Archiv

Nerovnost ve vzdělávání

Kvůli covidu nejvíce trpí žáci, kteří byli nerovnostmi ve vzdělávání postiženi už před krizí. Ministr školství Robert Plaga chce využít 350 milionů korun z evropských prostředků na letní kempy a doučovací kurzy. Země v Evropě se s problémy ve vzdělávání způsobenými pandemií vyrovnávají i skrze sbírky elektroniky nebo zajišťování školních obědů zdarma. Následkům krize se postaví také Národní plán obnovy, ve kterém má jít na snižování bariér v přístupu ke vzdělávání, zvyšování odbornosti učitelů nebo doučování až 18 miliard korun z evropského rozpočtu.

Lesy Evropy

Téměř polovinu plochy EU pokrývá lesní porost. Největší plochu zabírají lesy v severských zemích a nejméně rostou ve Velké Británii. Česko je stromy aktuálně pokryté z 34,7 % a až polovinu stromů u nás představují smrky. Smrkové monokultury jsou však náchylnější k nemocem i napadení kůrovcem. V roce 2019 dosáhlo vytěžené kůrovcové dřevo rekordních 22,7 milionů kubíků. Efektivním způsobem boje se škůdci je pestrá výsadba, která zároveň lépe udržuje vodu, brání erozi a odolává přírodním živlům.

Výroba vakcín

V evropských zemích je v současnosti 52 továren, které připravují vakcíny proti covid-19. Nejvíce se jich nachází v Německu, kde je takových zařízení patnáct, a jednu výrobnu najdeme i v Česku. Klíčová složka americké vakcíny Novavax se bude vyrábět v Bohumili u Kostelce nad Černými lesy nedaleko Prahy. Evropa má nyní zajištěno 2,6 miliardy vakcín od šesti výrobců, přičemž dalších 260 milionů je v předběžném jednání. To je přibližně třikrát více, než EU pro své obyvatele potřebuje.

Zásobárny elektřiny

Úložiště elektřiny usnadňují nástup obnovitelné energetiky, protože pomáhají vyrovnávat výrobu energie ze slunce a větru. V tomto desetiletí se očekává nárůst počtu velkokapacitních baterií. V Evropě jich zatím funguje nebo vzniká přes 500, a nejvíc ve Velké Británii. Mezi zeměmi EU je v rozvoji bateriových úložišť nejsilnější Německo, v Česku tomu brání legislativa a jako úložiště tu fungují hlavně přečerpávací elektrárny. Do roku 2050 má ale význam baterií překonat vodík.

Platby přes internet

Online nákupy se za rok 2020 oproti předchozímu roku zvýšily o 28 %, vyplývá z dat České spořitelny. Znatelný byl nárůst například u nákupů potravin, které ale Češi poměrně často nakupovali na internetu už před pandemií. V roce 2019 jsme se v Evropě řadili na třetí místo za Nizozemce a Brity. Na internetu se již tři pětiny z nás někdy setkaly s podvodem. Proti tomu má chránit i novela zákona, který vychází z evropské směrnice o platebních službách. Zajišťuje totiž větší zabezpečení online plateb.

Potravinová soběstačnost

Dvanáct evropských zemí včetně Česka dokáže uspokojit své každodenní kalorické nároky. To samé však podle polského výzkumu nelze tvrdit například o Rusku nebo Číně. Potravinová soběstačnost, která se znovu začala diskutovat i kvůli probíhající epidemii, se dá měřit také na jednotlivých produktech a jejich spotřebě v konkrétních zemích. V tomto ohledu vychází soběstačnost EU na 101 % a do roku 2080 by se měl tento poměr podle studie České zemědělské univerzity změnit jen minimálně. Česko má největší nadprodukci v oblasti obilovin, ale nejvíce nám chybí vlastní zelenina.

Práce během pandemie

V první polovině roku měla pandemie koronaviru na práci Čechů ve srovnání s jinými evropskými národy jen malý vliv. O práci u nás do července přišly podle průzkumu Eurofoundu jen 4 % obyvatel. Z domova začalo nově pracovat 38 % lidí. Z hlediska kvality i množství odvedené práce patříme k nejspokojenějším národům evropské sedmadvacítky a méně než nás deprese sužují jen obyvatele čtyř evropských států.

Teplo domova

Pandemie koronaviru má kvůli uzavírání obchodů, škol nebo podniků vliv i na spotřebu tepla. Průmysl, služby a školství totiž využijí významnou část energie, která se v Česku vyrobí. Největším spotřebitelem jsou však domácnosti, které využívají 42 % celkové energie na vytápění. Ve spotřebě dálkového tepla na domácnost se Česko v Evropě umisťuje na deváté příčce hned za zeměmi z oblasti Baltského moře a za Slovenskem.

České pivo

Den před svátkem sv. Václava slavíme Den českého piva. A skutečně je co oslavovat. Naše země se drží na prvních příčkách v Evropě nejen co do počtu vypitých piv, ale také v produkci piva a počtu pivovarů i malých místních pivovarů v poměru k počtu obyvatel. Cena piva v poměru k průměrné mzdě se navíc stále snižuje.

Včely v Evropě

Česko je rájem včelařů. Při přepočtu na počet obyvatel u nás vychází 57,8 chovatelů včel na 10 000 lidí, což je nejvíc v celé EU. Nezaostáváme ani v počtu včelstev v poměru k rozloze země. Našich osm úlů na kilometr je třetí nejvyšší podíl v Unii. Včely však v současnosti čelí mnoha hrozbám. Včelaři považují za nejzávažnější pesticidy a nešetrné zemědělství. Pokud by včely a další opylovači vymřeli, klesla by celková zemědělská produkce v jižní Evropě až o třetinu.