Seznam článků Energetika

Vodík v energetice

Vodík doplní evropský energetický mix. Do roku 2030 ho chce Evropa produkovat až deset milionů tun, a to s minimálními emisemi. V polovině února byla schválena státní podpora pro vodíkové projekty až ve výši 6,9 miliard eur v sedmi evropských zemích, Česko mezi nimi nicméně chybí. Tradičně uhelné české regiony ale sází na vodík jako na technologii, která může pomoci rozvoji obnovitelných zdrojů: na Ústecku vzniká vodíková laboratoř, v Moravskoslezském kraji pak první „vodíkové údolí”. Globálnímu vodíkovému trhu ale dominuje Čína, která se soustředí na praktické využití a má zároveň největší instalovanou kapacitu elektrolyzérů na světě.

Celý článek

Emise z dopravy uhlí a plynu

Při dopravě amerického zemního plynu do Česka vznikne přibližně 132 g CO2e na přepravený kilogram plynu, zatímco při dopravě kila uhlí do české elektrárny unikne do atmosféry 0,2–9 g CO2e, tedy více než 100krát méně. Dopravu a těžbu plynu navíc doprovází úniky, podle některých odhadů totiž do ovzduší uniká až desetina celkově vytěženého zemního plynu, přičemž se jedná o metan, který má z hlediska skleníkového efektu mnohonásobně horší dopad než oxid uhličitý. Naopak při spalování více emisí produkuje uhlí. Z dlouhodobého hlediska se jako nejlepší volba jeví mix obnovitelných zdrojů a jádra, kde problém emisí ze spalování odpadá.

Celý článek

Srovnání elektráren

Česká vláda v říjnu schválila národní klimaticko-energetický plán. Podle toho má podíl obnovitelných zdrojů energie na celkové spotřebě do roku 2030 stoupnout ze současných 18 % na 30 %. Vláda také potvrdila odklon od uhlí do roku 2033. Aby zůstaly členské státy EU v souladu s celounijními dekarbonizačními cíli, musejí zásadně transformovat svůj energetický mix a udělat z „čistých“ zdrojů pilíře nové energetiky. To je i v souladu se závazky států, které se účastnily klimatické konference COP 28. Jaké výhody a nevýhody s sebou jednotlivé zdroje energie přinášejí, porovnává Evropa v datech na základě několika vybraných aspektů, jako jsou technické parametry nebo společenské a environmentální dopady. Fosilní zdroje, které se umisťují nejhůře ohledně produkce emisí, naopak představují snadno řiditelnou jistotu, podobně jako biomasa, která je ale extrémně náročná na spotřebu vody.

Celý článek

Budoucnost energetiky

Rok 2022 prolomil rekord ve světové těžbě uhlí i jeho spotřebě. Poptávku táhly především Čína a Indie jakožto největší producenti, Amerika a Evropa naopak spalovaly uhlí méně než v předchozím roce. Evropa chce od užívání fosilních paliv ustoupit v horizontu let – v souladu s cílem snižování emisí o 55 % do roku 2030. Řada států včetně Česka ale stále nemá jasno v tom, jak uhlí nahradit. Energetický sektor přitom potřebuje plánovat na desetiletí dopředu a napjatě očekává aktualizaci Státní energetické koncepce a opožděného Národního klimaticko-energetického plánu. Nerozhodnost státu může vést ke zbrzdění vývoje a potřebných investic.

Celý článek

Trh práce

Vlivem globálních trendů jako je automatizace a digitalizace má do roku 2030 zaniknout na 330 tisíc pracovních pozic. Podle studie Boston Consulting Group se to dotkne především pracovníků ve výrobě, zprostředkovatelů služeb či prodavačů a pokladních. Většina těchto pracovníků přejde bez větších obtíží do příbuzných profesí, ale na 55 tisíc lidí bude muset projít řádnou rekvalifikací. Tu podle Úřadu práce vloni absolvovalo na 15 tisíc osob, které projevily největší zájem o rozšíření svých počítačových dovedností. V roce 2030 budou naopak nejvíc chybět řemeslníci a elektrikáři, po kterých je velká poptávka už teď, a to zejména v energetice. Mimo to bude vlivem restrukturalizace trhu práce řada nových pracovních míst vznikat, na což se Česko musí důkladně připravit.

Celý článek

Blackout

V Česku dnes spotřebováváme 60krát více elektřiny než před 100 lety a závislost na ní se do roku 2030 dále zvýší až o 30 %. Vyšší spotřebu budou z velké části pokrývat obnovitelné zdroje, které už nyní stojí za 12 % světové spotřeby. Česká síť je na rozsáhlý výpadek proudu dobře připravená. Provoz sítě při takové události může obnovit pomoc ze sousedních zemí ale také elektrárny Orlík a Dlouhé stráně. Pravděpodobnost takzvaného blackoutu není ale nikdy nulová. Stačí si vzpomenout na rozsáhlý blackout z roku 2003, který na 18 hodin odřízl od elektřiny 56 milionů Italů.

Celý článek

Kolik stojí elektřina?

Pokud sledujete zprávy o vývoji cen elektřiny, možná vás zaráží, že cena na burze často nekoresponduje s nabídkami dodavatelů a konečnou cenou na vaší faktuře. Elektřina jako komodita není to jediné, za co platíme, a celou částku od nás nedostane ani výrobce elektřiny. Cena silové elektřiny vzniká na trhu, zatímco regulovaná část je pevně stanovena. Na konečné ceně elektřiny se tak podílí i distribuční tarify, poplatky za obnovitelné zdroje, poplatky za stabilitu sítě a daně. V minulých letech tvořila regulovaná složka stanovená regulačním úřadem až polovinu výsledné částky, v tomto roce je to už jen jedna čtvrtina. Stát se tím snaží spotřebitelům alespoň částečně kompenzovat růst ceny silové elektřiny.

Celý článek

Teplárny a krize energií

Zdražování se letos nevyhne ani sektoru teplárenství. V závislosti na zdroji podraží teplo v příštím roce o jednotky až desítky procent. Oproti sektoru plynárenství nebo energetiky je ale teplo stále levnější a stabilnější komoditou, kterou využívá téměř 40 % českých domácností a 45 % nově zkolaudovaných bytů. V teplárenství prozatím hrají prim fosilní zdroje, rychle se ale zvyšuje podíl biomasy, která v letošním roce tvoří 10 % objemu paliva a je v současnosti levným zdrojem. Teplárny jsou tak v porovnání s lokálními topeništi jednodušším a ekologičtějším zdrojem, což je dáno i tím, že podléhají evropské regulaci. Do budoucna by se navíc měly orientovat více i na odpad.

Celý článek

České vědecké infrastruktury

Česká vědecká centra a zařízení patří ke světové špičce, nyní jim ale hrozí omezování činnosti a odstávky, což by významně zpomalilo výzkum v ČR. Energetické náklady mnohých tuzemských výzkumných infrastruktur totiž stouply o více než 100 %. Energetická situace byla jedním z témat prestižní globální konference o výzkumných infrastrukturách ICRI, kterou se díky českému předsednictví Rady EU letos podařilo hostovat v Brně.

Celý článek

Solární elektrárny

Solární elektrárny zažívají nový boom a aktuálně rostou nejrychleji ze všech obnovitelných zdrojů EU. Důvodem je kromě vysoké ceny elektřiny i zájem o vlastní energetickou bezpečnost a zelenou elektřinu. Cena elektřiny navíc výrazně zkrátila návratnost investice. V Česku by slunce mohlo do roku 2030 dodávat tolik elektřiny jako jeden blok Temelína. K tomu je ale potřeba masivní výstavba. S tou pomohou dotace, zjednodušení pravidel i inovativní využití.

Celý článek