Práce během pandemie
Češi zvládají práci během pandemie bez obtíží, stres a deprese dopadají nejvíc na Lotyše
V první polovině roku měla pandemie koronaviru na práci Čechů ve srovnání s jinými evropskými národy jen malý vliv. O práci u nás do července přišly podle průzkumu Eurofoundu jen 4 % obyvatel. Z domova začalo nově pracovat 38 % lidí. Z hlediska kvality i množství odvedené práce patříme k nejspokojenějším národům evropské sedmadvacítky a méně než nás deprese sužují jen obyvatele čtyř evropských států.
Už v březnu byly dopady pandemie téměř okamžitě znát na ekonomice, jelikož řada pracujících nemohla kvůli opatřením vykonávat svou profesi. Svou práci muselo v Česku už tehdy pozměnit, pozastavit, či dokonce úplně přerušit například 200 tisíc lidí v zábavním průmyslu nebo téměř 240 tisíc pracovníků v cestovním ruchu.
Češi si práci udrželi, nejhůř dopadli Španělé
Během první vlny pandemie se většině Čechů podařilo udržet práci a podle průzkumu nadace Eurofound jsme byli v tomto ohledu úspěšnější než většina Evropanů. Zatímco ve Španělsku přišlo podle odpovědí respondentů kvůli koronaviru o práci až 16 % populace, u nás se po novém zaměstnání musely podle online dotazování shánět pouze 4 % lidí. Při převodu na absolutní čísla jde podle červencového průzkumu o zhruba 427,5 tisíce Čechů oproti 7,5 milionu Španělů. Stejného výsledku jako my dosáhli i pracující na Maltě, Slovensku a v Nizozemsku, lépe než Češi jsou na tom jen Švédové.
„Nízký pokles zaměstnanosti v ČR souvisí jednak s nasazením programu Antivirus, ale také s demografickým vývojem,“ říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. „Před krizí zaměstnavatelé často uváděli, že hlavní brzdou další expanze výroby je nedostatek pracovní síly. I nyní je počet volných pracovních pozic vyšší než počet nezaměstnaných. A protože pracovní síla bude i v dalších letech klesat, perspektivní firmy si chtějí své zaměstnance udržet,“ vysvětluje Navrátil. „Samozřejmě ne všechny obory a firmy mají dobrou perspektivu – například ty, které jsou závislé na zahraničních turistech. Tam bude docházet k výraznějšímu poklesu zaměstnanosti,“ dodává ekonom.
Zatímco o práci přišlo průměrně 8 % Evropanů, více než třetina obyvatel Evropy se v průzkumu svěřila s poklesem počtu pracovních hodin, přičemž 23 % respondentů hodnotilo pokles jako výrazný a zbytek jako částečný. U čtvrtiny Evropanů se naopak během pandemie objem odpracovaného času navýšil. Největší úbytek pracovních hodin zažili Evropané v oborech obchodu a pohostinství a ve stavebnictví, kde odpracovaný čas klesl na méně než polovinu. Naopak nejmenší (ani ne čtvrtinový) pokles čekal zaměstnance veřejného sektoru, zdravotnictví a zemědělce.
Všude dobře, doma nejlíp
Ačkoliv ještě v roce 2018 pracovalo z domova běžně jen zhruba 200 tisíc Čechů, pandemie trend zavádění home officů značně urychlila. Nově u nás začalo z domova pracovat asi 38 % lidí a obdobného výsledku dosáhly Portugalsko nebo Francie. Největší změnu zaznamenalo Finsko, kde se počet pracujících z domu rozrostl o 61 % a i v zemích Beneluxu byl nárůst home officů více než padesátiprocentní.
Ještě před pandemií pracovalo z domu jen zhruba 36 % Evropanů a home officům nejméně holdovali obyvatelé Španělska. Ve Španělsku totiž dříve z domu nikdy nepracovaly tři čtvrtiny obyvatelstva, zatímco u nás se obdobně vyjádřilo 61 % respondentů. Na plošné zavádění home officů byli naopak nejlépe připravení Estonci, kteří práci z domova už dříve využívali v 62 procentech případů, a mezi kterými bylo na home officech alespoň několikrát týdně až 36 % obyvatelstva.
Ačkoliv se využívání práce z domova zásadním způsobem rozšířilo, v Česku v první polovině roku stále převládalo docházení k zaměstnavateli. Home office byl nejčastější formou práce v Belgii, Dánsku, Irsku, Itálii, Španělsku, Portugalsku a Francii. Naopak nejméně využívaný byl v Bulharsku, Rumunsku a dalších zemích bývalého východního bloku.
Až 76 % Čechů pracujících z domu je na home office adekvátně zařízeno. V tomto ohledu jsou před námi jen Rakušané a Finové, jejichž domácí vybavenost je ještě o tři procentní body vyšší. Zatímco u Finska poskytuje dvěma třetinám zaměstnanců pracujících na dálku potřebné vybavení jejich zaměstnavatel, v případě Rakouska jde asi jen o polovinu.
Češi práci zvládají, Lotyši jí mají nad hlavu
Rakušané a Finové si zároveň nejvíce pochvalují, kolik se jim toho daří během speciálních opatření odpracovat. I Češi jsou v množství odvedené práce velmi úspěšní, jelikož se v evropském srovnání řadí hned za vedoucí dvojici. Práce během pandemie přerostla přes hlavu především Lotyšům, kteří jsou ve více než 30 % případů nespokojení s tím, kolik jsou toho v práci schopni udělat. Češi patří mezi nejspokojenější národy nejen z hlediska množství odvedené práce, ale v otázce její kvality. Průměrně je s kvalitou svého výkonu spokojeno 65 % Evropanů, v Česku však tento poměr přesahuje 72 %. Ještě spokojenější jsou Maďaři, Dánové a tabulku opět vedou Rakušané.
Deprese, tlak a „nestíhačka“
Studie nadace Eurofound se zaměřila i na další dopady, které jsou s prací během pandemie spjaty. Až 22 % respondentů práce v dubnu natolik unavovala, že poté nebyli schopni vykonávat domácí práce. V červenci těchto lidí ještě přibylo, a jejich podíl se tak vyšplhal až na 29 %. Problémy s vyvažováním osobního a pracovního života mají nejčastěji ženy s dětmi do jedenácti let. Více než třetina z nich nemá na své potomky dostatek času, řeší práci i během svého volna a po pracovním dni nemá energii na domácí práce. Právě tato skupina se nejčastěji přiznává, že se kvůli práci nedokáže soustředit na rodinu, a péče o rodinu jí naopak bere čas na práci. Nejmenší problémy s udržováním rovnováhy mezi osobním a pracovním životem mají podle průzkumu Eurofondu bezdětní muži.
Pokud se lidé cítí být pod tlakem, odráží se to i na kvalitě jejich pracovního výkonu. Evropský průměr pracovníků, kteří se cítili být v dubnu a květnu pod tlakem téměř neustále, se vyšplhal na 18 %. V letních měsících se situace zlepšila a průměrný počet Evropanů ve stresu klesl na 14 %. V prvním sledovaném období se podobně cítilo 12 % Čechů a i náš výsledek se později ještě o dva procentní body zlepšil. Veškeré problémy se odráží i na duševním stavu jednotlivců, a až 76 % respondentů se v dubnu až květnu cítilo být v depresi. Nejvíce to pociťovali Řekové, kteří se k občasné skleslé a depresivní náladě přiznali až v 85 % případů. Češi patří k národům, které stres a starosti spojené s prací během pandemie zvládají vcelku dobře. Česko má pátý nejvyšší podíl lidí, kteří se v prvním zkoumaném období nikdy necítili „pod psa“ a stejnou příčku jsme si udrželi i v druhém kole průzkumu. V červnu a červenci jsme si ještě o dva procentní body polepšili, a depresi tak nepocítilo 38 % Čechů.