Evropská mapa obezity

Češi jsou jedním z nejobéznějších národů Evropy

Vánoční svátky nejsou jen obdobím klidu a míru. Spousta z nás je využívá i k méně chvályhodným činnostem. Poměrně častou zimní aktivitou je totiž nezřízené přejídání, které předchází novoročním předsevzetím o hubnutí a pravidelném sportování. Ne vždy se však tato předsevzetí naplní, což je jedním z mnoha důvodů, proč jsou Češi jedním z nejobéznějších evropských národů.

V žebříčku lidí trpících nadváhou nebo obezitou se Češi umisťují na čtvrté neslavné příčce, jak ukazují poslední dostupná srovnatelná data evropského statistického úřadu Eurostat z roku 2014. Čechů s vyšší než ideální hmotností je 55,4 % a hůře je na tom pouze Řecko (55,5 %), Chorvatsko (55,8 %) a Malta, kde se nad touto hranicí nachází až 59,6 % tamního obyvatelstva. Pokud bychom se zaměřili pouze na skutečně obézní Evropany, drží si Malta stále první pozici, ale Češi se ve statistikách propadají až na sedmou příčku. Další zajímavý fakt se týká Rumunska, jehož obyvatelé jsou na desáté příčce z hlediska lidí s vyšší než ideální tělesnou hmotností, ale skutečně obézních lidí je tam suverénně nejméně. Rumunské statistiky zvedají lidé s nadváhou, kteří v žebříčku obsazují první příčku.

Obezita by neměla být brána na lehkou váhu, jelikož jde o populační chorobu, která způsobuje řadu zdravotních komplikací. “Obezita je zásadním rizikovým faktorem pro vznik většiny nejběžnějších nemocí. Obézní má vyšší pravděpodobnost onemocnění cukrovkou 2. typu, nemocemi srdce a cév, některými nádorovými onemocněními, nemocemi kloubů, poruchou spánku a depresemi. K tomu všemu ještě patří i omezená pohyblivost, a tak je v ohrožení i kvalita života, a někdy dokonce i společenská atraktivita,” varuje výživová specialistka Margit Slimáková.

Index tělesné hmotnosti

To, zda je člověk obézní či nikoliv, se určuje podle takzvaného Indexu tělesné hmotnosti (BMI), který umožňuje porovnávat podvýživu, normální tělesnou hmotnost a nadváhu u osob s různou výškou. K výslednému BMI se dopočítáte vydělením své hmotnosti (kg) svou výškou (m) umocněnou na druhou. Ideální hodnoty BMI se pohybují mezi 18,5 - 25 a cokoliv, co přesahuje tyto cifry, je už považováno za nadváhu či obezitu. Toto je však pouze zjednodušená forma výpočtu BMI. Přesnější cifry získáte složitějšími vzorci, které přihlíží i k pohlaví. Ideální hmotnost se pak počítá použitím takzvaného Robinsonova vzorce.

Obezitě předchází nadváha, do které spadají všichni s BMI mezi 25 a 30. Obezita samotná se dělí do tří stupňů závažnosti, přičemž první začíná na BMI 30 a končí na 35, pro druhý stupeň je hraniční hodnotou BMI 40 a hodnoty vyšší než čtyřicet jsou považovány za obezitu třetího stupně, které se také říká morbidní obezita.

Ačkoliv si obezitu můžeme diagnostikovat sami, její léčba tak jednoduchá není. Jediný způsob, jak s ní bojovat, je dostatečná prevence. Čím více kil nad ideální BMI lidé mají, tím obtížněji se shazují. Často je proto jediným východiskem konzultace s odborníkem, který stanoví dietní režim. Jen díky upravenému jídleníčku a odborně nastaveným aktivitám se můžete pokusit nadbytečné hmotnosti zbavit. “Nezdravé jezení podporuje i tzv. obezitogení prostředí, ve kterém se dnes běžně pohybujeme. Je to prostředí, ve kterém jsme obklopeni ultrazpracovanými potravinářskými produkty. Ty jsou zpravidla nezdravé, levné, a pro někoho dokonce návykové. Pohyb je superprospěšný a moc ho doporučuji, ale nezdravé jídlo - tedy jeho nepříznivý metabolický vliv - nelze vyběhat. Základem zdravé výživy úplně každého, a tedy i obézních, jsou skutečné potraviny a jídla z nich. Skutečné potraviny dodávají živiny a sytí, a proto se jimi nepřejídáme. K podpoře zdraví a zdravé postavy je pak ještě třeba výživu podpořit dostatkem spánku a pohybu, pobytem na čerstvém vzduchu a schopností balancovat stres,” doplňuje Margit Slimáková.

Mládí ve formě, stáří s nadváhou

I když se Česko vyznačuje čtvrtým nejvyšším podílem lidí s nadváhou nebo obezitou, s přihlédnutím k věkovým kategoriím se české statistiky dost zásadně proměňují. Ve věku od 15 do 24 let máme vůbec nejvíce mladých lidí s ideální hmotností. 78 % Čechů v této kategorii nemá ani nadváhu, ani netrpí podvýživou, což je z evropského hlediska absolutně nejvyšší poměr. Naopak velmi špatně jsme na tom v nejstarší zkoumané věkové kategorii od 65 let, kde nadváhou či obezitou trpí 76,9 % Čechů, což je hned po Slovensku druhý nejhorší výsledek, ukazují evropská data z roku 2014.

Obéznější senioři jsou obecně problémem bývalého východního bloku, jelikož kromě bývalého Československa má BMI index v nezdravém pásmu hodně Maďarů (76,1 %), Poláků (73,2), Chorvatů (73,1 %) nebo Rumunů (71,2 %), a výjimkou nejsou ani Lotyšsko (76%) a Litva (76,5 %). Senioři s nejlepšími hodnotami indexu tělesné hmotnosti žijí v severských zemích, jako je Norsko, Dánsko a Švédsko. Poměrně ve formě jsou také starší Italové nebo Lucemburčané. Všechny tyto národnosti trpí nadváhou či obezitou v méně než 60 % případů.

Z hlediska podváhy jsou na tom Češi výborně, jelikož jí trpíme ve všech věkových kategoriích jen velmi zřídka a celkově jsme tak na prvním místě zemí s nejmenším problémem podváhy. Absolutně nejméně lidí s podváhou máme v nejmladší zkoumané kategorii a našeho nejhoršího výsledku dosahujeme v kategorii 25 - 34 let, kde i tak jde o páté nejmenší zastoupení ve zkoumané věkové skupině. Podváha je přitom jen krůček od podvýživy, se kterou jsou spojeny podobně závažné zdravotní problémy jako s obezitou.

Vzdělání hlad zahání

Ve vztahu obezity a vzdělání lze vysledovat tři zásadní trendy, které však mají jedno společné. Až na několik výjimek, jako je Island a Lotyšsko, lze totiž tvrdit, že čím vyšší mají jednotlivci dosažené vzdělání, tím menší je pravděpodobnost, že budou trpět nadváhou či obezitou. V západní Evropě, Řecku, Itálii a Finsku obecně platí, že s rostoucím vzděláním klesá nadváha.

“V dalších oblastech Evropy se situace liší, rozdíly ale nejsou tak velké. Střední a východní Evropa je typická tím, že jsou v ní nejobéznější lidé se středním vzděláním. U absolventů univerzit i nižších stupňů vzdělávání jsou počty obézních lidí často nižší. Tento model funguje v Bulharsku, Rumunsku, Polsku, Litvě, Lotyšsku, na Slovensku, ale i u nás, v Dánsku nebo na Islandu,” říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. U našich západních sousedů je podobná situace, jen s menším rozdílem mezi nejnižším a středním stupněm vzdělání. Jedinou zásadnější výjimkou je Turecko, kde je obezita u absolventů střední úrovně vzdělání vzácnější než u ostatních skupin, vyplývá z posledních dostupných celoevropských dat z roku 2014.

Obézní muži a ženy s podváhou

V každém evropském státě najdete dnes více obézních mužů než žen. Jedinou výjimkou je opět Turecko, kde ženy své mužské protějšky v nadváze a obezitě velmi těsně překonávají. “U žen můžeme vysledovat jasný vztah mezi vzděláním a nadváhou. U nich jednoznačně vidíme, že čím vyšší mají dosažené vzdělání, tím je nižší procento postiženo nadváhou. V případě ČR procento žen, které trpí nadváhou a dosáhlo univerzitního vzdělání, je cca 31 procent. Nicméně v případě žen, které nedosáhly maturitního vzdělání, nadváhou trpí přes 60 procent,” doplňuje Navrátil.

Historicky je převaha obézních mužů nad obézními ženami poměrně novým fenoménem, který se ve většině blahobytných západních států objevil až v devadesátých letech. První z evropských zemí, ve které průměrné BMI mužů překonalo průměr u žen, bylo v roce 1985 Švýcarsko. V roce 1991 následovalo Dánsko a o rok později Švédsko následované Rakouskem v roce 1993. U nás se situace vyrovnala až v roce 2012, což bylo o rok později než na Slovensku a v Polsku. Ve Velké Británii, Portugalsku nebo Řecku k tomu vývoj situace teprve spěje.

Nejrychlejší spád nabraly genderové rozdíly v průměrném BMI mimo Evropu, a to konkrétně v Japonsku. Japonští muži předčili své ženské protějšky teprve v roce 2006, ale od té doby nabrala jejich převaha v tloustnutí takřka raketový vzestup. Podobný trend lze pozorovat i v Estonsku, kde si sice vyšší průměrné BMI sice stále drží ženy, ale muži se jim velmi rychle vyrovnávají.

Blahobyt působí víc na muže

Ačkoliv by se mohlo na první pohled zdát, že bude zastoupení lidí s nadváhou do jisté míry odpovídat HDP jednotlivých zemí, existuje ještě jeden index, který situaci vystihuje lépe. Tímto ukazatelem je Index lidského rozvoje (HDI), který zahrnuje zásadní ukazatele, jako je dlouhý a zdravý život, přístup ke vzdělání a životní standard. V zásadě jde o ukazatel celkové životní úrovně. Obecně lze pozorovat, že čím vyšší je úroveň života v dané zemi, tím spíše průměrný index tělesné hmotnosti mužů převyšuje jejich ženské protějšky.