Seznam článků Zdraví

Evropská koupálka

Koupání v přírodních koupalištích je stále bezpečnější. Ve více než 80 % monitorovaných jezer, rybníků a jiných vodních ploch vychází kvalita vody na výbornou. Před deseti lety bylo takových vod pouze 63 % a v roce 2004 jen necelých 39 %. Ke zlepšení přispívají i čistírny odpadních vod. Za evropské peníze se jich u nás zatím postavilo nebo zmodernizovalo více než 590.

Návrat do zajetých kolejí

Pandemie naprosto vyřadila z provozu některé oblasti české ekonomiky. Například knihkupci nebo prodejci elektroniky se v krizi museli spolehnout na online nákupy, poskytovatelé ubytování a cestovní kanceláře se v březnu a dubnu dostali dokonce do minusu. Jedním z mála odvětví, která podle poskytovatele platebních technologií Global Payments naopak posílila, byly prodeje potravin.

Senioři v práci

Pracovní sílu České republiky tvoří téměř ze tří procent lidé starší pětašedesáti let. Vysoké zastoupení mají senioři zejména ve zdravotnictví, kde jich pracuje téměř 16 tisíc. Česko tak v tomto ohledu bezmála dvojnásobně převyšuje průměr EU. Vyšší podíl lze najít už jen v Bulharsku a baltských zemích. Právě osoby starší či s oslabenou imunitou patří mezi nejvíce ohrožené koronavirem.

Pod tlakem epidemie

Největší podíl přidané hodnoty v Evropě patří průmyslu (téměř 17 %), Česká republika je v tomto ohledu mezi evropskými státy na třetím místě po Irsku a Norsku. Druhá příčka ve srovnání přidané hodnoty jednotlivých odvětví náleží oblasti zahrnující obchod, dopravu, ubytování a pohostinství. Ta zaměstnává největší počet pracujících (více než 51 milionů). Právě tato odvětví jsou přitom nejvíce zasažena opatřeními proti šíření koronaviru.

Tváří v tvář koronaviru

Omezení spojená s pandemií koronaviru COVID-19 v Česku nejprve zasáhla 200 tisíc lidí pracujících v zábavním průmyslu či umění. Dopadů se ovšem obávají také zbylá odvětví české ekonomiky včetně průmyslu a strojírenství, které tvoří 44 % hrubé přidané hodnoty a zaměstnávají téměř polovinu Čechů.

Rachejtle bez papírů

Česko je sedmým největším vývozcem zábavní pyrotechniky na světě. Na našem území je také největší množství firem z celé Evropy, které bez dostatečných kontrol prodávají tu nejnebezpečnější pyrotechniku. Jednotlivé evropské země mají kromě unijních předpisů i vlastní pravidla a nejpřísnější jsou pyrotechnické regulace v Irsku, kde si můžete koupit maximálně bouchací kuličky či pistolové kapsle.

Evropská mapa obezity

Vánoční svátky nejsou jen obdobím klidu a míru. Spousta z nás je využívá i k méně chvályhodným činnostem. Poměrně častou zimní aktivitou je totiž nezřízené přejídání, které předchází novoročním předsevzetím o hubnutí a pravidelném sportování. Ne vždy se však tato předsevzetí naplní, což je jedním z mnoha důvodů, proč jsou Češi jedním z nejobéznějších evropských národů.

Televizi mají všichni

České rodiny si žijí v relativně pěkně vybavených domácnostech. Sociální zařízení či sprchy jim chybí méně než jiným Evropanů. Také méně naříkáme, že jsou naše byty tmavé či že nám zatéká střechou. A Evropu postupně doháníme i ve vybavení internetem.

Za kamna vlezem

Jen malá část (2,7 %) českých domácností se potýká s tím, že by v zimě nedokázaly vytápět obydlí podle svých potřeb. Česko se tak umístilo na sedmé nejlepší příčce v EU. Nejhůř se vede Bulharům, nejlépe naopak Rakušanům. Boduje také Finsko, kde nedostatek tepla nepociťují ani lidé z chudších částí společnosti. V Česku si naopak poměrně špatně vedou samoživitelé a samoživitelky s nižšími příjmy.

Evropa na uhlí

Důraz na ekologii i nízká efektivita starých uhelných elektráren v Evropě postupně tlumí uhelnou energetiku. V roce 1990 těžilo uhlí 14 z dnešních členských zemí EU, loni už jen šest. Do roku 2030 by mohlo v elektrárnách a dolech zaniknout zhruba 160 tisíc pracovních míst. V první polovině příští dekády budou mizet především v regionech Česka, Polska a Německa. Jak se dnes v uhelných krajích žije?