Archiv

Kolik stojí elektřina?

Pokud sledujete zprávy o vývoji cen elektřiny, možná vás zaráží, že cena na burze často nekoresponduje s nabídkami dodavatelů a konečnou cenou na vaší faktuře. Elektřina jako komodita není to jediné, za co platíme, a celou částku od nás nedostane ani výrobce elektřiny. Cena silové elektřiny vzniká na trhu, zatímco regulovaná část je pevně stanovena. Na konečné ceně elektřiny se tak podílí i distribuční tarify, poplatky za obnovitelné zdroje, poplatky za stabilitu sítě a daně. V minulých letech tvořila regulovaná složka stanovená regulačním úřadem až polovinu výsledné částky, v tomto roce je to už jen jedna čtvrtina. Stát se tím snaží spotřebitelům alespoň částečně kompenzovat růst ceny silové elektřiny.

Teplárny a krize energií

Zdražování se letos nevyhne ani sektoru teplárenství. V závislosti na zdroji podraží teplo v příštím roce o jednotky až desítky procent. Oproti sektoru plynárenství nebo energetiky je ale teplo stále levnější a stabilnější komoditou, kterou využívá téměř 40 % českých domácností a 45 % nově zkolaudovaných bytů. V teplárenství prozatím hrají prim fosilní zdroje, rychle se ale zvyšuje podíl biomasy, která v letošním roce tvoří 10 % objemu paliva a je v současnosti levným zdrojem. Teplárny jsou tak v porovnání s lokálními topeništi jednodušším a ekologičtějším zdrojem, což je dáno i tím, že podléhají evropské regulaci. Do budoucna by se navíc měly orientovat více i na odpad.

České vědecké infrastruktury

Česká vědecká centra a zařízení patří ke světové špičce, nyní jim ale hrozí omezování činnosti a odstávky, což by významně zpomalilo výzkum v ČR. Energetické náklady mnohých tuzemských výzkumných infrastruktur totiž stouply o více než 100 %. Energetická situace byla jedním z témat prestižní globální konference o výzkumných infrastrukturách ICRI, kterou se díky českému předsednictví Rady EU letos podařilo hostovat v Brně.

Solární elektrárny

Solární elektrárny zažívají nový boom a jsou nejrychleji rostoucím obnovitelným zdrojem v Evropské unii. Důvodem je kromě vysoké ceny elektřiny i zájem o vlastní energetickou bezpečnost a zelenou elektřinu. Cena elektřiny navíc výrazně zkrátila návratnost investice. V Česku by slunce mohlo do roku 2030 dodávat tolik elektřiny jako jeden blok Temelína. K tomu je ale potřeba masivní výstavba. S tou pomohou dotace, zjednodušení pravidel i inovativní využití.

Česká věda

Třináctá příčka ve vědecko-vzdělávacím pilíři Indexu prosperity Česka podtrhuje přemýšlení o Česku jako o „montovně Evropy“. Potenciál ke zlepšení ale máme, což dokazují i úspěchy vědeckého centra Biocev. Česku však škodí nezájem o terciární vzdělání, nedostatek inovací i malé zastoupení žen ve vědě. Inženýrky a vědkyně představují necelých 6,5 % ženské pracovní síly. Výzkumníci své kolegyně navíc co do počtu překonávají téměř trojnásobně, jak uvádí Evropská komise.

Cirkulární ekonomika

Stavba bytových domů je v Česku čím dál dražší, v letošním dubnu stála o 13 % více než ve stejném měsíci předchozího roku, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Ceny žene nahoru jak rostoucí poptávka, tak celosvětový nedostatek surovin. Například ceny materiálů a výrobků využívaných ve stavebnictví vzrostly za poslední rok o více než čtvrtinu. Ke slovu se tak dostávají i nové materiály, které lze například vyrobit z vedlejších energetických produktů elektráren. Takovým materiálem je mimo jiné i popílek.

Sukcese

Obnovu krajiny po těžbě si v Česku žádá území o rozloze 58 tisíc fotbalových hřišť. Nemusíme ale vždy sahat jen po technicky náročné rekultivaci, někdy je prostě lepší nechat konat přírodu. Největší potenciál pro takzvanou sukcesi nabízí vytěžené lomy, ale přirozená obnova může probíhat i v rekreačních městských oblastech. Sukcese má řadu výhod: je levná, rychlá, má velký význam pro ochranu ohrožených druhů i zachycování uhlíku a zároveň ji z estetických důvodů často preferují i lidé. Německo dokonce uzákonilo 15% podíl sukcese při obnově krajiny. Sukcese by mohla pomoci i Česku do roku 2030 dohnat 8% deficit chráněných území, který bychom měli podle evropské strategie biodiverzity splnit.

Větrné elektrárny v ČR

Válka na Ukrajině naplno odhalila zranitelnost našeho energetického systému. Stoprocentní závislost na ruském plynu je obrovskou hrozbou, kterou Česko podcenilo. Existuje ale i jiná cesta. Podle zjištění analytiků Evropy v datech má Česko potenciál pokrýt desetinu své spotřeby elektřiny zdrojem, který je čistý, provozně levný a který pomůže k větší surovinové nezávislosti – větrem. V současnosti z něj pochází pouze 1 % elektřiny vyrobené v Česku. Do roku 2040 by ale větrné elektrárny mohly pokrýt až 10 % energetického mixu republiky. Česko by se tak alespoň přiblížilo produkci v EU, kde je vítr důležitým zdrojem elektřiny už dnes a do budoucna jeho význam poroste.

Rekultivace uhelných regionů

Obnovitelné zdroje (OZE) jsou v Česku spíše popelkou – nemáme celoročně slunečné dny ani větrná pobřeží. Výhledu na stabilní energetickou budoucnost Česka navíc nepomáhají ani regiony, ve kterých brzy skončí těžba uhlí. Účinné propojení těchto faktorů však může být pro Česko přínosem. Místa povrchové těžby v Ústeckém a Karlovarském kraji jsou na čele žebříčku evropských lokalit vhodných k instalaci obnovitelných zdrojů a jejich instalovaný výkon může přesáhnout půl gigawattu.

Kyberbezpečnost

Mezi lety 2020 a 2021 vzrostl počet kybernetických útoků v Česku o 20 %, vyplývá to z dat společnosti ESET. Celosvětově tento nárůst dosahoval 31 %, jak uvádí Accenture. Denní počty útoků pak dosahují velmi vysokých čísel, například tzv. honeypoty T-Mobilu a Deutsche Telekom detekují během jednoho dne až 50 milionů útoků po celém světě. Za vzestupem stojí jak vývoj technologií a přesun stále cennějších aktiv do digitálního prostředí, tak světová pandemie. Situaci ale nyní může ovlivnit i další eskalace konfliktu na Ukrajině, jelikož se kybernetické útoky staly nedílnou součástí konvenčních válek.