Společnost

Mladí a duševní zdraví

Ve světě žije s duševní poruchou každý sedmý člověk ve věku 10 až 19 let. V evropském regionu dle WHO navíc od začátku tisíciletí došlo k nárůstu duševních onemocnění mezi mladými z 10 % téměř na 14 %. Nárůst potvrzují i česká data. Počet dětí a dospívajících do 20 let léčených na psychiatrických ambulancích stoupl od roku 2010 do roku 2024 o více než 60 %, přičemž počet akutních psychiatrických hospitalizací dětí a mladých do 19 let se za poslední dekádu více než zdvojnásobil. Do nárůstu obtíží se může promítat rychlost společenských změn nebo tlak na výkon. Nepomáhá ani nejistota, se kterou se mladí i celá společnost teprve učí vyrovnávat. Tyto problémy vedou u mnohých mladých k tragickému konci – koneckonců globálně je sebevražda ve věkové skupině 15 až 29 let třetí nejčastější příčinou úmrtí.

Celý článek

Klima vs. sport a zdraví

Klimatická změna komplikuje sportování hned v několika ohledech. Nejenže se naše planeta za posledních 150 let oteplila v průměru o 1,5 °C, ale vyšší teploty znemožňují sportovcům sportovat tak, jak byli dříve zvyklí. Utkání se kvůli vedrům často přesouvají do klimatizovaných hal, termíny slavných klání se posouvají, sněhovou pokrývku nahrazuje umělý sníh a vodáci se potýkají i s klesajícími hladinami řek. Vedra s sebou nesou i přímá zdravotní rizika. V prvních dvaceti letech 21. století způsobilo horko na 489 tisíc úmrtí po celém světě. Nejvíce se přitom ze všech kontinentů otepluje Evropa.

Celý článek

Virtualizace

Virtualizace proměňuje všechny aspekty života – od mezilidských vztahů přes práci až po zábavu. V říjnu 2025 užívalo internet již 6 miliard lidí po celém světě, v Česku pak bylo online přes 94 % populace. Za výrazný trend platí využívání AI v rolích, které dříve náležely jiným lidem. Téměř třetina teenagerů považuje konverzace s umělou inteligencí za stejně uspokojivé nebo uspokojivější než konverzace s opravdovými přáteli. S přesunem života do digitálního prostoru však rostou také rizika jako narušení soukromí a digitální stopa bez kontroly. Více než 90 % mladých Evropanů má o své digitální soukromí obavy, ale pouze 7 % z nich ví, jak svou digitální identitu efektivně ochránit. Čísla naznačují také nárůst kriminality v digitálním prostoru: v roce 2025 policie v Česku zaregistrovala o 14 % více skutků spáchaných na internetu než o rok dříve.

Celý článek

Hybridní hrozby

Kybernetické útoky v Česku dál přibývají a mění svou podobu. Jen v roce 2025 evidoval Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) 203 bezpečnostních incidentů. Většina z nich spadala do kategorie Dostupnost, kde se v ohrožení ocitá fungování služeb a systémů například kvůli zahlcení serverů. V roce 2024 tvořily tyto incidenty 62 % všech zaznamenaných případů. Nejzávažnější hrozby mají podle úřadu zahraniční původ a cílí zejména na státní instituce a strategickou infrastrukturu.

Celý článek

Důvěra v instituce

Češi patří k největším skeptikům v rámci OECD – vládě nedůvěřuje 71 % obyvatel, skutečnou důvěru jí naopak vyjadřuje jen 19 %. Data OECD zároveň ukazují, že klíčovým faktorem důvěry je pocit politického zastání a k vysoké míře nedůvěry se přidává i vnímání korupce. Česko se v žebříčku Transparency International umístilo na 46. místě po boku Kypru či Španělska, pod průměrem EU a daleko za skandinávskými zeměmi. Právě tuto propast mezi občany a politikou má pomoci zmenšit český zákon o lobbingu, který zavádí registr lobbistů a má zprůhlednit, kdo a s jakým zájmem ovlivňuje rozhodování státu.

Celý článek

Well‑being dospívajících

Psychické zdraví českých dospívajících patří k nejhorším v celé Evropě – potvrzují to jak mezinárodní, tak domácí výzkumy. Například podle výzkumu Agentury Evropské unie pro drogy z roku 2024 se dobře cítí jen 46 % českých adolescentů, což je druhý nejnižší podíl v Evropě. Nižšího výsledku dosáhla už jen Ukrajina čelící ruské agresi. Ještě závažnější výsledky přináší první celonárodní monitoring psychického zdraví žáků devátých tříd, který v roce 2024 provedl Národní ústav duševního zdraví (NUDZ). Nízký well-being zde vykázalo 66 % dívek a 41 % chlapců. Více než polovina deváťaček navíc trpí příznaky střední až těžké deprese. Situaci zhoršuje i rozsáhlé kybernetické násilí: s nějakou jeho formou se v posledním roce setkalo 85 % mladých Čechů ve věku 11 až 21 let a dvě třetiny z nich se dokonce staly samy obětí kyberšikany, ukazuje průzkum agentury Ipsos ve spolupráci s T-Mobile a organizací In IUSTITIA.

Celý článek

Vishing

Podvodné telefonáty jsou čím dál častějším způsobem kyberútoku. Velký nárůst napadených při kyberpodvodu zaznamenala Česká bankovní asociace. Přibývá podvodů zahrnujících falešného bankéře, podle České spořitelny způsobené škody meziročně vzrostly o 41 % a počty takových podvodů dále výrazně narůstají. Trendem mezi útočníky je nejen zneužívání telefonních čísel institucí, ale také manipulace k osobní předávce hotovosti na parkovišti či kurýrovi. Čím dál častěji se také stává, že transakci nepotvrzuje útočník, ale sama oběť. Podvody zahrnující zneužité číslo nicméně výrazně znemožňují technologická opatření na straně mobilních operátorů. Typicky se oběťmi vishingu stávají lidé středního věku, ze zaměstnanců v testu odolnosti vůči vishingu nejčastěji podlehli s podílem 19,2 % pracovníci v oblasti výroby a strojírenství.

Celý článek

Osamělost

Obyvatelé Česka v průzkumu EU vyšli jako jedni z nejméně osamělých v Evropě, neustálou nebo převážnou osamělost u nás pociťovalo mezi 9 a 10 % dotázaných. Eurounijní průměr přitom vyšel 13 %. Může to souviset s vyšší spokojeností s osobními vztahy mezi Čechy a častějším kontaktem s přáteli oproti lidem v mnoha jiných částech Evropy. Osamělost nicméně roste mezi mladou generací. Globálně vyšli jako nejosamělejší skupina mladí dospělí mezi 19 a 29 lety. Osamělost trápí také českou generaci Z, jak potvrzuje zkušenost organizace Nevypusť duši, dle které se mladí často necítí být vyslyšeni. Mezi mladými také na unijní i české úrovni přibylo mezi lety 2018 a 2022 nejvíce lidí, kteří mají pocit, že se nemají na koho spolehnout. Rozvoji osamělosti v Česku může nahrávat skutečnost, že se dlouhodobě zvyšuje podíl jednočlenných domácností.

Celý článek

„Sharenting“ na sociálních sítích

Přestože v prevenci nevhodného chování na internetu patří Česko ke špičkám, rodiče stále svoje děti na sítích vystavují nebezpečí, aniž by si to vůbec uvědomovali. Fotky a videa z dovolených, která vypadají na první pohled nevinně se totiž dostávají na pedofilní fóra. Ostatně podle průzkumu finské neziskové organizace Suojellan Lapsia osoby se sexuálním zájmem o děti nejčastěji využívají pro vyhledávání materiálů Instagram a 45 % jej využívají také ke kontaktování dětí. O nárůstu sexuálního obsahu spojeným s dětmi vypovídají také reporty mezinárodních organizací. Ročně evidují přes 275 tisíc webových stránek, u samotných případů je to téměř 393 tisíc. V takovém případě se materiál velmi těžko maže a vymáhá zpátky. Samotné šíření fotografií, pokud nebyly pořízeny za účelem dětské pornografie, nelze podle Policie ČR postihnout. Proti šíření takového obsahu v Česku vzniká řada iniciativ a na prevenci se podílí například i odborníci Národního ústavu pro duševního zdraví.

Celý článek

Mladí a EU

V rámci studijního programu Erasmus+ mezi lety 2014 až 2023 uskutečnili čeští vysokoškoláci na 63 tisíc studijních pobytů a stáží. Nejčastěji mířili do Německa, kam jich vyjelo přes 6 300; naopak do Česka se s počtem 12 116 příjezdů ve stejném období vydali nejčastěji Španělé. Kromě cestování a studia v zahraničí bez omezení si mladí lidé váží i záruky mírového soužití států nebo bezplatného roamingu, který od roku 2017 EU zajišťuje.

Celý článek