Den před svátkem sv. Václava slavíme Den českého piva. A skutečně je co oslavovat. Naše země se drží na prvních příčkách v Evropě nejen co do počtu vypitých piv, ale také v produkci piva a počtu pivovarů i malých místních pivovarů v poměru k počtu obyvatel. Cena piva v poměru k průměrné mzdě se navíc stále snižuje.
Česko je rájem včelařů. Při přepočtu na počet obyvatel u nás vychází 57,8 chovatelů včel na 10 000 lidí, což je nejvíc v celé EU. Nezaostáváme ani v počtu včelstev v poměru k rozloze země. Našich osm úlů na kilometr je třetí nejvyšší podíl v Unii. Včely však v současnosti čelí mnoha hrozbám. Včelaři považují za nejzávažnější pesticidy a nešetrné zemědělství. Pokud by včely a další opylovači vymřeli, klesla by celková zemědělská produkce v jižní Evropě až o třetinu.
Málokterá část života české společnost doznala během epidemie koronaviru takových změn jako školství. V dobách před Covid-19 běžně používalo digitální technologie ve výuce jen 18 % škol. Při epidemii se online výuka na dálku naopak stala novou realitou pro většinu z nich. Řadě dětí zejména ze severozápadu republiky ale doma chybí připojení k internetu. A čeští učitelé si nejsou jistí ohledně svých ICT dovedností. Jak si Česko stojí v celoevropském srovnání?
Celková výbava pro prvňáčka v Česku vychází na více než 2 800 korun. V sousedním Německu i Slovensku ale za podobné pomůcky vydají rodiče ještě více peněz. Nejdražší položkou na nákupním seznamu je školní aktovka, která v Česku stojí víc než u sousedů. Naopak sešity jsou u nás dvakrát levnější než na Slovensku.
Koupání v přírodních koupalištích je stále bezpečnější. Ve více než 80 % monitorovaných jezer, rybníků a jiných vodních ploch vychází kvalita vody na výbornou. Před deseti lety bylo takových vod pouze 63 % a v roce 2004 jen necelých 39 %. Ke zlepšení přispívají i čistírny odpadních vod. Za evropské peníze se jich u nás zatím postavilo nebo zmodernizovalo více než 590.
Epidemie koronaviru zdůraznila potřebu digitalizace státní správy. Česko je v rámci celosvětového rozvoje e-governmentu mezi zeměmi s vysokým ohodnocením, ale na průměr Evropské unie máme ještě co dohánět. Pokud už elektronické služby vlády využíváme, nejčastěji to je kvůli přiznání DPH. Jen v roce 2018 jsme takových přiznání přes elektronickou podatelnu podali 2,37 milionu, zatímco přiznání daní z příjmu fyzických osob se k finančnímu úřadu dostalo online jen 296 tisíc. Online komunikaci se státem by měl zjednodušit projekt využití bankovní identity k plošné identifikaci v online prostředí, který se chystají spustit v průběhu roku 2021 největší domácí banky – Česká spořitelna, ČSOB a Komerční banka.
Pandemie naprosto vyřadila z provozu některé oblasti české ekonomiky. Například knihkupci nebo prodejci elektroniky se v krizi museli spolehnout na online nákupy, poskytovatelé ubytování a cestovní kanceláře se v březnu a dubnu dostali dokonce do minusu. Jedním z mála odvětví, která podle poskytovatele platebních technologií Global Payments naopak posílila, byly prodeje potravin.
Před koronakrizí utráceli našinci za stravování v nálevnách, restauracích či jídelnách průměrných 15 850 korun na hlavu ročně. Ostatně stravování a ubytování patřilo v Česku mezi nejlevnější v Evropě. Během koronavirové epidemie útraty v restauracích klesly na polovinu, otevření zahrádek ale tržbám pomohlo.
Ačkoliv začíná postupné uvolňování řady bezpečnostních opatření proti šíření koronaviru COVID-19, je ještě brzy na to prohlásit krizi za ukončenou. Po celém světě jsou proto některá opatření stále v platnosti a například školy jsou k dvacátému květnu otevřeny pouze ve dvaceti světových zemích, v Evropě jde o Norsko, Island a Bělorusko. Zcela bez omezení se dá v Evropě přicestovat pouze do Velké Británie. Většina zemí nadále omezuje provoz služeb a teprve nyní spouští otevírání obchodů ve větší míře.
Přechod k bezhotovostním platbám během probíhající pandemie zrychlil. Lidé se ve velké míře začali spoléhat na nákupy přes internet. Jen za první tři týdny karantény se objem online nákupů zdvojnásobil. Nákupy potravin přes internet pak vzrostly dokonce o 283 %. Ve srovnání s loňským březnem klesl ve třetím měsíci roku 2020 počet výběrů z bankomatů. Průměrná částka jednoho výběru ale vzrostla téměř o čtvrtinu, jak vyplývá z dat České spořitelny.