České vědecké infrastruktury

Prestižním výzkumným institucím v Česku hrozí odstávky kvůli více než 100% zdražení elektřiny

Česká vědecká centra a zařízení patří ke světové špičce, nyní jim ale hrozí omezování činnosti a odstávky, což by významně zpomalilo výzkum v ČR. Energetické náklady mnohých tuzemských výzkumných infrastruktur totiž stouply o více než 100 %. Energetická situace byla jedním z témat prestižní globální konference o výzkumných infrastrukturách ICRI, kterou se díky českému předsednictví Rady EU letos podařilo hostovat v Brně.

Zdražování cen energií nedopadá jen na průmysl a domácnosti, ale také na vědecká zařízení a tzv. vědecké infrastruktury (špičková zařízení a služby využívané k provádění výzkumu). Například podíl nákladů na energie na celkových provozních nákladech dolnobřežanského výzkumného centra ELI Beamlines, který se zaměřuje na laserovou techniku, stoupl z 8 % na 20 %. „Vzhledem k bankrotu společnosti Lumius, se kterou jsme měli obdobně jako řada dalších výzkumných institucí sjednanou smlouvu na dodávku elektrické energie, došlo počátkem 2022 k více než dvojnásobnému navýšení ceny, konkrétně z 2,6 korun na 5,8 korun za kWh). Oproti předpokladu na tento rok to při plánované spotřebě 10 000 MWh ročně a započtení dodávek v režimu DPI (dodavatel poslední instance) představuje nárůst cca 40 milionů korun,” vysvětluje Roman Hvězda, ředitel výzkumného centra ELI Beamlines.

Výrazné zdražování potvrzují i další české vědecké instituce. Týká se třeba i brněnského CEITEC, v němž vědci vyvíjí pokročilé materiály a nanotechnologie. „Rozpočet na energie je pro rok 2022 téměř dvojnásobný ve srovnání s rokem 2021,“ přibližuje situaci tajemník centra CEITEC Michal Marcolla a dodává: „Na celouniverzitní úrovni se v souvislosti s energetickou krizí podnikají úsporná opatření a Masarykova univerzita navíc již dlouhodobě realizuje politiku udržitelného rozvoje, jejíž součástí jsou i investice do úspornějších a životnímu prostřední přátelštějších technologií. Zefektivňování nebo částečné omezení činnosti zejména některých energeticky náročných pracovišť nelze vyloučit zejména s ohledem na další zdražování energií v roce 2023.“

Bez státní podpory může dojít k delším odstávkám výzkumných infrastruktur

Členské instituce Mezinárodního sdružení biomedicínských výzkumných institucí ze zemí střední a východní Evropy Alliance4Life již vyzvaly národní vlády, aby navýšily financování výzkumných infrastruktur. Výzkum v experimentální biomedicíně je totiž extrémně energeticky náročný, tudíž ho bude potřeba zahrnout do vládních programů podpory, jinak se bude potýkat se značnými (mnohdy i existenciálními) problémy.

Česká vláda přitom ve srovnání s Evropskou unií v roce 2020 vynaložila na vědu a výzkum 0,34 % českého HDP což byl druhý nejvyšší podíl z evropské sedmadvacítky, vyplývá to z posledních dat Eurostatu. Neznamená to ale, že by česká věda byla druhá nejlépe financovaná v EU. „Česko se sice ve financování vědy a výzkumu umístilo v EU na velmi lichotivém místě, pokud nicméně do něj započítáme i jiné zdroje, například soukromý sektor, propadne se Česko až na desáté místo, jak to vyplývá z Indexu prosperity Česka,” vysvětluje Milan Mařík, analytik portálu Evropa v datech.

Pokud vlády nepřistoupí k finanční podpoře, případně se výzkumným infrastrukturám nepovede sehnat jiné zdroje, může dojít až k úplné odstávce. „Intenzivně jednáme s členskými státy mezinárodního konsorcia ELI ERIC, které od roku 2023 plně přebírá odpovědnost za provoz ELI Beamlines, o možnostech finanční kompenzace,“ říká Roman Hvězda. „V případě, že by k tomu nedošlo, bylo by nutné přistoupit k delší úplné odstávce. Vzhledem k technologickému propojení budovy a technologií by centrum muselo být mimo provoz na cirka 3–4 měsíce. Kratší odstávka by bohužel nepřinesla odpovídající úsporu vzhledem k nutnosti zpětného náběhu a 5–6 týdennímu procesu opětovného náběhu provozu. Tato situace by znamenala významné snížení možnosti využívat experimentálních kapacity ze strany externích vědeckých skupin.”

Situace každopádně není všude stejná a ne všude zvažují omezení výzkumu, jak vysvětluje i Pavel Farkač ze skupiny Sev.en Energy: „Naše výzkumné aktivity týkající se vedlejších energetických produktů (VEP), ať už extrakce zájmových kovů jako například lithia či jiných strategických kovů, nebo možného využití materiálu ve stavebnictví, jsou již v současné fázi velmi náročné. Nicméně i přes zdražení energií neplánujeme náš výzkum nijak omezovat, zpomalovat ani rušit. Díky možným výstupům z výzkumů bychom mohli získat přístup k velkému množství strategických materiálů v době, kdy je nejen energetika i průmysl potřebují ke své transformaci. V případě lithia například ve výrobě akumulátorů pro využití u elektráren či u rodinných domů. Ve stavebnictví VEP mohou pomoci odlehčit cementářskému průmyslu, a tak dokonce snížit produkované emise skleníkových plynů.”

S energetickými problémy se potýkají i zahraniční prestižní výzkumné infrastruktury

České výzkumné infrastruktury nicméně nejsou jediné, které čelí zdražování. To se dotýká i druhého nejdražšího vědeckého projektu na světě, a sice Velkého hadronového urychlovače (LHC) ve Švýcarsku. Jak uvádí časopis Nature, jeho běžná roční spotřeba elektřiny se blíží polovině celkové spotřeby Ženevy. LHC tak již naplánoval servisní odstávky na zimní měsíce, díky nimž sníží výdaje na energie.

Situaci řešili vědci na globální konferenci v Brně

Dopady zdražování energií na výzkumné infrastruktury byly jedním z témat celosvětové konference ICRI (International Conference on Research Infrastructures) o výzkumných infrastrukturách. Účastnilo se jí na pět stovek vědců a dalších expertů z celého světa.

„Přivést tak prestižní akci, jakou je ICRI, do Česka a konkrétně do Brna pomohlo několik okolností. Za prvé předsednictví EU, které nám jako zemi dává větší váhu na mezinárodní scéně,“ říká hlavní organizátor konference ICRI 2022 Ondřej Hradil z Masarykovy univerzity, který se dlouhodobě specializuje na management vědy a výzkumných infrastruktur. „Za druhé pomohla výborná reputace Česka v oblasti výzkumných infrastruktur, kde jsme dáváni za příklad nejen v rámci středoevropského regionu, ale i celé EU. A za třetí ke konání ICRI 2022 přispěl fakt, že Brno a jihomoravský region mají i v zahraničí renomé regionu, který je s inovacemi a výzkumem dnes už nerozlučně spjat. Kromě toho je důležité říct, že vědecké infrastruktury jsou jednou ze dvou hlavních priorit českého předsednictví v oblasti vědy a výzkumu,“ dodává Öndřej Hradil.

Kromě energetiky experti na konferenci ICRI 2022 řešili i globální rizika, a to zejména riziko další pandemie, která je podle nich jen otázkou času. Podle generální ředitelky Evropské laboratoře molekulární biologie Edith Heard riziko zvyšuje i způsob, jakým člověk zachází se životním prostředím.