Společnost

A platit budete jak?

Přechod k bezhotovostním platbám během probíhající pandemie zrychlil. Lidé se ve velké míře začali spoléhat na nákupy přes internet. Jen za první tři týdny karantény se objem online nákupů zdvojnásobil. Nákupy potravin přes internet pak vzrostly dokonce o 283 %. Ve srovnání s loňským březnem klesl ve třetím měsíci roku 2020 počet výběrů z bankomatů. Průměrná částka jednoho výběru ale vzrostla téměř o čtvrtinu, jak vyplývá z dat České spořitelny.

Haló, callcentrum?

Češi se kvůli aktuálním opatřením více zdržují doma a využívají nejrůznější možnosti komunikace i pro zařizování běžných záležitostí. Operátoři call center tak vyřizují každý den o tisíce hovorů více než obvykle, i když sami pracují na home office, jak uvádí asociace ADMEZ, která call centra sdružuje. Česká spořitelna zase zaznamenává zvýšený zájem o službu hlasového ověření, díky které mohou klienti přes telefon provádět různé operace včetně plateb. Řada call center také poskytuje své kapacity státu a jeho krizovým linkám.

Senioři v práci

Pracovní sílu České republiky tvoří téměř ze tří procent lidé starší pětašedesáti let. Vysoké zastoupení mají senioři zejména ve zdravotnictví, kde jich pracuje téměř 16 tisíc. Česko tak v tomto ohledu bezmála dvojnásobně převyšuje průměr EU. Vyšší podíl lze najít už jen v Bulharsku a baltských zemích. Právě osoby starší či s oslabenou imunitou patří mezi nejvíce ohrožené koronavirem.

Teplá zima, čistý vzduch

V uplynulém zimním období ministerstvo životního prostředí ani jednou nevyhlásilo smogovou situaci. A to díky teplému počasí, které přineslo lepší rozptylové podmínky a menší potřebu vytápět. Oproti tomu například jen chladný leden v roce 2017 zaznamenal smogových situací dvacet. Smog způsobují především staré domácí kotle na tuhá paliva a další topeniště, která v Česku vypouštějí téměř 75 % škodlivých prachových částic PM2,5. Podle nové legislativy se od září roku 2022 nejvíce zastaralá zařízení už nebudou moci používat.

Televizi mají všichni

České rodiny si žijí v relativně pěkně vybavených domácnostech. Sociální zařízení či sprchy jim chybí méně než jiným Evropanů. Také méně naříkáme, že jsou naše byty tmavé či že nám zatéká střechou. A Evropu postupně doháníme i ve vybavení internetem.

Za kamna vlezem

Jen malá část (2,7 %) českých domácností se potýká s tím, že by v zimě nedokázaly vytápět obydlí podle svých potřeb. Česko se tak umístilo na sedmé nejlepší příčce v EU. Nejhůř se vede Bulharům, nejlépe naopak Rakušanům. Boduje také Finsko, kde nedostatek tepla nepociťují ani lidé z chudších částí společnosti. V Česku si naopak poměrně špatně vedou samoživitelé a samoživitelky s nižšími příjmy.

Peníze prochází žaludkem

Čím chudší země, tím větší část ze svých měsíčních výdajů utrácejí její obyvatelé za jídlo. Každá čtrnáctá evropská domácnost si nemůže dovolit jíst obden maso. V kontrastu s tím zní drsně údaje, kolik se na starém kontinentu vyplýtvá a vyháže jídla.

Očkování proti chřipce

Chřipkové onemocnění každoročně postihuje až 15 % světové populace a jen v Evropě způsobí zhruba 70 tisíc úmrtí. Češi ji ale berou na lehkou váhu, patří totiž k nejméně proočkovaným národům. Očkování proti chřipce má jen 5 % Čechů, a mezi seniory, kteří patří k nejohroženější skupině, dosahuje míra proočkovanosti jen 20 %. Pojištěnci starší 65 let a další rizikové skupiny přitom mohou využít očkování zdarma. Méně seniorů očkovaných proti chřipce má už jen šest dalších evropských zemí, nejmenší podíl patří Estonsku (5 %), největší Velké Británii (73 %).

Ženy mezi učiteli

Ačkoliv ženy převažují na základních školách v celé Evropě, v Česku je podíl učitelek na prvním stupni 5. největší v Evropě. Nejvyrovnanější je genderová situace v Turecku. Čím vyšší je stupeň a odbornost škol, tím více se vyrovnává poměr v počtu žen a mužů v učitelském sboru. Zatímco v českých mateřských školách natrefíte na učitelku v 99,6 % případů, na vysoké škole je to jen 38 %. Počty učitelů se v Česku za posledních dvacet let proměnily v minimální míře, jedinou výjimkou jsou střední školy, kde počet pedagogů klesl o polovinu.

Plasty a moře

Cigaretové nedopalky představují největší podíl (37 %) plastového odpadu na evropských plážích. Na pobřeží Černého moře tvoří dokonce více než polovinu (53 %) veškerých plastových odpadků. Druhé místo patří výrobkům pro uchovávání nebo konzumaci nápojů, jako jsou víčka, brčka a míchátka. Do deseti let by však měly být všechny obaly v evropských zemích recyklovatelné. Státy mají usnadnit využívání zálohovaných kelímků a krabiček nebo výrobků z jiných materiálů.