Kvalita koupacích vod

Česká republika má 14. nejčistší vodu na koupání v přírodě v EU, pomáhají i nově zatopené lomy s čistou vodou

Česká republika se může pochlubit 14. místem v rámci EU ve srovnání nejčistších vodních ploch v přírodě určených ke koupání, vyplývá to z nově zveřejněných dat Evropské agentury pro životní prostředí. Nejlepší vodu nabízí Kypr následovaný Řeckem a Chorvatskem, zatímco nejhorší podmínky panují v Albánii. V EU lze zcela bezpečně plavat v 85 % vodních ploch, jakkoliv mnohé z nich stále trápí různé formy znečištění. Při zkoumání kvality vody výzkumníci věnují pozornost i mikroplastům a lékům. Právě přítomnost farmak hydrologové zjistili ve více než 90 % kontrolovaných vodních lokalitách. Naopak k lepšímu skóre přispívají nově zatopené lomy jako jezera Milada, Barbora či Most v Ústeckém kraji. Ty mají kromě rekreačního vyžití i energetický potenciál. Například na Komořanském jezeře, jež vznikne zatopením Lomu ČSA, energetická skupina Sev.en Česká energie umístí plovoucí solární panely vyrábějící kromě elektřiny i zelený vodík.

Česká republika má 14. nejčistší vodu na koupání v krajině v EU. Nejlepší kvalitou se může pochlubit Kypr a dále Řecko a Chorvatsko, naopak nejhorší podmínky má Albánie, vyplývá to z letos zveřejněných dat Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), jež hodnotí kvalitu vody na základě výskytu škodlivých bakterií (Escherichia coli a enterokoků). Z těchto dat také vyplývá, že si lze zcela bezpečně zaplavat v 85 % vodních ploch určených k rekreaci v EU. „Těch lze v unijních zemí lze nalézt přes 20 000. Ačkoli ale lze vodu většinou považovat za bezpečnou z hlediska koupání, stále zůstává poměrně znečištěná, a to například dusičnany, mikroplasty atd. Situaci navíc zhoršuje zvyšující se teplota v kombinaci se stále častějšími přívalovými dešti,“ vysvětluje Milan Mařík analytik Evropy v datech.

Nejhoršího hodnocení v Česku dosahují Bílovecký rybník na Ostravsku a lipenská pláž Horní Planá. Obě tyto lokality se přitom s výskytem nebezpečných bakterií potýkají dlouhodobě.

Voda v nových lokalitách je čistá, ale příliš rychle se odpařuje

V Česku v posledních letech vznikly i nové koupací lokality, a to například jezera Milada, Barbora či Most v Ústeckém kraji, které dosahují vysoké čistoty vody. „Pokud jde o velké povrchové lomy po těžbě uhlí, zatopené jámy mají u nás velmi dobrou kvalitu vody, o čemž nejlépe svědčí velká průhlednost vody (6–12 m) i v letním období. Výjimkou je v některých případech jen vyšší koncentrace rozpuštěných látek, zejména síranů. V současné míře to však není problém ani pro biodiverzitu, ani pro rekreační využití. Je to umožněno díky poměrně velké hloubce těchto nádrží a malému přítoku vody, a tedy i nízkému přísunu živin, zejména fosforu,“ říká hydrobiolog Ivo Přikryl z výzkumné neziskové organizace ENKI, o. p. s.

Zatopené lomy tak mají například oproti vodním nádržím několik výhod. „Příznivou vlastností jezer ve velkých zatopených zbytkových jamách je právě poměrně velká hloubka a malý přítok vody, a tedy velká odolnost proti eutrofizaci (obohacování vody o živiny jako dusík a fosfor, pozn. red.). Výhodou proti přehradním nádržím je i velmi malé kolísání vodní hladiny. Díky oligotrofii (malému množství živin, pozn. red.) se jen pomalu zanášejí sedimentujícími látkami, mají tak šanci vydržet desetitisíce let. Rizikem u bezodtokých nádrží (například jezero Most a Komořanské jezero) je v perspektivě následujících staletí jejich zasolení,“ dodává Přikryl.

V případě jezera Milada pochází voda z vodní nádrže Kateřina, Barbora byla částečně zatopena samotnou důlní vodou po ustání čerpání a dále dopuštěna z potoka Bouřlivce; u Mostu pak jde o vodu z řeky Ohře. Počítalo se přitom u něj o s řekou Bílinou, která se ale nakonec ukázala jako nevhodná, a to kvůli jejímu tehdejšímu znečištění.

Ačkoli voda v Mostu dosahuje vysoké čistoty podle dat Ministerstva životního prostředí, jezero se potýká s klesající vodní hladinou. Zvyšující se výpar v důsledku rostoucích teplot a menší úhrn srážek totiž způsobily, že přirozený přítok nedokáže kompenzovat úbytek vody. Jezero je tak nutné opakovaně dopouštět z Ohře.

Z tohoto důvodu se u dalších plánovaných zatopených lomů zvažuje sukcesní, tj. samovolné, napouštění, a to prostřednictvím dešťové vody a místních vodních zdrojů, jako jsou potoky. Tento způsob napouštění si sice vyžádá podstatně více času, ale současně přináší výhody: a) odpadá problém s případným znečištění některých řek, b) díky napouštění jezera ze stálých zdrojů, dojde k přirozenému vyrovnání vodní hladiny, čímž se sníží šance, že by vody později ubývalo.

Voda v zatopených lomech kromě koupání poslouží i k výrobě elektřiny

To platí například pro Komořanské jezero, které vznikne zatopením Lomu ČSA. „Budoucí jezero na dně zbytkové jámy Lomu ČSA má potenciál stát se rezervoárem kvalitní vody pro celý region. Jeho výhodou je způsob napouštění jezera pouze přirozenými zdroji bez využití umělého převodu vod například z dalších vodních toků. Takto vytvořené jezero bude mít vyrovnanou hladinu bez budoucích nemalých nákladů na dopouštění při odparech, s jakými se potýká například jezero Most,″ říká Petr Urban, hydrolog ze skupiny Sev.en Česká energie.

K udržení vody částečně pomůže i zamýšlená instalace plovoucích solárních panelů. Ty totiž zastíní vodní hladinu, a tím sníží výpar. Současně ale i omezí intenzitu míchání vodního sloupce, kvůli čemuž dojde ke zhoršení kyslíkových poměrů v jezeře. Kvůli omezení tohoto negativního vlivu nebudou panely pokrývat více než 20 % rozlohy vodní hladiny.

Komořanské jezero tak kromě rekreačního využití získá i energetický přínos, jelikož takto získaná čistá energie poslouží k výrobě zeleného vodíku. Při jeho výrobě nebudou unikat do atmosféry emise na rozdíl od převažující výroby vodíku v současnosti. Díky tomu může jezero posloužit jako jakási „zelená“ baterie v případech, kdy výkon solárních panelů překročí aktuální poptávku. Energie z nich může být uložena právě ve formě zeleného vodíku.

Ke kvalitě vody v jezeře jezera pak napomůže specifické podloží. „Kvalita vody v jezeře bude ovlivněna především podložím budoucího dna, a to čistotě vod pod Krušnými horami přeje. To je dobře patrné i na sousedním mosteckém jezeře, které vzniklo rovněž zatopením zbytkové jámy hnědouhelného lomu,″ vysvětluje Urban.

Česko má druhé nejčistší říční lokality určené ke koupání v EU

Pokud přítok vodní plochy tvoří řeka, je jí do velké míry poplatná kvalita vody. Právě české řeky patří z hlediska bezpečnosti koupání mezi nejméně znečištěné v EU. Podle dat EEA má Česko druhé nejčistší řeky v rámci evropské sedmadvacítky, lépe na tom jsou už jen v Rakousku. Dlužno ale dodat, že se jedná o porovnání na základě výskytu vybraných bakterií, které mohou být nebezpečné při koupání spojeným s nalokáním se vody, v řekách se ale stále vyskytují další formy znečištění.

Nicméně celkově si české řeky v posledních třech dekádách prošly výraznou proměnou k lepšímu. „Za posledních 30 let došlo k významnému zlepšení jakosti vody našich toků, konkrétně v průměru ze třídy 3–5 na 2–3(4) z 5bodové škály znečištění, kdy jednička je nejlepší, kterou se hodnotí znečištění povrchových vod podle ČSN 75 7221. Jde tedy o zlepšení o 1–2 kvalitativní třídy. I na takových řekách, jako je řeka Bílina nebo Olše, je ve většině sledovaných profilů kvalita vody přijatelná,“ vysvětluje Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářství T. G. Masaryka.

O zlepšení vypovídá i Zpráva o stavu vodního hospodářství publikovaná Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zemědělství. Dle ní ve dvouletí 1991–1992 celá řada řek v Česku spadala do nejhorší kategorie „velmi silně znečištěná voda“ (třída 5 podle ČSN 75 7221), mezi roky 2021–2022 podíl vodních ploch v řekách s touto úrovní znečištění představoval 7 %. I v současnosti však více než čtvrtina říčních vod podléhá silnému znečištění (třída 4) a 42 % vodních profilů pak hydrologové označují za znečištěné (třída 3). „Zbytek pak tvoří nejlépe hodnocené mírně znečištěné a neznečištěné vodní toky (třída 2 a 1), přičemž jde zejména o horské a pramenné části řek a úseky vodních toků pod přehradami, které celoročně odpouštějí studenou spodní vodu,“ doplňuje Hrdinka.

Česko dokonce letos v New Yorku na Politickém fóru získalo uznání OSN za výrazné zlepšení ochrany vod, hospodaření s vodou v obcích a městech právě za snížení znečištění řek.

Čistota řek se výrazně zvýšila, stále je ale trápí dusičnany z polí a další znečišťující látky

K výraznému zlepšení došlo zejména během devadesátých let společně s omezením či zrušením výroby, která výrazně poškozovala životní prostředí, a s výstavbou nových čistíren odpadních vod. Jejich počet narostl za posledních 20 let v Česku o téměř 50 %. Na situaci se rovněž příznivě podepisuje proměna, jíž si zemědělství v poslední době prochází.

Právě zemědělství totiž v minulosti výrazně zhoršovalo stav řek, a to kvůli využívání toxických hnojiv a velkoplošnému hospodaření. To se daří z dlouhodobého hlediska alespoň částečně měnit a navracet tak život do přírody. Letos v červnu například EU schválila pravidla pro obnovení evropské přírody (Nature Restoration Law), který mimo jiné stanovuje cíle pro zvýšení podílu zemědělské půdy s vysoce rozmanitými krajinnými prvky. Na druhou stranu však europoslanci na konci loňského roku zamítli návrh na snížení používání chemických pesticidů o 50 % do roku 2030. Přesto ale celková spotřeba pesticidů klesá. Od roku 2018 klesla spotřeba přípravků na ochranu rostlin o 10 %, a to hlavně kvůli neustále se zvyšující ceně hnojiv, vyplývá to z údajů Ministerstva zemědělství.

I tak se ale z polí dostává do řek značné množství dusičnanů a dalšího znečištění. V kombinaci s rostoucí teplotou a změnou charakteru srážek, které snižují obměnu vody v nádržích, dochází relativně často k přemnožení sinic, což opět snižuje kvalitu vody.

Znečištění léky bylo zjištěno v 90 % testovaných vodních lokalitách

Jakkoli se daří celkově znečištění redukovat, ve vodě stále zbývají látky, které dlouhodobě unikaly pozornosti. Do vody se například dostávají zbytky léků, antikoncepce či mikroplasty. V roce 2022 výzkumníci nalezli léčiva ve více než 90 % monitorovaných vodních lokalitách, mezi nejčastěji nalezené látky patří léky na cukrovku, dnu, vysoký tlak a antidepresiva. Toto znečištění (podobně jako ostatní) se týká zejména menších vodních toků, do kterých jsou odvodněné větší obce, jako například Benešovský potok u Benešova nebo Klabava u Rokycan.

V současných koncentracích sice tyto znečišťující prvky nepředstavují pro člověka riziko, nicméně ohrožují říční živočichy. „Tyto mikropolutanty jsou přítomny stále v množstvích, kdy na rozdíl od bakteriálního znečištění či sinic neohrožují člověka – ve smyslu přímého ovlivnění zdraví – a to ani v pitných, ani v koupacích vodách či řekách. Co mohou tyto látky ale ovlivnit, je zdraví a chování citlivých živočichů, jako jsou ryby nebo pod vyústěním výtoku ČOV (čistírna odpadních vod, pozn. red.), kdy je slabá ředící schopnost toku vlivem např. nízkých průtoků a ‚kontaminační mrak‘ může dosahovat délky stovek metrů až jednotek kilometrů. Tam se můžeme setkat například s oboupohlavnými rybami nebo živočichy, kteří přestanou přijímat potravu a podobně,“ říká Hrdinka. V dohledné budoucnosti by se každopádně měla situace zlepšit díky novým evropským pravidlům. „Vše by měla vyřešit až zpřísněná evropská legislativa, která postupně zavede i na menší ČOV kvartérní čištění čili odstraňování těchto mikropolutantů z vody, které je dnes běžné u vyspělých úpraven vody na vodu pitnou (viz filtrace přes granulované aktivní uhlí na Želivce a v Podolí),“ dodává Hrdinka.

Česko patří mezi čtvrtinu států s nejkvalitnější pitnou vodou

Nehledě na znečištění vody v krajině si Česká republika drží svůj vysoký standard pitné vody. Například americká univerzita Yale, která dlouhodobě sleduje bezpečnost pití vody ve světě, ohodnotila kvalitu pitné vody v ČR 73,6 body ze sta. Nutno podotknout, že univerzita přiřazuje skóre na základě srovnávání údajů o ztracených letech života kvůli pitné vodě, skóre tak představuje percentil, podle něhož Česká republika patří do 26,4 % států na světě s nejvyšší kvalitou pitné vody.