Čím chudší země, tím větší část ze svých měsíčních výdajů utrácejí její obyvatelé za jídlo. Každá čtrnáctá evropská domácnost si nemůže dovolit jíst obden maso. V kontrastu s tím zní drsně údaje, kolik se na starém kontinentu vyplýtvá a vyháže jídla.
Chřipkové onemocnění každoročně postihuje až 15 % světové populace a jen v Evropě způsobí zhruba 70 tisíc úmrtí. Češi ji ale berou na lehkou váhu, patří totiž k nejméně proočkovaným národům. Očkování proti chřipce má jen 5 % Čechů, a mezi seniory, kteří patří k nejohroženější skupině, dosahuje míra proočkovanosti jen 20 %. Pojištěnci starší 65 let a další rizikové skupiny přitom mohou využít očkování zdarma. Méně seniorů očkovaných proti chřipce má už jen šest dalších evropských zemí, nejmenší podíl patří Estonsku (5 %), největší Velké Británii (73 %).
Houbaření patří v České republice téměř k národním sportům, v zahraničí je k němu ale nutné přistupovat obezřetně. Nejpřísnější pravidla platí v Nizozemsku, kde je houbaření mimo vlastní pozemky zakázáno. Rakušané mohou během jedné návštěvy lesa nasbírat maximálně dva kilogramy hub. V Německu se zase situace liší v jednotlivých spolkových zemích. Pokuta za porušení zákazu sběru hub může v chráněných oblastech Saska dosáhnout výše až 50 tisíc eur.
Plastové výrobky na jedno použití jsou v nemilosti. Zůstává po nich totiž zbytečný odpad, který mimo jiné škodí v mořích. Stále více zemí tak vymýšlí způsoby, jak se jich zbavit. S nejrozsáhlejší strategií zatím přišla EU, jednorázové plasty chce ale vymýtit třeba i Indie.
V létě Češi nejvíce utrácejí v Chorvatsku a na Slovensku, vyplývá z analýzy založené na statistikách České spořitelny. V červenci dosahují české útraty na Jadranu dvou stovek milionů korun, u našich slovenských sousedů v srpnu potom téměř 170 milionů. Během jarních prázdnin vede v zahraničních platbách Rakousko a Itálie, před Vánoci zase Německo. Z mimoevropských zemí Češi nejvíce utrácejí v USA, Thajsku nebo Spojených arabských emirátech.
Kvůli Dieselgate bylo vypuštěno tolik přebytečných emisí škodlivých oxidů dusíku, že by to vydalo na dvě stovky uhelných elektráren. Evropa už svůj přístup k dieselům přehodnotila. Velký problém ale představují řidiči, kteří ze svých aut odstraňují filtry prachových částic. Škodí zejména ve městech, která se také potýkají se znečištěním z domácích kotlů.
Práce na dálku je běžná pro dvě stě tisíc Čechů. S více než jedním milionem Nizozemců se to nedá srovnávat, ale počet lidí pracujících z domova nebo kavárny u nás roste. Pomáhají tomu i moderní technologie pro týmovou spolupráci.
Počty klimatizací ve světě se každoročně zvyšují a jen v období 2000-2016 se zdvojnásobily z 815 milionů chladicích jednotek na 1622 milionů. Poptávka po chlazení roste i v Evropě a v horkých dnech se projevuje i v Česku. Do poloviny století přitom můžeme mít ročně až o dvanáct tropických dní více.
Ačkoliv ženy převažují na základních školách v celé Evropě, v Česku je podíl učitelek na prvním stupni 5. největší v Evropě. Nejvyrovnanější je genderová situace v Turecku. Čím vyšší je stupeň a odbornost škol, tím více se vyrovnává poměr v počtu žen a mužů v učitelském sboru. Zatímco v českých mateřských školách natrefíte na učitelku v 99,6 % případů, na vysoké škole je to jen 38 %. Počty učitelů se v Česku za posledních dvacet let proměnily v minimální míře, jedinou výjimkou jsou střední školy, kde počet pedagogů klesl o polovinu.
Cigaretové nedopalky představují největší podíl (37 %) plastového odpadu na evropských plážích. Na pobřeží Černého moře tvoří dokonce více než polovinu (53 %) veškerých plastových odpadků. Druhé místo patří výrobkům pro uchovávání nebo konzumaci nápojů, jako jsou víčka, brčka a míchátka. Do deseti let by však měly být všechny obaly v evropských zemích recyklovatelné. Státy mají usnadnit využívání zálohovaných kelímků a krabiček nebo výrobků z jiných materiálů.