České rodiny si žijí v relativně pěkně vybavených domácnostech. Sociální zařízení či sprchy jim chybí méně než jiným Evropanů. Také méně naříkáme, že jsou naše byty tmavé či že nám zatéká střechou. A Evropu postupně doháníme i ve vybavení internetem.
Práce na dálku je běžná pro dvě stě tisíc Čechů. S více než jedním milionem Nizozemců se to nedá srovnávat, ale počet lidí pracujících z domova nebo kavárny u nás roste. Pomáhají tomu i moderní technologie pro týmovou spolupráci.
Četnost kyberútoků v posledních letech několikanásobně vzrostla. Češi si ale mezi evropskými národy nejméně uvědomují, že se mohou stát oběťmi. Na internetu je přitom možné sledovat třeba záběry ze stovek českých nezabezpečených kamer na chodbách domů, v restauracích nebo průmyslových podnicích. Riziko útoku hackerů číhá i v nezabezpečené elektronice v domácnostech a firmách.
Přechod do digitalizovaného světa vyvolává v Česku řadu otázek. Je český vzdělávací systém připraven na novou dobu? Jsou na ni připraveny podniky? Kdo v budoucnu najde práci? Patří svět informačních a komunikačních technologií jen mužům? Podívali jsme se na data, která této debatě dávají pevnější obrysy.
Za mobilní služby platíme víc než jiné evropské národy, to se obecně ví. Evropská komise například řadí Česko mezi čtyři suverénně nejdražší země Unie. Operátoři její loňskou zprávu kritizovali kvůli údajné neaktuálnosti. Nejnovější srovnání ale ukazují, že Česko v cenách za volání a data skutečně patří ke (smutné) špičce.