České rodiny si žijí v relativně pěkně vybavených domácnostech. Sociální zařízení či sprchy jim chybí méně než jiným Evropanů. Také méně naříkáme, že jsou naše byty tmavé či že nám zatéká střechou. A Evropu postupně doháníme i ve vybavení internetem.
Jen malá část (2,7 %) českých domácností se potýká s tím, že by v zimě nedokázaly vytápět obydlí podle svých potřeb. Česko se tak umístilo na sedmé nejlepší příčce v EU. Nejhůř se vede Bulharům, nejlépe naopak Rakušanům. Boduje také Finsko, kde nedostatek tepla nepociťují ani lidé z chudších částí společnosti. V Česku si naopak poměrně špatně vedou samoživitelé a samoživitelky s nižšími příjmy.
Čím chudší země, tím větší část ze svých měsíčních výdajů utrácejí její obyvatelé za jídlo. Každá čtrnáctá evropská domácnost si nemůže dovolit jíst obden maso. V kontrastu s tím zní drsně údaje, kolik se na starém kontinentu vyplýtvá a vyháže jídla.
Chřipkové onemocnění každoročně postihuje až 15 % světové populace a jen v Evropě způsobí zhruba 70 tisíc úmrtí. Češi ji ale berou na lehkou váhu, patří totiž k nejméně proočkovaným národům. Očkování proti chřipce má jen 5 % Čechů, a mezi seniory, kteří patří k nejohroženější skupině, dosahuje míra proočkovanosti jen 20 %. Pojištěnci starší 65 let a další rizikové skupiny přitom mohou využít očkování zdarma. Méně seniorů očkovaných proti chřipce má už jen šest dalších evropských zemí, nejmenší podíl patří Estonsku (5 %), největší Velké Británii (73 %).
Ačkoliv ženy převažují na základních školách v celé Evropě, v Česku je podíl učitelek na prvním stupni 5. největší v Evropě. Nejvyrovnanější je genderová situace v Turecku. Čím vyšší je stupeň a odbornost škol, tím více se vyrovnává poměr v počtu žen a mužů v učitelském sboru. Zatímco v českých mateřských školách natrefíte na učitelku v 99,6 % případů, na vysoké škole je to jen 38 %. Počty učitelů se v Česku za posledních dvacet let proměnily v minimální míře, jedinou výjimkou jsou střední školy, kde počet pedagogů klesl o polovinu.
Cigaretové nedopalky představují největší podíl (37 %) plastového odpadu na evropských plážích. Na pobřeží Černého moře tvoří dokonce více než polovinu (53 %) veškerých plastových odpadků. Druhé místo patří výrobkům pro uchovávání nebo konzumaci nápojů, jako jsou víčka, brčka a míchátka. Do deseti let by však měly být všechny obaly v evropských zemích recyklovatelné. Státy mají usnadnit využívání zálohovaných kelímků a krabiček nebo výrobků z jiných materiálů.
Češi nejčastěji umírají na rakovinu slinivky a ledvin. Celkově ale rakovina zabíjí méně lidí než dříve. Platí to pro celou EU. Dožíváme se také stále vyššího věku. A i s menšími výdaji na zdravotní péči máme větší naději na dožití než Američané.
Rybníky, jezera, řeky a další přírodní místa pro koupání jsou v České republice výrazně čistší než v roce 2009. Během posledních 10 let se zde zvýšil podíl lokalit s výbornou kvalitou vody z 63 % na 81,7 %. Ta se nejvíce zlepšila v Rakousku, nejvýrazněji si naopak pohoršilo Slovensko. Nejčistší mořskou vodu nabízí Kypr, oproti minulosti si polepšila Itálie.
Délka letních prázdnin se mezi různými evropskými zeměmi liší o několik týdnů. Bulharské děti mají volno už téměř měsíc a do lavic se vrátí až po patnácti týdnech v polovině září. Naopak děti ve Walesu, který je součástí Spojeného království, mají jen šest týdnů prázdnin. České děti mají prázdniny podobně dlouhé jako na Slovensku nebo v Polsku, v některých spolkových zemích Německa a Rakouska je ale nastavení výrazně odlišné.
Ve znalosti angličtiny patří Češi k průměru mezi evropskými národy. V každoročním žebříčku EF English Proficiency Index se Česko umístilo mezi 32 evropskými zeměmi na 17. místě, celosvětově pak na 20. příčce z 88. Tuto úroveň si Češi drží několik posledních let. Lépe jsou na tom se znalostí angličtiny například Poláci, hůře si naopak stojí Slováci. Mezi zeměmi EU nejlépe dopadli Švédové, nejhůře potom Francouzi.