Předčasné porody

Předčasné porody

Česko je premiantem v péči o předčasně narozené děti. V prvním měsíci života zemře jen 1 dítě z tisíce

Předčasně se v Česku narodí 7 200 novorozenců, což je přibližně 7 % porodů. Zatímco dříve nedonošené děti běžně umíraly, během posledních několika desítek let se Česká republika stala jednou ze zemí s nejkvalitnější péčí o (předčasně narozené) novorozence na světě. V prvním měsíci života u nás zemře jedno dítě z tisíce, což odpovídá 14. nejnižší hodnotě ze 200 sledovaných zemí. Rozvoj péče o předčasně narozené děti byl ale v ČR trnitý. Ještě v 70. letech neměli lékaři přístup k řadě klíčových vědeckých poznatků ani potřebnému vybavení, které si v některých případech na vlastní náklady kupovali sami. V dalším posunu péče pomáhají například neziskové organizace, podpora veřejnosti, spolupráce na evropské úrovni či digitální technologie.

Ročně se v Česku před 37. týdnem těhotenství narodí přibližně 7 200 dětí, což odpovídá zhruba 6,7 % ze všech porodů, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu pro rok 2020. Ještě v roce 2011 tento podíl činil 8 %, což podle studie publikované v odborném časopise The Lancet Global Health odpovídá současnému evropskému průměru.

V zachraňování předčasně narozených dětí jsou Češi světovými mistry

Předčasně narozené děti se daří čím dál častěji zachraňovat. Například v prvním měsíci po porodu u nás zemře jediné dítě z tisíce živě narozených (tzv. neonatální úmrtnost). To je přibližně devětkrát méně než v roce 1985, poukazují na to data světové organizace UNICEF. Česká republika v tomto ve světě vyniká, jde totiž o 14. nejnižší hodnotu ze 200 zemí, které UNICEF sleduje. V sousedním Německu do měsíce po porodu například zemřou dvě děti z tisíce, a ve Velké Británii dokonce tři.

Daří se pomáhat i maminkám. „V Česku od začátku těhotenství do 42. dne šestinedělí zemře 5 ze 100 000 rodiček. Prakticky se tak dá říci, že taková úmrtí jsou u nás vzácností. V porovnání s ostatními zeměmi se jedná o 17. nejnižší hodnotu ze 37 sledovaných zemí. Dlužno ale dodat, že v těchto datech není zahrnuta většina rozvojových zemí, kde je situace podstatně horší. I když tedy výsledek 17. z 37 nezní příliš příznivě, v rámci vysokých standardů Západu si Česko vede dobře. Naprostými přeborníky v odvracení tzv. mateřské úmrtnosti jsou mezi jinými například Estonsko nebo Island, kde v období těhotenství a šestinedělí ze 100 000 žen nezemřela ani jedna rodička,” vysvětluje Milan Mařík, analytik Evropy v datech.

Počátky neonatologie v ČR: Rybářské hadičky místo adekvátního vybavení a odhodlání změnit věci k lepšímu

Vždycky tomu tak ale nebylo a mezi novorozenci panovala děsivě vysoká úmrtnost. Neonatologie zabývající se péčí o novorozence patří mezi relativně mladé medicínské obory, začala se rozvíjet až v 60. letech 20. století. První jednotku intenzivní péče o novorozence v Česku založil profesor Miloš Velemínský v 70. letech a v 80. letech i první samostatné novorozenecké oddělení. „Cítil jsem, že naše republika v tomto oboru zaostává za světem. V péči o předčasně narozené děti jsme tehdy nedosahovali takových výsledků jako vyspělé státy. Tehdy, na začátku sedmdesátých let minulého století, se o nedonošené a nemocné novorozence nikdo moc nezajímal. Děti, které se narodily s váhou pod jeden kilogram, se v podstatě odepisovaly a umíraly. Já měl v té době už dost nastudováno, některé publikace mi posílali kolegové z emigrace. Věděl jsem tedy, že existuje cesta, jak je zachránit. A také jak zmenšit rizika následného postižení,” uvedl Velemínský pro organizaci Nedoklubko.

Právě snaha zlepšit věci k lepšímu a ochota věnovat tomu svou energii byly společně s aplikováním nových poznatků a technologií klíčové. Jak vysvětluje Jozef Macko, člen Výboru České neonatologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a primář Novorozeneckého oddělení Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně: „K dosažení výborných výsledků perinatální péče (péče o matku, plod i novorozence, jejíž součástí je péče neonatologická, pozn. red.) v ČR pomohlo nadšení a entuziasmus všech, kteří se na péči o rodičku a novorozence podíleli. Zejména v začátcích perinatologie řada lékařů a sestřiček trávila v práci prakticky všechen čas. Zároveň měli ochotu a snahu vzdělávat se a, když se objevila možnost, vycestovat na krátkodobé stáže na špičková pracoviště v Evropě i zámoří. Takto získané poznatky jsme mohli v zásadě okamžitě uplatnit na našich pracovištích.“

Začátky to nebyly jednoduché, jelikož chyběly nejen zkušenosti, ale i potřebné vybavení. „Mezi neonatology dodnes kolují historky o tom, jak kdysi dováželi některé přístroje z ciziny na vlastní náklady nebo jak si kupovali hadičky v rybářských potřebách, protože v tak malé velikosti, kterou potřebují miminka, zde v rámci zdravotnického vybavení nebyly k dispozici,” zmiňuje Lucie Žáčková, ředitelka organizace Nedoklubko, která podporuje rodiče předčasně narozených dětí a neonatologická oddělení v Česku. „Jen pro představu, zatímco v počátcích se zde dělala neonatologie ‚na koleni‘, dnes se používají i katetry o šířce 0,33 mm, které jsou přizpůsobené velikosti miminek a křehkosti jejich žil,” dodává.

Novorozencům a jejich matkám pomáhají i komunikační technologie

Během rozvoje péče o novorozence se postupně změnil i celkový přístup k dítěti a rodičce. Například se dnes dbá na to, aby miminko mělo už od samotného narození přímý kontakt s matkou i otcem. Pokud toho není možné docílit fyzicky, hledají se alternativy.

V neonatologii se tak čím dál více začínají uplatňovat i mobilní technologie. „Během několika posledních let vzniklo hned několik mobilních aplikací, které umožňují rodičům kontakt s dítětem, když s ním nemohou být, třeba pokud je matka hospitalizována na jiném oddělení než novorozenec. Například v USA už NHS (americká Národní zdravotní služba, pozn. red.) schválila používání aplikace vCreate, která posílá rodičům notifikace a umožňuje jim komunikovat s dítětem,” vysvětluje David Rozenský z T-Mobile Czech Republic, který se podílí na spolupráci s Gynekologicko-porodnickou klinikou Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze v Apolinářské ulici. Právě v rámci této spolupráce začaly v apolinářské porodnici využívat mobilní tablety. „Díky naší spolupráci s Nedoklubkem jsme se dozvěděli, že by si sestřičky na neonatologickém oddělení přály mít taky takovou možnost. Navázali jsme proto s tímto oddělením užší spolupráci a tablety i potřebné internetové připojení jim poskytli,” dodává Rozenský.

Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně nový fenomén, jeho dlouhodobý dopad vědci teprve zkoumají. První výsledky nicméně vypadají nadějně. „Současné studie se zaměřují především na samotnou zkušenost maminek a sestřiček. Například americký průzkum ukázal, že využívání těchto zařízení sice do určité míry zvyšuje požadavky na sestřičky, ale současně 70 % sestřiček uvedlo, že tyto technologie podle nich rodinám pomáhají. Další studie pak naznačují, že využívání těchto aplikací pomáhá matkám snižovat stres, navazovat vztah s dítětem, a podle studie publikované v roce 2021 ve vědeckém časopise Telemedicine and e-Health dokonce i pozitivně ovlivňují kojení. Každopádně jak sami vědci často ve svých pracích zmiňují, další a dlouhodobější zkoumání jsou ještě zapotřebí, abychom mohli odhalit skutečný dopad těchto technologií,” míní Rozenský.

Fyzický kontakt podstatně snižuje riziko infekcí

Význam kontaktu dítěte s matkou se odráží i v datech. „Nejen účast rodičů na péči, ale třeba i na takzvaném bondingu s matkou po porodu (tvorba vztahu mezi matkou a dítětem bezprostředně po porodu, ideálně i skrze kontakt kůže na kůži, pozn. red.) několikanásobně zvyšuje odolnost miminka a jeho celkovou imunitu. Třeba incidence infekcí je o 35–45 % nižší ve srovnání s tím, když by dítě po porodu k matce přiloženo nebylo,” říká Žáčková. Nicméně nejde jen o fyzický kontakt těsně po porodu. Zejména u předčasně narozených dětí, u kterých ve většině případů není poporodní bonding možný, je důležité i období následující. „Kromě imunity je vztah s matkou důležitý i pro vývoj mozku a dalších životních funkcí. Miminko se tak rychleji adaptuje na život tady a může být dříve propuštěno z nemocnice. Videohovory sice nemohou nahradit osobní kontakt, ale pokud ten není možný, jsou, už jen kvůli zdraví dítěte, velmi užitečnou pomůckou. Každá hodina, kterou tráví matka s dítětem, je časem, který nelze vynahradit, i kdybyste pak dělali cokoliv,” dodává Žáčková.

K modernizaci neonatologické péče přispívají i evropské peníze. Například v roce 2021 Fakultní nemocnice Plzeň nakoupila nové vybavení na Perinatologické centrum, jehož je neonatologie součástí, za 70 milionů korun, přičemž 60 milionů korun šlo z prostředků EU. Za tyto peníze nemocnice pořídila třeba nové inkubátory, infuzní techniku, novorozenecké ventilátory, ale i technologie, které před tím vůbec neměla k dispozici jako například analyzátor mateřského mléka nebo speciální kardiotokografy umožňující sledovat děložní stahy a měřit ozvy plodu u těhotné ženy. V rámci Integrovaného regionálního operačního programu pak všech 12 českých perinatologických center (novorozenecká oddělení a porodnice) získalo 750 milionů korun na nákup nových přístrojů.

133krát menší kojenecká úmrtnost než v roce 1873

Díky píli vědců a technologickému pokroku se tak situace během 20. století radikálně změnila. Zatímco třeba ještě v roce 1873 během prvního roku života zemřelo přibližně každé třetí dítě, dnes během tohoto období zemřou „jen” dvě děti z tisíce.

Podobným vývojem si prošla i již zmíněná mateřská úmrtnost. Například podle UNICEF mezi lety 2000 a 2020 došlo k jejímu celosvětovému snížení o 34 %. WHO pak uvádí, že 95 % těchto zesnulých matek připadá na země s nízkým nebo nižším středním příjmem. Jedná se tak zejména o Afriku.

I když se celosvětově daří mateřskou úmrtnost snižovat, najdou se země s opačným trendem. Například ve Spojených státech mateřská úmrtnost poslední dobou roste a dosahuje nejvyšší hodnoty za posledních 50 let. V roce 2021 zde během těhotenství a šestinedělí zemřelo 24 ze 100 000 matek, což je o 37 % vyšší hodnota než v roce 2018 a také přibližně pětkrát vyšší hodnota než v ČR. V Americe se navíc projevují velké rozdíly v šanci na přežití porodu na základě barvy pleti. V roce 2021 zde totiž zemřelo 55 matek černošek ze 100 000, zatímco u bělošek šlo o téměř třetinový výsledek.

Předčasně se děti rodí hlavně velmi mladým rodičkám

Nejčastěji se děti rodí předčasně v severní Africe. Až 13,4 % novorozenců přijde na svět dříve, než by mělo. Zajímavá situace panuje ve Spojených státech, kde se takto sice narodí 10,5 % dětí, každopádně opět zde existují citelné rozdíly podle barvy pleti rodiček. U Afroameričanek totiž před běžným termínem přijde na svět 14,8 % novorozenců, což je přibližně o polovinu více než u bělošek, jak vyplývá ze zprávy amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC).

V Česku se děti předčasně rodí zejména velmi mladým rodičkám, anebo naopak těm ve vyšším věku. Zatímco u žen ve věku 25–29 let předčasné porody tvoří 6% podíl z celkových porodů, u rodiček ve věku 40 let a více je to 9 %, a u rodiček ve věku 19 let a méně dokonce 10 %, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.

Tuzemská neonatologie překonává nejen Východ, ale v mnohém i Západ

K vysoké tuzemské úrovni neonatologie pomáhá i podpora veřejnosti a organizace Nedoklubko. To potvrzuje i Silke Mader, předsedkyně Evropské nadace pro péči o novorozence (EFCNI): „V rámci spolupráce s Českou republikou jsme především v úzkém kontaktu s organizací Nedoklubko. Společně pořádáme osvětové akce pro veřejnost a rodiče. Nedávno jsem nicméně osobně navštívila několik nemocnic v Praze a měla jsem šanci přesvědčit se na vlastní oči, jak velkou cestu za poslední roky ušly. Jsou na velmi vysoké úrovni, zejména v porovnání s mnohými východními zeměmi.”

Péče o předčasně narozené děti v Česku v mnohých aspektech předčí i některé západní země. „To, co nás může odlišovat i od spousty západních zemí, je, že v 90. letech u nás došlo k odstupňování neonatologické péče. Do prvního stupně spadají všechny porodnice, do druhého 15 center intermediální péče, kde se umějí kvalifikovaně postarat o děti narozené od 31. týdne těhotenství, a do třetího 12 neonatologických center intenzivní péče, kde poskytují péči i velmi předčasně narozeným dětem. Lékaři v záchrankách tak vždy přesně vědí, kam mají matku odvézt, aby dostala potřebnou péči. Dítě pak má mnohem lepší prognózu, když se narodí, kde se narodit má,” uzavírá Žáčková.

Mohlo by vás zajímat