Preventivní opatření proti šíření koronaviru zvedají žebříčky konzumace filmů, hudby či her. K nadprůměrnému využívání telefonu se například přiznalo 70 % respondentů průzkumu společnosti GlobalWebIndex. Silnější nápor pociťují i herní platformy, prodeje herních počítačů a notebooků zaznamenaly podle společnosti eD system oproti loňsku 28% nárůst. Vyšší návštěvnost hlásí také stránky s lechtivým obsahem.
Pracovní sílu České republiky tvoří téměř ze tří procent lidé starší pětašedesáti let. Vysoké zastoupení mají senioři zejména ve zdravotnictví, kde jich pracuje téměř 16 tisíc. Česko tak v tomto ohledu bezmála dvojnásobně převyšuje průměr EU. Vyšší podíl lze najít už jen v Bulharsku a baltských zemích. Právě osoby starší či s oslabenou imunitou patří mezi nejvíce ohrožené koronavirem.
Největší podíl přidané hodnoty v Evropě patří průmyslu (téměř 17 %), Česká republika je v tomto ohledu mezi evropskými státy na třetím místě po Irsku a Norsku. Druhá příčka ve srovnání přidané hodnoty jednotlivých odvětví náleží oblasti zahrnující obchod, dopravu, ubytování a pohostinství. Ta zaměstnává největší počet pracujících (více než 51 milionů). Právě tato odvětví jsou přitom nejvíce zasažena opatřeními proti šíření koronaviru.
Omezení spojená s pandemií koronaviru COVID-19 v Česku nejprve zasáhla 200 tisíc lidí pracujících v zábavním průmyslu či umění. Dopadů se ovšem obávají také zbylá odvětví české ekonomiky včetně průmyslu a strojírenství, které tvoří 44 % hrubé přidané hodnoty a zaměstnávají téměř polovinu Čechů.
V uplynulém zimním období ministerstvo životního prostředí ani jednou nevyhlásilo smogovou situaci. A to díky teplému počasí, které přineslo lepší rozptylové podmínky a menší potřebu vytápět. Oproti tomu například jen chladný leden v roce 2017 zaznamenal smogových situací dvacet. Smog způsobují především staré domácí kotle na tuhá paliva a další topeniště, která v Česku vypouštějí téměř 75 % škodlivých prachových částic PM2,5. Podle nové legislativy se od září roku 2022 nejvíce zastaralá zařízení už nebudou moci používat.
Na zapojení automobilů bez řidiče do běžného provozu si počkáme minimálně do roku 2030. Názory na jejich bezpečnost jsou ale postupně optimističtější, vznikají nové patenty a na nástup autonomních vozidel se připravují i jednotlivé státy. Jak je připraveno Česko? Jakým překážkám musí autonomní řízení čelit? Jaké technologické milníky jsou za námi? A v jakých oblastech se vozidla bez řidičů budou uplatňovat nejdříve?
Česko je sedmým největším vývozcem zábavní pyrotechniky na světě. Na našem území je také největší množství firem z celé Evropy, které bez dostatečných kontrol prodávají tu nejnebezpečnější pyrotechniku. Jednotlivé evropské země mají kromě unijních předpisů i vlastní pravidla a nejpřísnější jsou pyrotechnické regulace v Irsku, kde si můžete koupit maximálně bouchací kuličky či pistolové kapsle.
Vánoční svátky nejsou jen obdobím klidu a míru. Spousta z nás je využívá i k méně chvályhodným činnostem. Poměrně častou zimní aktivitou je totiž nezřízené přejídání, které předchází novoročním předsevzetím o hubnutí a pravidelném sportování. Ne vždy se však tato předsevzetí naplní, což je jedním z mnoha důvodů, proč jsou Češi jedním z nejobéznějších evropských národů.
České rodiny si žijí v relativně pěkně vybavených domácnostech. Sociální zařízení či sprchy jim chybí méně než jiným Evropanů. Také méně naříkáme, že jsou naše byty tmavé či že nám zatéká střechou. A Evropu postupně doháníme i ve vybavení internetem.
Jen malá část (2,7 %) českých domácností se potýká s tím, že by v zimě nedokázaly vytápět obydlí podle svých potřeb. Česko se tak umístilo na sedmé nejlepší příčce v EU. Nejhůř se vede Bulharům, nejlépe naopak Rakušanům. Boduje také Finsko, kde nedostatek tepla nepociťují ani lidé z chudších částí společnosti. V Česku si naopak poměrně špatně vedou samoživitelé a samoživitelky s nižšími příjmy.