Teplá zima, čistý vzduch

Letošní zima nepotěšila lyžaře, ale přinesla více čistého vzduchu

V uplynulém zimním období ministerstvo životního prostředí ani jednou nevyhlásilo smogovou situaci. A to díky teplému počasí, které přineslo lepší rozptylové podmínky a menší potřebu vytápět. Oproti tomu například jen chladný leden v roce 2017 zaznamenal smogových situací dvacet. Smog způsobují především staré domácí kotle na tuhá paliva a další topeniště, která v Česku vypouštějí téměř 75 % škodlivých prachových částic PM2,5. Podle nové legislativy se od září roku 2022 nejvíce zastaralá zařízení už nebudou moci používat.

Největší množství škodlivého polétavého prachu se v Česku vypouští do vzduchu při spalování uhlí a dalších paliv v domácích topeništích. Z nich se do ovzduší dostává téměř 75 % z celkového množství emisí prachových částic menších než 2,5 mikrometru (PM2,5), vyplývá z údajů Českého hydrometeorologického ústavu. Tyto jemné částečky patří k nejrizikovějším látkám znečišťujících vzduch. Nezachytí se v nose, usazují se na průduškách a přispívají k nemocem dýchacích cest, srdce a cév. Navíc na sebe vážou další, potenciálně karcinogenní škodliviny. V Česku kvůli tomuto znečištění předčasně umírá zhruba 10 tisíc lidí ročně.

Škodí hlavně vytápění v menších obcích

Přestože je lokální vytápění v provozu jen v některých měsících, přispívá k produkci prachových částic mnohem více než další zdroje jako veřejná energetika, doprava nebo zemědělství. Situace přitom často nebývá nejhorší ve velkých městech, ale v menších obcích nebo na vesnicích, kde lidé topí v kotlích na tuhá paliva. Kotle a další domácí topeniště vypouštějí také 59 % prachových částic menších než 10 mikrometrů PM10, které se též řadí ke škodlivinám.

Teplá zima, málo smogu

Nejčastějším důvodem pro vyhlášení smogové situace v zimním období je právě polétavý prach. V loňském roce k tomu během prvních třech měsíců roku došlo pětkrát, v roce 2018 osmkrát a v roce 2017 dokonce ve třiceti devíti případech. Leden 2017 byl přitom s průměrnou měsíční teplotou -5,6 °C nejstudenějším od roku 2006.

Na vznik smogu má počasí výrazný vliv. Například v roce 2015, který přinesl velmi mírnou zimu, vyhlásilo ministerstvo životního prostředí za celý rok jen devět smogových situací. A to díky příznivým rozptylovým podmínkám způsobeným teplým počasím a větším množstvím frontálních systémů přecházejících přes naše území.

Dotace na nové kotle

Znečišťující emise z vytápění domácností se zatím v Česku daří snižovat jen pomalu. Podle dat Eurostatu se například ve velké energetice množství prachových částic PM10 podařilo mezi lety 2010 a 2017 snížit o 31 %, v silniční dopravě o 23 %. Tyto sektory tak způsobují problém spíše kvůli emisím oxidů dusíku. Domácnosti jako hlavní zdroj znečištění prachem se však během stejného období pohybovaly stále na podobných hodnotách. V evropském průměru přitom znečištění z domácích topenišť pokleslo ve stejném období o 16 %, v sousedním Německu dokonce o 37 %.

V Česku je stále v provozu asi 300 tisíc nejstarších kotlů 1. a 2. emisní třídy. Za dva a půl roku už ale bude jejich používání podle zákona pokutováno, což by mělo ovzduší zejména v malých obcích pomoci. K výměně kotlů za novější mohou lidé využít například kotlíkové dotace.