Trh práce

Trh práce

Do roku 2030 zanikne přes 330 tisíc pracovních pozic. Na trhu práce budou nejvíce chybět řemeslníci a elektrikáři

Vlivem globálních trendů jako je automatizace a digitalizace má do roku 2030 zaniknout na 330 tisíc pracovních pozic. Podle studie Boston Consulting Group se to dotkne především pracovníků ve výrobě, zprostředkovatelů služeb či prodavačů a pokladních. Většina těchto pracovníků přejde bez větších obtíží do příbuzných profesí, ale na 55 tisíc lidí bude muset projít řádnou rekvalifikací. Tu podle Úřadu práce vloni absolvovalo na 15 tisíc osob, které projevily největší zájem o rozšíření svých počítačových dovedností. V roce 2030 budou naopak nejvíc chybět řemeslníci a elektrikáři, po kterých je velká poptávka už teď, a to zejména v energetice. Mimo to bude vlivem restrukturalizace trhu práce řada nových pracovních míst vznikat, na což se Česko musí důkladně připravit.

Česko má dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v Evropě a nezměnilo se to ani s příchodem krize energií a ekonomické recese. V současnosti je bez práce jen 2,6 % Čechů, což je dobrá zpráva pro obyvatelstvo a stát, ale o poznání horší zpráva pro zaměstnavatele. Současně máme totiž v přepočtu na obyvatele nadprůměrný počet volných pracovních míst – vyšších hodnot dosahují jen tři unijní státy. Zatímco tedy lidé mají z čeho vybírat, řadě firem chybí klíčoví pracovníci.

Počet žadatelů o práci v lednu překonal volná pracovní místa

Úřad práce dlouhodobě eviduje počty Čechů, kteří shání práci a pomáhá jim najít adekvátní uplatnění. Z časové řady lze vyčíst, že počet neumístěných uchazečů o práci od vzniku samostatné České republiky dlouhodobě překonával počet volných pracovních míst. „To se zlomilo v dubnu 2018 a od té doby až na dvě výjimky převyšoval počet volných míst uchazeče, a nezaměstnaní tak mají z čeho vybírat. K těmto výjimkám přitom došlo teprve v lednu a únoru letošního roku, kdy se někteří zaměstnavatelé rozhodli propouštět, aby ustáli následky sílící inflace a hrozící krize. Nyní se však situace opět vrátila do původních hodnot a počet volných míst opět převyšuje počet jedinců přihlášených na Úřad práce,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.

V květnu 2023 evidoval Úřad práce na 253 tisíc žadatelů o práci, které počet volných míst převyšoval už o zhruba 30 tisíc. Nejvíc neumístěných (bezmála 40 tisíc) je v Moravskoslezském kraji, a pokud bychom se zaměřili na okresy, je nejvíce nezaměstnaných V Praze, Brně a Karviné. Úřadu práce se každý měsíc daří umisťovat zhruba 40 tisíc osob, což potvrzuje i jeho tisková mluvčí Kateřina Beránková: „V dubnu odešlo z evidence Úřadu práce ČR celkem 43,6 tisíc osob. Řada z nich našla uplatnění například v malo- a velkoobchodu, inženýrském stavitelství, ve vzdělávání nebo v rostlinné a živočišné výrobě.“ Květnové výsledky pak byly obdobné.

Energetika jako sektor příležitostí

Jedním z odvětví, které dlouhodobě hledá nové zaměstnance je i energetika. Od roku 1993 klesl počet zaměstnanců v oblasti „Výroba a rozvod elektřiny, tepla a plynu“ o čtvrtinu, a zaměstnavatelé tak v současnosti mnohdy hledají novou pracovní sílu. „Situace na trhu práce je tristní od roku 2018, kdy se překlopil počet uchazečů o zaměstnání a počet uchazečů na Úřadu práce,“ potvrzuje složitost situace Gabriela Sáričková Benešová, ředitelka HR a komunikace skupiny Sev.en. „Tyto dvě křivky nám explicitně ukazují, jak je český pracovní trh ‚vyzobán‘ do posledního elektrikáře nebo účetní, což jsou jen některé příklady dlouhodobě těžko obsaditelných pozic.“

Právě pracovníci technických profesí a řemesel nyní v energetice podle mluvčí skupiny Sev.en chybí nejvíce. „Chybí jak elektroinženýři, tak například zámečníci či elektrikáři. Důvodů je více, ale ten hlavní je podle našich zjištění náročnost energetiky jako oboru. Na jedné straně je energetika stabilní a silný zaměstnavatel, na straně druhé vyžaduje specifické dovednosti, odbornost a chuť se dále učit,“ vysvětluje Sáričková Benešová. Nedostatek technických pracovníků potvrzuje i Petra Bendová, EHS&HR manažerka společnosti C-Energy Planá: „Aktuálně hledáme například specialisty do oblasti technologického zajištění provozu s hlubšími zkušenostmi a znalostmi v oblasti energetiky, techniky provozu a údržby či provozní zámečníky, u kterých bývá občas komplikací absence příslušného svářečského oprávnění.“

Ve skupině ČEZ je pak situace poměrně specifická, a to především kvůli sektoru jaderné energetiky. „Co se týká technických pozic, nejvíce poptáváme pracovníky do našich jaderných provozů a na přípravu nových jaderných zdrojů, do distribuce, do oblasti ESCO (zejména energeticky úsporné projekty) a rozvoje obnovitelných zdrojů. Vzhledem k naší strategii, která předpokládá rychlou dekarbonizaci našeho portfolia a důraz na bezemisní zdroje a energetické úspory, budeme i do budoucna poptávat vyšší stovky pracovníků s podobným zaměřením. Například jen do oblasti jádra plánujeme v příštích deseti letech přijmout cca 2 600 zaměstnanců,“ vysvětluje Josef Lejček, vedoucí personalistiky skupiny ČEZ.

Do roku 2030 zanikne 330 tisíc pracovních pozic

Jak už naznačují odborníci z oblasti energetiky, pracovní trh v Česku se zásadně promění, což potvrzuje i loňská studie Boston Consulting Group (BCG). Do roku 2030 přijde kvůli zániku jejich pracovních pozic o práci na 330 tisíc současných pracovníků. Redukce pracovních pozic se dotkne především pomocných pracovníků ve výrobě, zprostředkovatelů služeb či provozovatelů prodejen a prodavačů. U každé z těchto profesí se do roku 2030 předpokládá přebytek víc než 20 tisíc zaměstnanců, které bude v mnoha případech čekat náročné přeškolení a rekvalifikace. Ty často vyžadují i několikaleté vzdělávání. Řada zaměstnavatelů si proměny trhu nicméně uvědomuje, a již v současnosti proto nabízí zaškolovací kurzy na profese, které jim budou v budoucnu chybět.

Zajímavý je i pohled na specialisty v oblasti práva, obsluhu strojů na výrobu textilních či potravinářských výrobků, umělecká řemesla nebo bookmakery a pokladníky ve finančních institucích. Zde o práci sice v absolutních číslech nepřijde tolik zaměstnanců, ale půjde o dvě pětiny až polovinu pracujících. Za touto změnou stojí především globální trendy, jako je digitalizace a automatizace či útlum některých průmyslových sektorů. Je však potřeba dodat, že přes 80 % pracovníků, kteří budou muset změnit povolání, dokáže relativně snadno přejít k jiné (příbuzné) profesi s minimální potřebou přeučení.

Tyto trendy se propisují například i do logistiky, ve které však dlouhodobě scházejí zaměstnanci – ať už z důvodu nedostatku na trhu nebo kvůli vysoké fluktuaci – v současné době tak vedle sebe na řadě místech pracují lidé a roboti. „Je stále obtížnější obsadit pozice na pracovištích, kde se úkoly pravidelně opakují. Problém představují také výkyvy během roku, typicky akce Black Friday nebo Vánoce, které stávající zaměstnanci nejsou schopni pokrýt,“ komentuje Jindřich Kadeřávek, ředitel Element Logic Česká republika.

Nejvíc budou v Česku k začátku příštího desetiletí chybět řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci hlavní stavební výroby. Podle BCG se jejich nedostatek k roku 2030 vyšplhá až na 53 tisíc, což je bezmála dvojnásobek druhé největší skupiny chybějících pracovníků, kterou jsou kuchaři. Zároveň ale vznikne víc než půl milionu nových pracovních míst. „Pokud stát, firmy a zaměstnanci nepřistoupí k aktivní adaptaci na tyto změny, hrozí české ekonomice ztráta konkurenceschopnosti, nárůst nezaměstnanosti a zpomalení růstu HDP,“ stojí ve zprávě BCG s názvem Budoucnost českého pracovního trhu.

Rekvalifikace posilují, vloni je podle Úřadu práce absolvovalo přes 15 tisíc osob

Zhruba 55 tisícům pracovníků však nebude stačit přechod na příbuzný obor, a budou muset podstoupit výraznější změnu kariéry. Východiskem z jejich situace se stanou různé vzdělávací kurzy, obsáhlá školení a rekvalifikace. V Česku se však v současnosti vzdělávání podle Eurostatu účastní zhruba 8 % dospělých, což je pod průměrem Evropské unie. Ještě hůř si stojíme v podílu populace s terciární úrovní vzdělání (zejména vyšší odborné školy, konzervatoře a univerzity, pozn. red.). Této vzdělávací úrovně dosahuje 26,5 % Čechů, což je čtvrtý nejnižší podíl v EU.

Proměna pracovního trhu je dlouhodobým trendem, a proto Úřad práce zájemcům každoročně zajišťuje rekvalifikace. Vloni jimi prošlo 15 347 osob, tedy bezmála dvakrát tolik, než v roce 2020, kdy však pracovní trh řešil především dopady pandemie.

„Rekvalifikace se svým zaměřením vždy přizpůsobovaly požadavkům trhu práce a struktuře volných pracovních míst. Úřad práce na základě poptávky zaměstnavatelů a zájmu uchazečů (o zaměstnání) o konkrétní rekvalifikace v minulých obdobích nejčastěji nabízel rekvalifikační kurzy, které pomohly ke zvýšení počítačové gramotnosti a získání specializovaných počítačových dovedností. Dále pak kurzy pro pracovníky v sociálních službách, kurzy účetnictví, kurzy vedoucí k získání řidičských oprávnění, včetně průkazů profesní způsobilosti řidiče, a kurzy pro získání svářečských, strojnických a jiných odborných průkazů,“ vysvětluje Kateřina Štěpánková, vrchní ředitelka Sekce zaměstnanosti MPSV. V loňském roce navíc i v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu představovaly významnou část rekvalifikací kurzy českého jazyka pro cizince.

Aby se povědomí o možnostech rekvalifikací ještě více rozšířilo, spustilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) v dubnu speciální e-shop, který nabízí rekvalifikace a vzdělávací kurzy. „Nabídka kurzů je každý den aktualizována. Dnes si lidé mohou vybírat z celkem 1 446 kurzů, z toho je 276 kurzů rekvalifikačních. Své kurzy zveřejňuje prostřednictvím databáze celkem 524 vzdělavatelů. Na konci května bylo na kurzy podáno okolo 1 850 přihlášek. Velký zájem je o kurzy v oblasti získání nebo rozšíření digitálních kompetencí,“ doplňuje Kateřina Štěpánková.

Mohlo by vás zajímat