Seznam článků Koronavirus

Nerovnost ve vzdělávání

Kvůli covidu nejvíce trpí žáci, kteří byli nerovnostmi ve vzdělávání postiženi už před krizí. Ministr školství Robert Plaga chce využít 350 milionů korun z evropských prostředků na letní kempy a doučovací kurzy. Země v Evropě se s problémy ve vzdělávání způsobenými pandemií vyrovnávají i skrze sbírky elektroniky nebo zajišťování školních obědů zdarma. Následkům krize se postaví také Národní plán obnovy, ve kterém má jít na snižování bariér v přístupu ke vzdělávání, zvyšování odbornosti učitelů nebo doučování až 18 miliard korun z evropského rozpočtu.

Výroba vakcín

V evropských zemích je v současnosti 52 továren, které připravují vakcíny proti covid-19. Nejvíce se jich nachází v Německu, kde je takových zařízení patnáct, a jednu výrobnu najdeme i v Česku. Klíčová složka americké vakcíny Novavax se bude vyrábět v Bohumili u Kostelce nad Černými lesy nedaleko Prahy. Evropa má nyní zajištěno 2,6 miliardy vakcín od šesti výrobců, přičemž dalších 260 milionů je v předběžném jednání. To je přibližně třikrát více, než EU pro své obyvatele potřebuje.

Platby přes internet

Online nákupy se za rok 2020 oproti předchozímu roku zvýšily o 28 %, vyplývá z dat České spořitelny. Znatelný byl nárůst například u nákupů potravin, které ale Češi poměrně často nakupovali na internetu už před pandemií. V roce 2019 jsme se v Evropě řadili na třetí místo za Nizozemce a Brity. Na internetu se již tři pětiny z nás někdy setkaly s podvodem. Proti tomu má chránit i novela zákona, který vychází z evropské směrnice o platebních službách. Zajišťuje totiž větší zabezpečení online plateb.

Práce během pandemie

V první polovině roku měla pandemie koronaviru na práci Čechů ve srovnání s jinými evropskými národy jen malý vliv. O práci u nás do července přišly podle průzkumu Eurofoundu jen 4 % obyvatel. Z domova začalo nově pracovat 38 % lidí. Z hlediska kvality i množství odvedené práce patříme k nejspokojenějším národům evropské sedmadvacítky a méně než nás deprese sužují jen obyvatele čtyř evropských států.

Teplo domova

Pandemie koronaviru má kvůli uzavírání obchodů, škol nebo podniků vliv i na spotřebu tepla. Průmysl, služby a školství totiž využijí významnou část energie, která se v Česku vyrobí. Největším spotřebitelem jsou však domácnosti, které využívají 42 % celkové energie na vytápění. Ve spotřebě dálkového tepla na domácnost se Česko v Evropě umisťuje na deváté příčce hned za zeměmi z oblasti Baltského moře a za Slovenskem.

Chytré školy

Málokterá část života české společnost doznala během epidemie koronaviru takových změn jako školství. V dobách před Covid-19 běžně používalo digitální technologie ve výuce jen 18 % škol. Při epidemii se online výuka na dálku naopak stala novou realitou pro většinu z nich. Řadě dětí zejména ze severozápadu republiky ale doma chybí připojení k internetu. A čeští učitelé si nejsou jistí ohledně svých ICT dovedností. Jak si Česko stojí v celoevropském srovnání?

Česko přes internet

Epidemie koronaviru zdůraznila potřebu digitalizace státní správy. Česko je v rámci celosvětového rozvoje e-governmentu mezi zeměmi s vysokým ohodnocením, ale na průměr Evropské unie máme ještě co dohánět. Pokud už elektronické služby vlády využíváme, nejčastěji to je kvůli přiznání DPH. Jen v roce 2018 jsme takových přiznání přes elektronickou podatelnu podali 2,37 milionu, zatímco přiznání daní z příjmu fyzických osob se k finančnímu úřadu dostalo online jen 296 tisíc. Online komunikaci se státem by měl zjednodušit projekt využití bankovní identity k plošné identifikaci v online prostředí, který se chystají spustit v průběhu roku 2021 největší domácí banky –⁠ Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka.

Návrat do zajetých kolejí

Pandemie naprosto vyřadila z provozu některé oblasti české ekonomiky. Například knihkupci nebo prodejci elektroniky se v krizi museli spolehnout na online nákupy, poskytovatelé ubytování a cestovní kanceláře se v březnu a dubnu dostali dokonce do minusu. Jedním z mála odvětví, která podle poskytovatele platebních technologií Global Payments naopak posílila, byly prodeje potravin.

Zpátky do hospod

Před koronakrizí utráceli našinci za stravování v nálevnách, restauracích či jídelnách průměrných 15 850 korun na hlavu ročně. Ostatně stravování a ubytování patřilo v Česku mezi nejlevnější v Evropě. Během koronavirové epidemie útraty v restauracích klesly na polovinu, otevření zahrádek ale tržbám pomohlo.

Dozvuky koronakrize

Ačkoliv začíná postupné uvolňování řady bezpečnostních opatření proti šíření koronaviru COVID-19, je ještě brzy na to prohlásit krizi za ukončenou. Po celém světě jsou proto některá opatření stále v platnosti a například školy jsou k dvacátému květnu otevřeny pouze ve dvaceti světových zemích, v Evropě jde o Norsko, Island a Bělorusko. Zcela bez omezení se dá v Evropě přicestovat pouze do Velké Británie. Většina zemí nadále omezuje provoz služeb a teprve nyní spouští otevírání obchodů ve větší míře.