Za kamna vlezem

Češi chladem netrpí. V Bulharsku či Litvě si nemůže pořádně zatopit třetina domácností

Jen malá část (2,7 %) českých domácností se potýká s tím, že by v zimě nedokázaly vytápět obydlí podle svých potřeb. Česko se tak umístilo na sedmé nejlepší příčce v EU. Nejhůř se vede Bulharům, nejlépe naopak Rakušanům. Boduje také Finsko, kde nedostatek tepla nepociťují ani lidé z chudších částí společnosti. V Česku si naopak poměrně špatně vedou samoživitelé a samoživitelky s nižšími příjmy.

Vytápět své obydlí na vyhovující teplotu si nemůže dovolit asi 120 tisíc českých domácností. To odpovídá pouhým 2,7 % z jejich celkového počtu. Češi v tomto ohledu hodnotí své životní podmínky lépe než většina ostatních evropských národů, vyplývá z každoročního šetření evropských statistických úřadů EU-SILC. Méně si loni na nemožnost “pořádně zatopit” stěžovali jen v šesti dalších zemích EU: Rakousku (1,6 %), Finsku (1,7 %), Lucembursku (2,1 %), Nizozemsku (2,2 %), Estonsku (2,3 %) a Švédsku (2,3 %).

V Česku žijí v nedostatečně vytápěných bytech a domech nejčastěji rodiny samoživitelek a samoživitelů, kteří mají příjmy pod 60 % českého mediánu. Tento druh energetické chudoby se dotýká 9,2 % z jejich celkového počtu, jsou na tom ale lépe než jinde v Evropě. I v rámci této skupiny se totiž Česko loni umístilo na sedmé příčce v EU.

I v teplých krajích mohou lidé trpět zimou

Dobře si v celoevropském srovnání stojí i čeští sousedé. Vedle zmíněného Rakouska se na vysokých příčkách umisťuje Německo - s výjimkou chudších samoživitelů. S nemožností dostatečně vytápět své obydlí se jich loni podle vlastního subjektivního hodnocení potýkalo 12,5 %. V Polsku to bylo dokonce 23 % osamělých rodičů s příjmy pod 60 % mediánu. Naopak velmi dobře jsou na tom v porovnání se svými protějšky z jiných zemí nízkopříjmové polské rodiny s oběma rodiči a dvěma dětmi (5,3 %).

Nedostatkem tepla mohou domácnosti trpět z různých důvodů. Na jedné straně to mohou být vysoké ceny energií a nízké příjmy, na druhé pak špatně zateplené domy a zastaralé systémy vytápění, které plýtvají energií. Nejhůře si mezi unijními státy vede Bulharsko, kde loni nemohlo dostatečně vytápět své obydlí 33,7 % domácností a které se umisťuje na nejhorších příčkách napříč různými typy domácností a příjmových skupin.

Jako další v nepříznivém žebříčku figuruje Litva s 27,9 % domácností, které si loni nemohly dostatečně zatopit. Za ni se řadí Řecko (22,7 %), Kypr (21,9 %), Portugalsko (19,4 %) a Itálie (14,1 %). Jedná se přitom o země, které leží v teplejším podnebí, a jedním z důvodů tepelné nepohody v chladnějších měsících může být i to, že v některých domácnostech zdroj vytápění chybí.

Rovnostářské Finsko

Rozdíly mezi domácnostmi z různých příjmových skupin nejsou v Česku příliš velké. Výjimku představují rodiny se dvěma dětmi. Ty, jejichž příjmy se pohybují nad 60 % mediánu, trpěly v roce 2017 nedostatkem tepla jen v necelém procentu případů. U rodin z opačné části spektra to bylo 9,5 %. V sousedním Slovensku se zase rozdílně vede samoživitelům. Z těch bohatších si na nedostatečné vytápění stěžovalo jen 1,5 % - lépe se v tomto ohledu dařilo jen Lucemburčanům (0,4 %). U samoživitelů z nízkopříjmových skupin to ale na Slovensku bylo výrazně více (16,3 % domácností).

Nejvíce rovnostářské je v tomto směru Finsko, které se v celoevropském srovnání objevuje na prvních příčkách především u nízkopříjmových skupiny obyvatel. Například osaměle žijící senioři se tam s nedostatkem tepla potýkají jen v 1,6 % případů, což je nejlepší výsledek v EU. Energetickou chudobu země řeší v rámci sociální politiky, podobně jako v Česku. Ke zlepšování situace ale přispívají také energeticky šetrné renovace domů nebo systémů pro dálkové vytápění.