Seznam článků Životní prostředí

Včely v Evropě

Česko je rájem včelařů. Při přepočtu na počet obyvatel u nás vychází 57,8 chovatelů včel na 10 000 lidí, což je nejvíc v celé EU. Nezaostáváme ani v počtu včelstev v poměru k rozloze země. Našich osm úlů na kilometr je třetí nejvyšší podíl v Unii. Včely však v současnosti čelí mnoha hrozbám. Včelaři považují za nejzávažnější pesticidy a nešetrné zemědělství. Pokud by včely a další opylovači vymřeli, klesla by celková zemědělská produkce v jižní Evropě až o třetinu.

Evropská koupálka

Koupání v přírodních koupalištích je stále bezpečnější. Ve více než 80 % monitorovaných jezer, rybníků a jiných vodních ploch vychází kvalita vody na výbornou. Před deseti lety bylo takových vod pouze 63 % a v roce 2004 jen necelých 39 %. Ke zlepšení přispívají i čistírny odpadních vod. Za evropské peníze se jich u nás zatím postavilo nebo zmodernizovalo více než 590.

Teplá zima, čistý vzduch

V uplynulém zimním období ministerstvo životního prostředí ani jednou nevyhlásilo smogovou situaci. A to díky teplému počasí, které přineslo lepší rozptylové podmínky a menší potřebu vytápět. Oproti tomu například jen chladný leden v roce 2017 zaznamenal smogových situací dvacet. Smog způsobují především staré domácí kotle na tuhá paliva a další topeniště, která v Česku vypouštějí téměř 75 % škodlivých prachových částic PM2,5. Podle nové legislativy se od září roku 2022 nejvíce zastaralá zařízení už nebudou moci používat.

Houbaření v Evropě

Houbaření patří v České republice téměř k národním sportům, v zahraničí je k němu ale nutné přistupovat obezřetně. Nejpřísnější pravidla platí v Nizozemsku, kde je houbaření mimo vlastní pozemky zakázáno. Rakušané mohou během jedné návštěvy lesa nasbírat maximálně dva kilogramy hub. V Německu se zase situace liší v jednotlivých spolkových zemích. Pokuta za porušení zákazu sběru hub může v chráněných oblastech Saska dosáhnout výše až 50 tisíc eur.

Svět proti plastu

Plastové výrobky na jedno použití jsou v nemilosti. Zůstává po nich totiž zbytečný odpad, který mimo jiné škodí v mořích. Stále více zemí tak vymýšlí způsoby, jak se jich zbavit. S nejrozsáhlejší strategií zatím přišla EU, jednorázové plasty chce ale vymýtit třeba i Indie.

Ovzduší v Evropě

Kvůli Dieselgate bylo vypuštěno tolik přebytečných emisí škodlivých oxidů dusíku, že by to vydalo na dvě stovky uhelných elektráren. Evropa už svůj přístup k dieselům přehodnotila. Velký problém ale představují řidiči, kteří ze svých aut odstraňují filtry prachových částic. Škodí zejména ve městech, která se také potýkají se znečištěním z domácích kotlů.

Plasty a moře

Cigaretové nedopalky představují největší podíl (37 %) plastového odpadu na evropských plážích. Na pobřeží Černého moře tvoří dokonce více než polovinu (53 %) veškerých plastových odpadků. Druhé místo patří výrobkům pro uchovávání nebo konzumaci nápojů, jako jsou víčka, brčka a míchátka. Do deseti let by však měly být všechny obaly v evropských zemích recyklovatelné. Státy mají usnadnit využívání zálohovaných kelímků a krabiček nebo výrobků z jiných materiálů.

Kam na pláž

Rybníky, jezera, řeky a další přírodní místa pro koupání jsou v České republice výrazně čistší než v roce 2009. Během posledních 10 let se zde zvýšil podíl lokalit s výbornou kvalitou vody z 63 % na 81,7 %. Ta se nejvíce zlepšila v Rakousku, nejvýrazněji si naopak pohoršilo Slovensko. Nejčistší mořskou vodu nabízí Kypr, oproti minulosti si polepšila Itálie.

Sbohem, spalovací motory?

Když kolem vás na české silnici projede elektromobil, je to pořád ještě trochu jako zjevení. V některých částech Evropy už ale tichá auta bez výfuků takovou pozornost nebudí. Stávají se totiž běžnou součástí provozu. Klasickým příkladem je Norsko, dobře si vede také Island. V Česku je zatím aut na elektřinu málo, předskočili jsme ale třeba sousední Polsko, které si v elektromobilitě vytklo odvážný cíl.