Solární elektrárny zažívají nový boom a aktuálně rostou nejrychleji ze všech obnovitelných zdrojů EU. Důvodem je kromě vysoké ceny elektřiny i zájem o vlastní energetickou bezpečnost a zelenou elektřinu. Cena elektřiny navíc výrazně zkrátila návratnost investice. V Česku by slunce mohlo do roku 2030 dodávat tolik elektřiny jako jeden blok Temelína. K tomu je ale potřeba masivní výstavba. S tou pomohou dotace, zjednodušení pravidel i inovativní využití.
Třináctá příčka ve vědecko-vzdělávacím pilíři Indexu prosperity Česka podtrhuje přemýšlení o Česku jako o „montovně Evropy“. Potenciál ke zlepšení ale máme, což dokazují i úspěchy vědeckého centra Biocev. Česku však škodí nezájem o terciární vzdělání, nedostatek inovací i malé zastoupení žen ve vědě. Inženýrky a vědkyně představují necelých 6,5 % ženské pracovní síly. Výzkumníci své kolegyně navíc co do počtu překonávají téměř trojnásobně, jak uvádí Evropská komise.
Stavba bytových domů je v Česku čím dál dražší, v letošním dubnu stála o 13 % více než ve stejném měsíci předchozího roku, vyplývá to z dat Českého statistického úřadu. Ceny žene nahoru jak rostoucí poptávka, tak celosvětový nedostatek surovin. Například ceny materiálů a výrobků využívaných ve stavebnictví vzrostly za poslední rok o více než čtvrtinu. Ke slovu se tak dostávají i nové materiály, které lze například vyrobit z vedlejších energetických produktů elektráren. Takovým materiálem je mimo jiné i popílek.
Obnovu krajiny po těžbě si v Česku žádá území o rozloze 58 tisíc fotbalových hřišť. Nemusíme ale vždy sahat jen po technicky náročné rekultivaci, někdy je prostě lepší nechat konat přírodu. Největší potenciál pro takzvanou sukcesi nabízí vytěžené lomy, ale přirozená obnova může probíhat i v rekreačních městských oblastech. Sukcese má řadu výhod: je levná, rychlá, má velký význam pro ochranu ohrožených druhů i zachycování uhlíku a zároveň ji z estetických důvodů často preferují i lidé. Německo dokonce uzákonilo 15% podíl sukcese při obnově krajiny. Sukcese by mohla pomoci i Česku do roku 2030 dohnat 8% deficit chráněných území, který bychom měli podle evropské strategie biodiverzity splnit.
Válka na Ukrajině naplno odhalila zranitelnost našeho energetického systému. Stoprocentní závislost na ruském plynu je obrovskou hrozbou, kterou Česko podcenilo. Existuje ale i jiná cesta. Podle zjištění analytiků Evropy v datech má Česko potenciál pokrýt desetinu své spotřeby elektřiny zdrojem, který je čistý, provozně levný a který pomůže k větší surovinové nezávislosti – větrem. V současnosti z něj pochází pouze 1 % elektřiny vyrobené v Česku. Do roku 2040 by ale větrné elektrárny mohly pokrýt až 10 % energetického mixu republiky. Česko by se tak alespoň přiblížilo produkci v EU, kde je vítr důležitým zdrojem elektřiny už dnes a do budoucna jeho význam poroste.
Obnovitelné zdroje (OZE) jsou v Česku spíše popelkou – nemáme celoročně slunečné dny ani větrná pobřeží. Výhledu na stabilní energetickou budoucnost Česka navíc nepomáhají ani regiony, ve kterých brzy skončí těžba uhlí. Účinné propojení těchto faktorů však může být pro Česko přínosem. Místa povrchové těžby v Ústeckém a Karlovarském kraji jsou na čele žebříčku evropských lokalit vhodných k instalaci obnovitelných zdrojů a jejich instalovaný výkon může přesáhnout půl gigawattu.
Mezi lety 2020 a 2021 vzrostl počet kybernetických útoků v Česku o 20 %, vyplývá to z dat společnosti ESET. Celosvětově tento nárůst dosahoval 31 %, jak uvádí Accenture. Denní počty útoků pak dosahují velmi vysokých čísel, například tzv. honeypoty T-Mobilu a Deutsche Telekom detekují během jednoho dne až 50 milionů útoků po celém světě. Za vzestupem stojí jak vývoj technologií a přesun stále cennějších aktiv do digitálního prostředí, tak světová pandemie. Situaci ale nyní může ovlivnit i další eskalace konfliktu na Ukrajině, jelikož se kybernetické útoky staly nedílnou součástí konvenčních válek.
Odklon od uhlí nastává rychleji, než se před několika lety čekalo. Nová německá koalice chce jeho konec uspíšit o osm let oproti původním plánům, urychluje se také v Polsku. Právě tyto dvě země zatím společně s Českem zastávaly roli „uhelných šampionů“ Evropy. Do budoucna vsadí hlavně na vítr a plyn, Německo také na solární energii. V Česku se dá podle expertů z EGÚ Brno očekávat hlavně nárůst sluneční elektřiny a plynu. Předešlá vláda však jasný plán na náhradu uhlí nepředložila a nepřipravila ani mechanismy, jak fosilní zdroje udržovat v pohotovosti pro chvíle, kdy budou v síti potřeba.
Jednou z nejslibnějších možností pro budoucnost čisté dopravy je vodík. Přestože první vodíkový autobus Češi sestrojili už v roce 2009, dodnes není česká infrastruktura na vodíkovou dopravu připravena. To by se mělo v dohledné době změnit, jelikož řada velkých měst plánuje vodíkové projekty uskutečnit a například Ústí nad Labem má už teď smlouvu na dvacet autobusů v hodnotě 302 milionů korun. S financováním pomáhají i evropské fondy, které mimo jiné podporují vznik takzvaných vodíkových údolí. S vodíkem se počítá i v energetice, ačkoliv má ještě v roce 2050 představovat pouze 3 % světového energetického mixu.
Současný způsob získávání potravin může za 70 % vymírání živočišných a rostlinných druhů a připadá na něj až 70 % světové spotřeby pitné vody. Řešení přichází z vesmíru. Nejde o malé zelené mužíky, ale pražskou Agenturu EU pro kosmický program (EUSPA) a využití evropských satelitů v zemědělství. Jejich data využívá například český start-up CleverFarm, s jehož pomocí mohou zemědělci ušetřit až třetinu hnojiva, vody a osiva. Zemědělci díky senzorům také přesně ví, které plodiny jsou napadené škůdci, takže nemusí přírodu zbytečně zatěžovat pesticidy. Nové technologie precizního zemědělství se testují i na zemědělském polygonu České zemědělské univerzity, který technicky zajišťuje T‑Mobile Czech Republic.