Obědy zdarma?
Podívejte se, jak řeší bezplatné obědy v zemích Evropy
Česko v posledních týdnech věnovalo pozornost debatě o tom, zda by měly mít všechny děti ve školách nárok na bezplatný oběd. Z našeho evropského srovnání vyplývá, že obvyklejší je platit obědy jen dětem ze znevýhodněných rodin. A jak je to s obědy zdarma ve světě?
Mezi zeměmi světa má největší program pro plošné poskytování bezplatných školních obědů Indie. Teplé polední jídlo zdarma tam během dnů výuky dostávají všechny děti na základních školách, tedy ve věku od 6 do 14 let, kterých je asi 120 milionů. Bezplatné školní obědy poskytuje také Brazílie, kde na ně mají nárok děti ve věku od 6 do 18 let. Dohromady to dává asi 45 milionů žáků a studentů.
V Evropě zatím bylo možné nalézt jen dvě země, které plošně hradí obědy všem dětem. Finsko to dělá už od roku 1948 a na bezplatné obědy mají nárok všichni od pětiletých předškoláků až po devatenáctileté studenty středních škol – celkem tedy asi 900 tisíc mladých Finů.
Podobný program funguje od roku 1973 ve Švédsku, kde zahrnuje žáky a studenty od 7 minimálně do 16, a ve většině případů až do 19 let. Švédové jsou věrni tradicím a školní obědy často servírují formou bufetu, kde si každý může naložit takové jídlo, jaké chce – tedy jako takzvaný švédský stůl. Švédsko je také jednou ze zemí, které v rámci školního stravování sledují, kolik jídla se v jídelnách vrací zpět a jak moc se potravinami plýtvá. Touto problematikou se výslovně zabývá asi jen čtvrtina unijních zemí. Školní jídelny jsou přitom místo, kde se jídlem plýtvá poměrně často. Český projekt Skutečně zdravá škola například uvádí, že jako odpad skončí asi 20 až 35 procent jídla z českých školních jídelen. To je asi 238 tun jídla každý den a ročně asi 96 milionů porcí.
K zemím s bezplatnými školními obědy se od letošního roku připojuje Slovensko, které už žákům a studentům (a také seniorům) poskytuje zdarma vlakovou dopravu. Nová pravidla pro školní stravování schválili slovenští politici během loňského roku. Od ledna 2019 mají na obědy zdarma nárok děti v posledním ročníku mateřské školy a od letošního září je budou dostávat i všechny děti na základních školách. Celkem se to bude týkat asi 513 tisíc mladých Slováků a vláda odhaduje náklady asi 80 až 120 milionů eur ročně.
Oběd zdarma jen některým
Obědy zdarma dostávají také děti v anglických a skotských školách. Týká se to ale jen těch nejmladších. V Anglii dětí od 4 do 7 let, tedy v posledním ročníku mateřské školky a v první a druhé třídě. A ve Skotsku školáků od 5 do 7 let. Starší žáci a studenti mají v celém Spojeném království nárok na obědy zdarma v případě, že pocházejí ze sociálně slabších rodin, které si platby za stravování nemohou dovolit.
Celkově jsou v Evropě obvyklejší právě modely, ve kterých stát platí obědy jen vybraným skupinám dětí. Funguje to tak například v Portugalsku, Litvě, Slovinsku nebo v Maďarsku, kde se podpora vztahuje i na děti ve všech ročnících mateřské školy – malí Maďaři tam povinně chodí už od tří let. Nárok na bezplatné obědy mají v mateřinkách děti z nízkopříjmových rodin, z rodin se třemi a více dětmi a děti s postižením nebo pod státní ochranou (například týrané). Na základní škole se pak bezplatné obědy týkají rodin, které na děti pobírají přídavky.
Dosud se k tomuto „typu“ zemí řadilo i Slovensko, kde byly dotace k dispozici od roku 2004. Využít je mohly děti v mateřských školách a na základních školách, jejichž rodiny se ocitly v hmotné nouzi. Ve školách, kde dotaci dostávalo alespoň 50 % dětí, pak na ni měli automaticky nárok všichni. Stát totiž počítal s tím, že taková škola se nachází pravděpodobně v sociálně vyloučené lokalitě, a takový přístup považoval za jednodušší a spravedlivější. Společně s bezplatnými obědy měly tyto děti nárok na příspěvek na školní potřeby.
V některých z těchto zemí nedostávají peníze přímo dotčené rodiny, ale škola, kraj, obec nebo sdružení rodičů a přátel školy. Tak tomu bylo i v předchozím nastavení na Slovensku. Jinde putuje příspěvek na obědy do rukou rodičů. Je to tak například v Německu, kde mají nízkopříjmové rodiny nárok na balíček dávek, které dítě podporují ve vzdělávání i dalších aktivitách – dostávají tak peníze na školní obědy, výlety, pomůcky, ale také příspěvek na kroužky.
V Česku zatím dostávají děti ze sociálně znevýhodněných rodin oběd zdarma v případě, že je škola zapojena do některého z podpůrných programů. Existuje tu Operační program potravinové a materiální pomoci, který čerpá z evropských peněz, a také Dotační program pro nestátní neziskové organizace k podpoře školního stravování žáků a základních škol, financovaný z rozpočtu ministerstva školství. Rezort teď rozpracovává detaily návrhu, podle kterého by měly děti z chudých rodin nárok na bezplatný oběd přímo ze zákona.
Jak je to v Česku?
Kromě zmíněných dotačních programů u nás zatím funguje model, ve kterém stát dotuje část nákladů na oběd u všech dětí, ale rodiče se na těchto nákladech podílejí. Rodiče tu hradí náklady na potraviny, což měsíčně u jednoho dítěte vyjde asi na 500 korun. Mzdy zaměstnanců jídelen a odvody na sociální a zdravotní pojištění hradí stát, náklady na energie nebo vybavení pak platí zřizovatel školy.
Trochu odlišný systém má Estonsko, kde stát hradí cenu jídla. Ostatní náklady platí buď rodiče, nebo kraj či obec. Stát přitom pokrývá významnou část nákladů, a pokud zbytek uhradí právě kraj nebo obec, rodiny už za oběd nemusí zaplatit nic. Neplatí to však plošně. Ve Francii platí rodiče asi polovinu ceny oběda a zbytek je dotovaný. Města nebo kraje se také mohou rozhodnout, že výše nákladů, které platí rodiče, se bude u různých rodin lišit podle jejich příjmu. Zároveň ovšem ve Francii platí, že děti z nízkopříjmových rodin mají nárok na bezplatný oběd. Můžeme ji proto zařadit do zvláštní kategorie, do které by v případě schválení návrhu ministerstva školství v budoucnu patřila i Česká republika.
Článek vychází z těchto zdrojů: