Seznam článků Energetika

Teplo domova

Pandemie koronaviru má kvůli uzavírání obchodů, škol nebo podniků vliv i na spotřebu tepla. Průmysl, služby a školství totiž využijí významnou část energie, která se v Česku vyrobí. Největším spotřebitelem jsou však domácnosti, které využívají 42 % celkové energie na vytápění. Ve spotřebě dálkového tepla na domácnost se Česko v Evropě umisťuje na deváté příčce hned za zeměmi z oblasti Baltského moře a za Slovenskem.

Teplá zima, čistý vzduch

V uplynulém zimním období ministerstvo životního prostředí ani jednou nevyhlásilo smogovou situaci. A to díky teplému počasí, které přineslo lepší rozptylové podmínky a menší potřebu vytápět. Oproti tomu například jen chladný leden v roce 2017 zaznamenal smogových situací dvacet. Smog způsobují především staré domácí kotle na tuhá paliva a další topeniště, která v Česku vypouštějí téměř 75 % škodlivých prachových částic PM2,5. Podle nové legislativy se od září roku 2022 nejvíce zastaralá zařízení už nebudou moci používat.

Za kamna vlezem

Jen malá část (2,7 %) českých domácností se potýká s tím, že by v zimě nedokázaly vytápět obydlí podle svých potřeb. Česko se tak umístilo na sedmé nejlepší příčce v EU. Nejhůř se vede Bulharům, nejlépe naopak Rakušanům. Boduje také Finsko, kde nedostatek tepla nepociťují ani lidé z chudších částí společnosti. V Česku si naopak poměrně špatně vedou samoživitelé a samoživitelky s nižšími příjmy.

Evropa na uhlí

Důraz na ekologii i nízká efektivita starých uhelných elektráren v Evropě postupně tlumí uhelnou energetiku. V roce 1990 těžilo uhlí 14 z dnešních členských zemí EU, loni už jen šest. Do roku 2030 by mohlo v elektrárnách a dolech zaniknout zhruba 160 tisíc pracovních míst. V první polovině příští dekády budou mizet především v regionech Česka, Polska a Německa. Jak se dnes v uhelných krajích žije?

Ovzduší v Evropě

Kvůli Dieselgate bylo vypuštěno tolik přebytečných emisí škodlivých oxidů dusíku, že by to vydalo na dvě stovky uhelných elektráren. Evropa už svůj přístup k dieselům přehodnotila. Velký problém ale představují řidiči, kteří ze svých aut odstraňují filtry prachových částic. Škodí zejména ve městech, která se také potýkají se znečištěním z domácích kotlů.

Chlad není zadarmo

Počty klimatizací ve světě se každoročně zvyšují a jen v období 2000-2016 se zdvojnásobily z 815 milionů chladicích jednotek na 1622 milionů. Poptávka po chlazení roste i v Evropě a v horkých dnech se projevuje i v Česku. Do poloviny století přitom můžeme mít ročně až o dvanáct tropických dní více.

Kde číhá kyberzločin

Četnost kyberútoků v posledních letech několikanásobně vzrostla. Češi si ale mezi evropskými národy nejméně uvědomují, že se mohou stát oběťmi. Na internetu je přitom možné sledovat třeba záběry ze stovek českých nezabezpečených kamer na chodbách domů, v restauracích nebo průmyslových podnicích. Riziko útoku hackerů číhá i v nezabezpečené elektronice v domácnostech a firmách.

Sbohem, spalovací motory?

Když kolem vás na české silnici projede elektromobil, je to pořád ještě trochu jako zjevení. V některých částech Evropy už ale tichá auta bez výfuků takovou pozornost nebudí. Stávají se totiž běžnou součástí provozu. Klasickým příkladem je Norsko, dobře si vede také Island. V Česku je zatím aut na elektřinu málo, předskočili jsme ale třeba sousední Polsko, které si v elektromobilitě vytklo odvážný cíl.