Digitální stáří
Internet v chytrém telefonu a pokročilé digitální dovednosti. Celkem 74 % českých seniorů se technologiím nebrání
V zapojení do aktivního společenského života a odbourání osamělosti mohou podle odborníků seniorům pomoci digitální technologie. Jsou na ně ostatně připravení – čtvrtina z nich je ovládá na základní či pokročilé úrovni. Zájem jim také nechybí, jelikož 38 % českých seniorů spadá podle průzkumu T-Mobile mezi digitální nadšence, kteří jsou novým výzvám otevřeni. Dalších 36 % k nim přistupuje pragmaticky. Přestože je společnost často podceňuje, s technologiemi mají i bohaté zkušenosti, kterých každým rokem přibývá. Jen podíl seniorů připojených na internet se za posledních deset let zdvojnásobil. Velmi obtížně byste také hledali seniora bez mobilního telefonu, polovina z nich už také přešla z tlačítkových na dotykové. Tři čtvrtiny z nich mají přístup k nějakému druhu počítače, nejčastěji jde o laptop.
V Evropské unii žije 95 milionů obyvatel starších 65 let a celkem 4 % z nich žijí prakticky o samotě. Podle Eurostatu se bezmála 4 miliony evropských seniorů setkávají s rodinou a přáteli méně než jednou ročně. Osamělost přitom patří mezi zásadní hrozby, které dopadají nejen na duševní, ale i fyzické zdraví. Sociální izolace a osamělost je podle vědců spojována s 29% nárůstem rizika srdečního onemocnění, o 32 % vyšší pravděpodobností mozkové mrtvice nebo 50% zvýšením rizika demence u starší populace. Senioři starší 65 let patří v tomto ohledu k nejohroženějším skupinám. „V průběhu života ztrácíme postupně přátele z dětství, pak ze školy, z práce atp. Po odchodu do důchodu je ta propast ještě markantnější, navíc z rodiny odcházejí i děti, které mají své životy, a seniora potřebují obvykle maximálně jako hlídacího dědečka, nebo babičku. S postupujícím věkem začnou definitivně odcházet i zbývající blízcí,“ doplňuje Hana Čepová, spoluzakladatelka organizace Právě teď.
Ačkoliv Česko ve většině srovnání osamělosti dopadá nadprůměrně dobře, z hlediska seniorské populace tomu tak není. Ve stejném srovnání totiž čeští senioři žijící přes rok bez kontaktu s rodinou a přáteli v uplynulém roce evropský průměr lehce překonávají. Ještě vážnější je pak situace Čechů starších 75 let. Ti se totiž ani jednou ročně s blízkými nesetkávají v 6,5 % případů.
Třetina seniorů v Rumunsku se nemá na koho obrátit
V případě nouze se ale naštěstí pořád mají na koho obrátit. Platí to u víc než 96 % Čechů ve věku mezi 65 a 74 roky, což je o poznání lepší stav, než jaký představuje evropský průměr dosahující necelých 88 %. Sami na sebe se nejčastěji musí spolehnout senioři v Itálii, Německu a zejména v Rumunsku, kde se víc než třetina této věkové skupiny nemá na koho obrátit.
Jak mohou senioři s osamělostí bojovat? Podle Hany Čepové si v první řadě musí sami uvědomit, že bojovat s osamělostí chtějí: „Pak už záleží, zda mají ve svém okolí někoho, kdo jim pomůže najít nové přátele, kdo jim ukáže kde hledat, kdo je přivede někam, kde se něco děje. Dnes už ‚čerství senioři‘ umí poměrně slušně pracovat s technologiemi a jsou schopni si informace o aktivitách pro ně připravovaných najít na internetu.“
Větší zájem o rozšiřování znalostí v oblasti technologií vnímá i Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti ze společnosti T-Mobile. „Svědčí o tom i účast na kurzech našeho projektu Digitální senior, které v loňském roce navštívilo na 2 500 seniorů. Jestliže jsme se dříve zaměřovali na základy obsluhy chytrých telefonů, dnes už není výjimečné, že seniory zajímají i pokročilé funkce, jako jsou například vychytávky spojené s umělou inteligencí,“ upozorňuje Martin Orgoník.
Mobil má téměř každý senior, 40 % na něm může surfovat po internetu
Navzdory obecnému přesvědčení se české starší populaci skutečně daří učit novým (digitálním) kouskům. „Mobilní telefon vlastní podle dat z roku 2024 97 % českých seniorů, bezmála polovina z nich už dokonce zanevřela na tlačítkové mobily ve prospěch těch dotykových a internetem v mobilu se v této populaci vybavili 2 z 5 Čechů,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech, a dodává, že je až 17 % seniorů i na sociálních sítích.
„Internet a aktuálně asi nejvíc Facebook seniorům pomáhají při vyhledávání programů,“ upřesňuje Hana Čepová a dodává: „Dnes už asi neexistuje seniorská, nebo pro-seniorská organizace, která by neměla web (kvalita je spíš horší), nebo právě Facebookovou stránku či skupinu.“
Na to, že by senioři neměli být v přístupu k technologiím ze společnosti vyčleňování, ale že by k nim měli mít rovný přístup, upozorňuje i Martin Orgoník: „Cílem by mělo být podpořit jejich schopnost orientovat se v široké nabídce a pomoci jim získat potřebné dovednosti pro jejich využívání. Zásadní je také předávat jim informace z oblasti kyberbezpečnosti, a to ideálně formou praktických rad a tipů – například jak rozpoznat podvodné e-maily nebo odkazy. I proto jsme třeba připravili speciální web, kde se zákazníci kromě jednoduché nabídky služeb mohou také zaregistrovat na bezplatné vzdělávací akce,” uvádí Martin Orgoník ze společnosti T-Mobile.
S postupem času a růstem konektivity napříč Českem roste i počet seniorů, kteří využívají internet. Zatímco před deseti lety se na web probojovalo 28 % Čechů starších 65 let, k roku 2024 se jejich řady rozrostly téměř na dvojnásobek. Internet seniorům nejčastěji slouží k běžným aktivitám, jako je sledování zpravodajství, posílání a přijímání e-mailů či využívání online bankovnictví. „Z celkového počtu našich klientů, kteří mají na svém telefonu mobilní bankovnictví George, tvoří pětinu právě lidé ve věku 65 a více let. 9 z 10 klientů v této věkové kategorii se do mobilního bankovnictví pak také pravidelně přihlašuje, zadává platby nebo kontroluje svoji transakční historii,“ potvrzuje oblíbenost internetového bankovnictví u seniorů mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Mezi běžné aktivity seniorů patří i hledání informací o zboží, ale relativně vysoko mají mezi srovnávanými účely využívání internetu i hledání informací o zdraví. Naopak výrazně méně než zbytek populace na internetu nakupují či hledají informace určené k cestování. „Digitálně aktivní senioři využívají digitální technologie nejen ke komunikaci s přáteli a rodinou například skrze Whatsapp, ale také k plánování pohybu mimo domov díky mapám či jízdním řádům, správě svých financí v elektronickém bankovnictví a k zjišťování nových informací a vzdělávání. Důležitým faktorem, který ovlivňuje, jak a jestli senioři využívají digitální technologie, jsou ale právě jejich sociální kontakty - velmi často totiž seniory k používání a poznávání těchto technologií motivuje a podporuje nejbližší rodina, přátelé, kluby seniorů nebo zájmové skupiny,“ doplňuje Kamila Tomaskova z Česko.Digital, koordinátorka projektu Digitální inkluze.
Senioři častěji vlastní stolní počítače než tablety
Zatímco z pohledu využívání telefonů čeští senioři za zbytkem populace nijak nezaostávají, v případě počítačů jisté rezervy mají. Nejmenší zastoupení mají mezi domácnostmi osob starších 65 let tablety, které vlastní jen 9 % z nich, zatímco v průměru dosahují tablety 36% zastoupení napříč českými domácnostmi. Čtvrtina seniorských domácností pak podle Českého statistického úřadu vlastní stolní počítače a nejčastěji u seniorů naleznete notebooky.
Zajímavé je pak srovnání zastoupení těchto zařízení se zbytkem populace. I obecně totiž s bezmála dvojnásobným náskokem vedou notebooky, ale na druhém místě nejsou stolní počítače, nýbrž již zmíněné tablety, a to i v případě, že se zaměříme na další segmenty, které Český statistický úřad nabízí, jako jsou bezdětné domácnosti osob do 40 let, domácnosti s dětmi do 15 let nebo další bezdětné domácnosti. „Jedním z faktorů může být tendence používat zařízení, na která jsou senioři zvyklí z minulosti. Pro digitálně vyloučené seniory, kteří nemají s digitálními technologiemi dřívější zkušenost, doporučujeme zvážit jejich zdravotní stav a zamýšlený účel zařízení – tablet může být vhodný pro seniory připoutané na lůžko, jiným může více vyhovovat PC nebo notebook s klávesnicí kvůli snazšímu psaní. V každém případě použití digitálních zařízení mohou usnadnit různé asistivní technologie (jako zvětšení písma, hlasité čtení nebo rozpoznávání řeči),“ upozorňuje Kamila Tomaskova.
Alespoň základní digitální dovednosti ovládá čtvrtina českých seniorů
Čeští senioři mají předpoklady k tomu, aby digitální technologie využívali. Pětina z nich má totiž ovládá technologie na základní úrovni, což mírně převyšuje unijní průměr. Ze zkušenosti Hany Čepové, která už přes deset let vzdělává seniory v oblasti digitálních technologií, vyplývá, že bývají ve svých digitálních schopnostech skutečně často podceňování. „Zároveň ale musím dodat, že se za posledních deset let jejich znalosti a schopnost používat technologie výrazně zlepšily. Každopádně, narodili se do světa, ve kterém žádné mobily, počítače ani internet neexistovaly, tak je schopnost s digitálními technologiemi pracovat většinou stále spíše na úrovni nadšených začátečníků. Ale mění se to a je třeba s tím pracovat i třeba v přípravě vzdělávacích programů – hledat nová témata, jako je například AI,“ vysvětluje Čepová.
Pokud se ale zaměříme na pokročilé uživatele digitálních technologií, spadáme s 5,3 % mezi země, které mají rozhodně co dohánět. Toto srovnání spojuje jedince, kteří dosáhli nadprůměrného výsledku v pěti oblastech vytyčených Eurostatem. Mezi ty patří práce s daty, komunikace a spolupráce, tvorba digitálního obsahu, bezpečnost na internetu a řešení problémů. Mezi nejzkušenější patří zejména senioři žijící v Nizozemsku, Norsku, Švédsku a Irsku, kde má pokročilé schopnosti více než pětina populace ve věku 65–74 let.
Tři čtvrtiny českých seniorů jsou digitálním technologiím otevřené
„Stejně jako u ostatních věkových skupin nelze ani všechny seniory ‚házet do jednoho pytle‘,“ upozorňuje Martin Orgoník z T-Mobile a vysvětluje: „průzkum, který jsme vloni realizovali, nám ukázal, že existují tři skupiny seniorů, pokud jde o jejich využívání technologií. Největší skupinu mezi nimi tvoří ti, kteří jsou technologiím otevřeni, a dalo by se tvrdit, že 38 % českých seniorů spadá mezi takzvané ‚digitální nadšence‘. Celkem 36 % pak představují pragmatici a jen 26 % tvoří lidé, kteří se k technologiím staví odmítavě.“
Digitální nadšenci i pragmatici mají ve většině případů alespoň nějaký typ počítače (celkem jde u všech seniorů o zhruba 76 %), v naprosté většině případů dotykový telefon (95 % nadšenců a 80 % pragmatiků) a obecně se snaží projevovat o technologie zájem, aby neztratili krok se zbytkem společnosti. Skeptiky se naopak většinou stávají ti, kteří jsou si ve využívání technologií nejistí, nemají o ně zájem a považují jejich využívání za ztrátu času. Všechny tři skupiny spojuje obava z toho, že se technologie vyvíjí příliš rychle a relativně často se bojí i toho, že se stanou obětí nějakého podvodu v kyberprostoru.
„Kyberšmejdi“ číhají na seniory i na seznamkách
Podle Alžběty Dvořákové, tiskové mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) představují senioři skutečně jednu z nejcitlivějších skupin v oblasti kybernetické bezpečnosti. „Současně však jde o aktivní uživatele digitálních technologií, kteří pravidelně využívají internetové bankovnictví, sociální sítě a další online služby. Tohoto faktu jsou si útočníci dobře vědomi a často využívají taktik sociálního inženýrství ve všech podobách, ať už to jsou e-maily, sms zprávy, či telefonní hovory, momentu překvapení či časové tísně k získání a následnému zneužití citlivých údajů.V poslední době se stále častěji objevují případy, kdy senioři čelí podvodům na online seznamkách nebo sociálních sítích. Útočníci navazují kontakt, získávají důvěru a následně manipulují oběť k předání finančních prostředků nebo citlivých dat,“ vysvětluje Dvořáková a dodává, že podle policejních statistik nejsou nejčastějším cílem útočníků senioři, ale muži v produktivním věku 35 až 44 let.
Naštěstí existuje celá řada organizací a nástrojů, které mohou seniorům jejich digitální inkluzi usnadnit. Jednou z nich je například i projekt SENIOR, který provozuje právě NÚKIB. „Praktický přístup se odráží i v samotném názvu pomůcky – jednotlivá písmena představují klíčové oblasti, na které by si senioři měli dávat pozor – S (soubory), E (emoce), N (nátlak), I (instrukce), O (odkazy), R (reputace). Díky kapesnímu taháku jej mohou mít stále u sebe a nemusí si složitě pamatovat jednotlivá doporučení. Tahák je navržen tak, aby byl jednoduchý, přehledný a snadno použitelný v každodenním životě. Tím jim pomáhá bezpečněji využívat technologie a chránit se před možnými útoky,“ nastiňuje funkčnost projektu Alžběta Dvořáková.