Tváří v tvář koronaviru
Restaurace, hotely či obchody tvoří šestinu české ekonomiky, dopadů koronaviru se obává i nejsilnější průmysl
Omezení spojená s pandemií koronaviru COVID-19 v Česku nejprve zasáhla 200 tisíc lidí pracujících v zábavním průmyslu či umění. Dopadů se ovšem obávají také zbylá odvětví české ekonomiky včetně průmyslu a strojírenství, které tvoří 44 % hrubé přidané hodnoty a zaměstnávají téměř polovinu Čechů.
Situace je stále nejhorší v Číně, kde bylo k 24. březnu zaznamenáno přes 81 tisíc nakažených, ale hned na druhém místě je evropské epicentrum nákazy – Itálie. V Itálii je sice o 30 tisíc nakažených méně, ale smrtnost je zde mnohem vyšší. Zatímco v Číně zemřelo 3 277 lidí postižených virem, v Itálii je toto číslo téměř dvojnásobné. Od propuknutí nákazy zde zemřelo 6 077 lidí a jejich počty stále rostou. V některých oblastech ekonomiky se dopady pandemie projevily ihned, jiná odvětví následky se na následky teprve připravuje. Jak se nebezpečnému koronaviru postaví český průmysl?
Umělci a restauratéři jako první oběti
Umění a zábava se na hrubé přidané hodnotě v Česku podílí jen necelými dvěma procenty. Snaha omezit setkávání větších skupin lidí a uzavření kin, divadel či koncertních síní ale přivedla do nejistoty dvě stovky tisíc Čechů, kteří se uměním a zábavou profesně zabývají. Další zasaženou skupinou jsou provozovatelé a zaměstnanci v pohostinství a obchodech, které musely přerušit nebo omezit své provozy. Obchod, doprava. ubytování a pohostinství se přitom na českém HDP podílejí z více než patnácti procent, a jsou tak dohromady třetí nejvýnosnější složkou ekonomiky, ukazují data Eurostatu. Na druhé straně jde v celoevropském srovnání o podprůměrné zastoupení, a to nejen z hlediska přidané hodnoty, ale i zaměstnanosti.
"V první linii jsou odvětví přímo zasažená zastavením činnosti nebo výrazným poklesem poptávky. Jde například o vzdělávání, kulturní a sportovní akce, stravování a ubytování, činnost cestovních kanceláří, leteckou dopravu nebo knihovny a galerie. Pokud by se v této části ekonomiky zastavila činnost na měsíc, činil by dopad na roční HDP Česka zhruba 0,7 procenta," říká David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.
Na ekonomiku naproti tomu krátkodobé pozitivně zapůsobí zvýšené nákupy v obchodech s potravinami, drogeriích a lékárnách. “V některých dnech je to až dvojnásobek oproti normálu. Samozřejmě, že tento nárůst souvisí se snahou se předzásobit a bude omezovat pokles HDP minimálně v prvním čtvrtletí,” vysvětluje hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Upozorňuje také, že HDP obsahuje i položku, která měří příspěvek domácích prací. “Tato položka bude pozitivně působit na růst HDP ve chvíli, kdy jsou lidé uzavřeni doma, ale nejsou nemocní a potřebují se nějak smysluplně zabavit,” říká Navrátil.
Tažná síla v ohrožení
Největší měrou se na českém HDP podílí průmysl a strojírenství, které dohromady tvoří 44 % přidané hodnoty a zaměstnávají také 44 % lidí. Česko se tak pohybuje výrazně nad evropským průměrem 27 % lidí zaměstnaných v těchto odvětvích, ukazují čísla Eurostatu. I velké podniky nyní kvůli preventivním opatřením zažívají odstávky a epidemie dopadla i na automobilový průmysl, který je se 4,5% podílem na přidané hodnotě páteří české ekonomiky.
Zásadní dopad může mít do budoucna omezení příjmů lidí ze zasažených odvětví, které povede ke snížení spotřeby. Například právě automobilový průmysl očekává, že dojde k výraznému poklesu poptávky po nových vozech. “Nesmírně těžké to bude nejen pro finální výrobce, ale také pro celý subdodavatelský sektor. Současná situace je o to horší, že postihuje téměř celý svět a je těžké najít teritoria, na kterých by výrobci mohli kompenzovat své ztráty z tradičních trhů,” vysvětluje viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
Světlé zítřky?
Dopady však čekají i na pracovníky ze zdánlivě nepostižených odvětví. Kvůli zpomalení či úplnému zastavení některých sfér, nebudou mít jejich zaměstnanci dostatečný kapitál na nákupy zboží a služeb z odvětví, které pandemií prošly bez větších obtíží. I například lidé z IT, kteří v současnosti mohou svou činnost provozovat takřka bez omezení, mohou v budoucnu očekávat nižší zisky, jelikož si lidé a firmy postižených sfér jejich služby nebudou moci kvůli ušlým tržbám dovolit.
Současná situace se nevyhne ani srovnáním s ekonomickou krizí z přelomu let 2008 a 2009. David Navrátil z České spořitelny je však přesvědčen, že má nyní Česko lepší výchozí pozici než před jedenácti lety. “Bude to velmi těžké období. Česká ekonomika má výraznou silnou stránkou, a tou je absence makroekonomických nerovnováh a skutečnost, že jak vláda, tak domácnosti a firmy mají nízké zadlužení. Česko má tak možnost projít problémy relativně hladce. Státní rozpočet má prostor pro zvýšení zadlužení, aniž by to ohrožovalo dlouhodobou prosperitu české ekonomiky,” říká Navrátil.