Dobře dojeďte
Které evropské silnice jsou nejnebezpečnější?
Z novinových titulků posledních týdnů mohl český čtenář nabýt dojmu, že na českých i evropských silnicích vypukl doslova dopravní armageddon. Podívali jsme se, jak je to ve skutečnosti a zda jsou cesty v Evropě bezpečné.
- „Pololetní bilance na českých silnicích: více nehod, mrtvých.“
- „Autobus se v Bulharsku zřítil ze srázu, zahynulo nejméně 15 lidí.“
- „Neštěstí v Janově má už 43 obětí, poslední pohřešovaný nalezen.“
Je cestování autem či na motorce rok od roku rizikovější, jak by se mohlo zdát na základě nedávných tragických událostí? Zanalyzovali jsme, jak se umíralo na dopravních cestách v tuzemsku i v dalších zemích starého kontinentu od roku 1990 až do loňska. Výsledek? Ukazuje se, že pohyb po českých i evropských silnicích je v současné době nejbezpečnější za poslední více než čtvrtstoletí.
Když se budeme pohybovat jen po českých, moravských a slezských cestách, loňských 577 úmrtí přímo při dopravních nehodách (či v nemocnicích do třiceti dnů v důsledku bouračky) je nejlepší číslo minimálně od roku 1990, kdy evropských statistický úřad Eurostat zveřejňuje podrobná data pro většinu zemí Unie. Jen pro srovnání: nejtragičtějším rokem na tuzemských silnicích byl 1994, kdy zahynulo 1637 lidí. Tedy téměř třikrát tolik než loni.
Velmi podobné je to i v dalších zemích Evropské unie. V celé osmadvacítce v loňském roce zemřelo kvůli dopravním nehodám 25 250 lidí, vyplývá z údajů Evropské rady pro bezpečnost v dopravě (ETSC). Je to nejlepší číslo minimálně za poslední čtvrtstoletí. V absolutním počtu přišlo nejvíc lidí o život na francouzských (3448), italských (3340) a německých (3177) silnicích. Naopak nejméně (pouhých 19) na Maltě.
Nicméně pro srovnání, jak jsou nebezpečné silnice v jednotlivých zemích, není absolutní počet obětí příliš vypovídající, jelikož nezohledňuje velmi rozdílný počet obyvatel států ani množství naježděných kilometrů.
Když se počty zemřelých při dopravních nehodách přepočítají na počet obyvatel, ukáže se, že na evropských silnicích umíralo v loňském roce v průměru 50 lidí na milion občanů zemí Unie. Což je z globálního bezkonkurenční číslo. „Evropské silnice zůstávají nejbezpečnějšími na světě,“ uvádí Evropská komise v letošní tiskové zprávě o bezpečnosti na silnicích starého kontinentu. Pro srovnání: celosvětově zemře při dopravních nehodách každý rok 174 lidí na každý milion obyvatel Země. V absolutních číslech jde o zhruba 1,3 milionu lidí za rok.
Jak jsou na tom v přepočtu na počet obyvatel jednotlivé země Evropské unie? Nejnebezpečnější silnice jsou ty na jihovýchodě osmadvacítky. Konkrétně zcela nejhůř na tom loni bylo Rumunsko (99 mrtvých na milion obyvatel) následované Bulharskem (96) a oblíbenou dovolenkovou destinací našinců, tedy Chorvatskem (80).
Naopak nejbezpečnější silnice (zřejmě díky ukázněnějším řidičům a nejmodernějším autům s řadou asistenčních prvků) jsou na severozápadě kontinentu. Premiantem je v tomto ohledu Švédsko se 25 mrtvými na milion obyvatel, následované Velkou Británií (27) a Dánskem (32).
Co se týče Česka, loni u nás toto číslo činilo mírně nadprůměrných 55 mrtvých na milion obyvatel (předloni to bylo 58). Například na sousedním Slovensku je to ale 51 úmrtí na milion obyvatel. „Východním bratrům“ se tedy v tomto ohledu daří lépe. Naopak náš severní soused Polsko je se 74 mrtvými na milion obyvatel čtvrtý nejhorší mezi osmadvaceti zeměmi Evropské unie.
Eurostat má podrobná data i za jednotlivé regiony až do úrovně takzvaných NUTS 2 – v Česku jde o osm „nadkrajských“ oblastí. Z posledních dostupných údajů za rok 2016 vyplývá, že nejbezpečnější jsou pražské silnice s 21 mrtvými na milion obyvatel, naopak nejnebezpečnější je Jihozápad (tedy zhruba Jihočeský a Plzeňský kraj) s 84 mrtvými na milion obyvatel.
Z evropských zemí, které nejsou členy Unie, pak jsou nejbezpečnější silnice v regionech Norska a Švýcarska. Naopak v některých oblastech Turecka umírá při nehodách i kolem dvou set lidí na milion obyvatel.
Nejbezpečnější byly v loňském roce na evropských cestách dálnice s 8 % úmrtí následované silnicemi ve městech (37 % mrtvých). Nejrizikovější bylo pohybovat se po venkovských cestách (55 % zemřelých).
Téměř polovina zabitých připadala na takzvané zranitelné účastníky silničního provozu. Konkrétně 21 % všech lidí zabitých na silnicích byli chodci a 25 % jezdci na jednostopých vozidlech (ať motorkáři či cyklisté).
Co se týče věku, mnohem pravděpodobněji se obětí silničních nehod stávají mladí lidé. Téměř 14 % zabitých na silnicích EU byli loni ve věku od 18 do 24 let, přestože v populaci činí jejich podíl pouze 8 %. Kvůli stárnutí evropské populace umírá také stále více lidí ve věku nad 65 let – loni to bylo 27 % obětí proti 22 % v roce 2010.
Jak ukazují nižší čísla z ekonomicky vyspělejších států, i v novějších zemích Unie by mohly počty mrtvých dál klesat s tím, jak se postupně bude obměňovat vozový park a přibudou v něm auta s moderními asistenčními systémy. Ve vzdálenější budoucnosti by pak mohl pomoci rozvoj technologií, které budou eliminovat chyby řidičů z naprosté většiny – tedy postupný nástup samořiditelných vozů.