České rodiny si žijí v relativně pěkně vybavených domácnostech. Sociální zařízení či sprchy jim chybí méně než jiným Evropanů. Také méně naříkáme, že jsou naše byty tmavé či že nám zatéká střechou. A Evropu postupně doháníme i ve vybavení internetem.
Jen malá část (2,7 %) českých domácností se potýká s tím, že by v zimě nedokázaly vytápět obydlí podle svých potřeb. Česko se tak umístilo na sedmé nejlepší příčce v EU. Nejhůř se vede Bulharům, nejlépe naopak Rakušanům. Boduje také Finsko, kde nedostatek tepla nepociťují ani lidé z chudších částí společnosti. V Česku si naopak poměrně špatně vedou samoživitelé a samoživitelky s nižšími příjmy.
Důraz na ekologii i nízká efektivita starých uhelných elektráren v Evropě postupně tlumí uhelnou energetiku. V roce 1990 těžilo uhlí 14 z dnešních členských zemí EU, loni už jen šest. Do roku 2030 by mohlo v elektrárnách a dolech zaniknout zhruba 160 tisíc pracovních míst. V první polovině příští dekády budou mizet především v regionech Česka, Polska a Německa. Jak se dnes v uhelných krajích žije?
Čím chudší země, tím větší část ze svých měsíčních výdajů utrácejí její obyvatelé za jídlo. Každá čtrnáctá evropská domácnost si nemůže dovolit jíst obden maso. V kontrastu s tím zní drsně údaje, kolik se na starém kontinentu vyplýtvá a vyháže jídla.
Chřipkové onemocnění každoročně postihuje až 15 % světové populace a jen v Evropě způsobí zhruba 70 tisíc úmrtí. Češi ji ale berou na lehkou váhu, patří totiž k nejméně proočkovaným národům. Očkování proti chřipce má jen 5 % Čechů, a mezi seniory, kteří patří k nejohroženější skupině, dosahuje míra proočkovanosti jen 20 %. Pojištěnci starší 65 let a další rizikové skupiny přitom mohou využít očkování zdarma. Méně seniorů očkovaných proti chřipce má už jen šest dalších evropských zemí, nejmenší podíl patří Estonsku (5 %), největší Velké Británii (73 %).
Plastové výrobky na jedno použití jsou v nemilosti. Zůstává po nich totiž zbytečný odpad, který mimo jiné škodí v mořích. Stále více zemí tak vymýšlí způsoby, jak se jich zbavit. S nejrozsáhlejší strategií zatím přišla EU, jednorázové plasty chce ale vymýtit třeba i Indie.
Kvůli Dieselgate bylo vypuštěno tolik přebytečných emisí škodlivých oxidů dusíku, že by to vydalo na dvě stovky uhelných elektráren. Evropa už svůj přístup k dieselům přehodnotila. Velký problém ale představují řidiči, kteří ze svých aut odstraňují filtry prachových částic. Škodí zejména ve městech, která se také potýkají se znečištěním z domácích kotlů.
Cigaretové nedopalky představují největší podíl (37 %) plastového odpadu na evropských plážích. Na pobřeží Černého moře tvoří dokonce více než polovinu (53 %) veškerých plastových odpadků. Druhé místo patří výrobkům pro uchovávání nebo konzumaci nápojů, jako jsou víčka, brčka a míchátka. Do deseti let by však měly být všechny obaly v evropských zemích recyklovatelné. Státy mají usnadnit využívání zálohovaných kelímků a krabiček nebo výrobků z jiných materiálů.
Češi nejčastěji umírají na rakovinu slinivky a ledvin. Celkově ale rakovina zabíjí méně lidí než dříve. Platí to pro celou EU. Dožíváme se také stále vyššího věku. A i s menšími výdaji na zdravotní péči máme větší naději na dožití než Američané.
Rybníky, jezera, řeky a další přírodní místa pro koupání jsou v České republice výrazně čistší než v roce 2009. Během posledních 10 let se zde zvýšil podíl lokalit s výbornou kvalitou vody z 63 % na 81,7 %. Ta se nejvíce zlepšila v Rakousku, nejvýrazněji si naopak pohoršilo Slovensko. Nejčistší mořskou vodu nabízí Kypr, oproti minulosti si polepšila Itálie.