. „Poměrně často se mezi uživateli materiálů objevují nejen explicitní fotografie dětí, ale běžně také materiály v podobě fotek a videí, kdy se jedná o zdánlivě nevinné fotografie například právě z dovolených,“ potvrzuje vedoucí aplikovaného výzkumu v Národním ústavu duševního zdraví (NUDZ) Marek Navrátil.
Pokud dojde k rozšíření takového materiálu na internetu existuje jen malá šance, že by snímek šel zcela vymazat. Proč, objasňuje Martin Kožíšek z CZ.NIC: „Co dokážeme, je odstranit některý obsah z internetu. Nedokážeme ale zaručit, že ho tam po čase někdo zase nenahraje. Pokud má nějaké video tisíce kopií, je odstranění velmi složité a mnohdy nemožné. Navíc se některý obsah může nacházet v zemích, na které nemáme páky. Jde o země bývalého Sovětského svazu, Seychely apod.“
Ročně se zablokuje 275 tisíc stránek se sexuálním obsahem spojeným s dětmi
Za minulý rok IWF zablokovala 275 652 webových stránek, které obsahovaly materiály spojené se sexuálním zneužíváním dětí, odkazy na ně nebo reklamu na ně. Evropa celkově zároveň představuje největšího hostitele zmíněných stránek. Konkrétně Česko zastává v Evropské unii 11. místo, zatímco nezáviděníhodné prvenství si, již několik let po sobě drží Nizozemsko. Na členské státy EU dokonce spadá až 51 % nahlášených případů z celého světa.
Průzkumy veřejného mínění v EU přitom hovoří jasně: po legislativě zaštiťující ochranu dětí na internetu, je poptávka. Momentálně platí opatření umožňující poskytovatelům online služeb dobrovolně odhalovat a hlásit sexuální zneužívání dětí. Platnost měla vypršet letos v srpnu, avšak nakonec došlo k prodloužení až do roku 2026. EU chce poté implementovat mnohem přísnější a komplexnější pravidla. Uvažuje se dokonce o zřízení speciálního Centra, které by shromažďovalo a sdílelo odborné znalosti.
Proti zneužívání dětského obsahu pomáhají iniciativy i terapie jedinců s pedofilními sklony
Myšlenka ohledně zřízení střediska EU pro sdílení odborných poznatků samozřejmě není ojedinělá. Podobný projekt představil letos v březnu NUDZ. „Iniciativa Sparks in the Dark jako taková není ničím nová. Cílem je především propojení různých projektů, které již v Evropě existují a fungují. V rámci tohoto programu by si organizace měly předávat potřebné know-how v oblasti prevence a pomoci jak obětem, tak uživatelům materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí (CSAM),“ vysvětluje Marek Navrátil z NUDZ.
Mimo to vznikly také projekty jako například BRIDGE a STOP–CSAM, jež si kladou za cíl chránit děti na internetu skrze intervenci směřované na osoby se sexuálním zájmem o děti. „I v tomto případě existuje několik přístupů, ale obecně jde o to uživatele přesvědčit, aby pracovali na své situaci, jelikož tím mnohdy škodí nejen okolí, ale také sami sobě. Většinou tohle probíhá formou online motivačních rozhovorů či chatové terapie. Někdy se uživateli dostane série sezení s terapeutem, kde se může naučit různé techniky jak své chování ovládat ihned. Jindy je naopak praxe taková, že se přiměje k tomu, aby si vyhledal, nebo aby se k němu dostala odborná pomoc, díky níž by na sobě mohl začít pracovat,“ dodává Navrátil.
32 % uživatelů obsahu, týkajícího se sexuálního zneužívání dětí, pro tyto účely využívá sociální sítě
Do programu se kromě jiných zapojila také finská nezisková organizace Suojellan Lapsia. „Ze zveřejněného výzkumu organizace vyplývá, že 32 % respondentů používá pro vyhledávání, zhlédnutí a sdílení materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí sociální sítě. Mezi nejčastěji uváděné pak patří Instagram. Na něm ostatně většina rodičů také přímo sdílí fotky a videa svých ratolestí,“ doplňuje Alexandra Cholevová, analytička Evropy v datech.
Kromě Instagramu se mezi odpověďmi z šetření Palackého Univerzity v Olomouci a společnosti Microsoft mezi českými rodiči objevuje ještě Facebook, Facebook Messenger či WhatsApp. Data dále odhalují, že 69 % dotazovaných českých rodičů někdy v minulosti sdílelo na internetu fotku svého dítěte. Nejčastěji vybraná možnost na otázku kdy něco sdíleli poprvé, pokud něco sdílejí, byla „během prvního roku“ a 9,9 % dotázaných uvedlo, že první fotku svého dítěte zveřejnilo hned v den porodu.
Jako nejběžnější důvod pro sdílení obsahu s dětmi uvádějí udržení kontaktu s rodinou a přáteli. Téměř třetina českých rodičů nemá žádné obavy ze sdílení obsahu o svých dětech na internetu. Stejně tak až třetina rodičů sdílí každý měsíc alespoň jednou něco o svém dítěti. Většina dotázaných se navíc setkala s tím, že jiní rodiče sdíleli fotografie svých obnažených potomků nebo příliš osobních videí a fotografií dítěte. Další studie přitom dokazuje, že rodiče, kteří sdíleli materiál, kde se objevily jejich děti, jsou častěji kontaktováni za účelem pořízení dětské pornografie za peníze.
Alarmující je i fakt, že až 19 % rodičů nežádá ostatní rodiče o souhlas ohledně zveřejnění obsahu s jejich dětmi. Takovým chováním navíc už sami skutečně porušují zákon. U školek a škol bývá sice praxe taková, že většina o povolení sdílet fotografie rodiče žádá, výsledkem však může být veřejnosti přístupné album z výletu na koupaliště. Takových alb lze najít například na serveru Rajče.net celou řadu, ačkoliv jeho provozovatel před zmíněným chováním varuje.
AI podvody se zatím v Česku nevyskytují, brzy se však situace může změnit, varují odborníci
Nutno podotknout, že pro děti může představovat riziko už pouhé sdílení jejich obličeje. V roce 2023 na sociálních sítích kolovaly nahé fotografie dívek ze španělského města Almendralejo. Nahé snímky vygenerovala umělá inteligence z portrétů a fotek dívek dostupných online. Podle amerického informačního střediska pro hlášení materiálů o sexuálním zneužívání dětí (NCMEC) jsou nové formy zneužívání dětí na internetu na vzestupu. Především je pak řeč právě o nástrojích umělé inteligence. „Pokud za pomocí umělé inteligence vytvoříte dětskou pornografii, tak je to samozřejmě trestné. Pokud vytvoříte dílo dospělé osoby, tak to trestné není. S tím, že se potom přesně zkoumá, jak byla osoba takovým jednáním poškozená. U umělé inteligence, musíme myslet na to, že jsou ostatně dalším nástrojem, který mohou podvodníci využít stejně jako předtím Photoshop,“ komentuje problematiku AI Jakub Vinčálek, mluvčí Policie ČR.
„Momentálně nezaznamenáváme nějakou explozi případů zneužití AI v této oblasti. Mluví se o svlékacích aplikacích, které jsou hojně využívané. Zatím ale řešíme jen jednotky případů. Pokud se nějaký případ vyskytne, není zatím úplně dokonalý. To je současná situace. Je mi jasné, že za dva roky se může situace obrátit,“ doplňuje Martin Kožíšek.
Přestože zatím praxe se zneužíváním umělé inteligence není v Česku tolik rozšířená, jde o rychle se vyvíjející oblast, která takové možnosti umožňuje už v současnosti. To potvrzuje i Jakub Ludvík z T-Mobile: „Podobně jako oheň může být i AI dobrý sluha, ale také špatný pán. Sdílení jakéhokoliv obsahu na platformách, které jsou tzv. zdarma, neznamená nic jiného, než že vámi vložené soubory jsou pak použity pro jiné účely. A tak se klidně může stát, že vaše fotografie z dovolené se můžou v nějaké formě objevit na obrázku vygenerovaném pomocí AI. V oblasti podvodů se pak AI používá poměrně často. Např. vytváření falešných profilů na sociálních sítích, účinnější dezinformace atd. V poslední době jsou mezi podvodníky rozšířená podvodná videa, která využívají tzv. deep fake. Video vypadá extrémně realisticky. V poslední době to byly různé investiční kampaně, které provázely významné osobnosti našeho kulturního i politického života. Určitě tomu napomohlo i to, že se v online prostředí objevují stovky a někdy i tisíce jejich veřejných fotografií a videí.“