Úložiště elektřiny usnadňují nástup obnovitelné energetiky, protože pomáhají vyrovnávat výrobu energie ze slunce a větru. V tomto desetiletí se očekává nárůst počtu velkokapacitních baterií. V Evropě jich zatím funguje nebo vzniká přes 500, a nejvíc ve Velké Británii. Mezi zeměmi EU je v rozvoji bateriových úložišť nejsilnější Německo, v Česku tomu brání legislativa a jako úložiště tu fungují hlavně přečerpávací elektrárny. Do roku 2050 má ale význam baterií překonat vodík.
Na zapojení automobilů bez řidiče do běžného provozu si počkáme minimálně do roku 2030. Názory na jejich bezpečnost jsou ale postupně optimističtější, vznikají nové patenty a na nástup autonomních vozidel se připravují i jednotlivé státy. Jak je připraveno Česko? Jakým překážkám musí autonomní řízení čelit? Jaké technologické milníky jsou za námi? A v jakých oblastech se vozidla bez řidičů budou uplatňovat nejdříve?
Kvůli Dieselgate bylo vypuštěno tolik přebytečných emisí škodlivých oxidů dusíku, že by to vydalo na dvě stovky uhelných elektráren. Evropa už svůj přístup k dieselům přehodnotila. Velký problém ale představují řidiči, kteří ze svých aut odstraňují filtry prachových částic. Škodí zejména ve městech, která se také potýkají se znečištěním z domácích kotlů.
Práce na dálku je běžná pro dvě stě tisíc Čechů. S více než jedním milionem Nizozemců se to nedá srovnávat, ale počet lidí pracujících z domova nebo kavárny u nás roste. Pomáhají tomu i moderní technologie pro týmovou spolupráci.
Počty klimatizací ve světě se každoročně zvyšují a jen v období 2000-2016 se zdvojnásobily z 815 milionů chladicích jednotek na 1622 milionů. Poptávka po chlazení roste i v Evropě a v horkých dnech se projevuje i v Česku. Do poloviny století přitom můžeme mít ročně až o dvanáct tropických dní více.
Češi by při cestě do oblíbených dovolenkových destinacích měli důsledně dbát na dodržování předepsané rychlosti i dalších pravidel silničního provozu. Mohou totiž cestovat přes země, které vedou v počtu radarů nebo kamer monitorujících průjezd na červenou. V Evropě vede Itálie, kde každých 100 kilometrů silnic kontrolují více než dvě kamery. A například v Rakousku či Chorvatsku připadá jedna kamera na téměř každý takový úsek. Evropské silnice hlídá v součtu více kamer (48 501) než všechny ostatní kontinenty dohromady.
Četnost kyberútoků v posledních letech několikanásobně vzrostla. Češi si ale mezi evropskými národy nejméně uvědomují, že se mohou stát oběťmi. Na internetu je přitom možné sledovat třeba záběry ze stovek českých nezabezpečených kamer na chodbách domů, v restauracích nebo průmyslových podnicích. Riziko útoku hackerů číhá i v nezabezpečené elektronice v domácnostech a firmách.
Přechod do digitalizovaného světa vyvolává v Česku řadu otázek. Je český vzdělávací systém připraven na novou dobu? Jsou na ni připraveny podniky? Kdo v budoucnu najde práci? Patří svět informačních a komunikačních technologií jen mužům? Podívali jsme se na data, která této debatě dávají pevnější obrysy.
Před deseti lety vstoupila ČR do Evropské kosmické agentury, která je evropskou obdobou NASA. Díky tomu mají více příležitostí čeští vědci, letecký či automobilový průmysl i malé start-upy. V případě zájmu může vláda usilovat také o vyslání Čecha do vesmíru.
Když kolem vás na české silnici projede elektromobil, je to pořád ještě trochu jako zjevení. V některých částech Evropy už ale tichá auta bez výfuků takovou pozornost nebudí. Stávají se totiž běžnou součástí provozu. Klasickým příkladem je Norsko, dobře si vede také Island. V Česku je zatím aut na elektřinu málo, předskočili jsme ale třeba sousední Polsko, které si v elektromobilitě vytklo odvážný cíl.