Vánoční svátky nejsou jen obdobím klidu a míru. Spousta z nás je využívá i k méně chvályhodným činnostem. Poměrně častou zimní aktivitou je totiž nezřízené přejídání, které předchází novoročním předsevzetím o hubnutí a pravidelném sportování. Ne vždy se však tato předsevzetí naplní, což je jedním z mnoha důvodů, proč jsou Češi jedním z nejobéznějších evropských národů.
České rodiny si žijí v relativně pěkně vybavených domácnostech. Sociální zařízení či sprchy jim chybí méně než jiným Evropanů. Také méně naříkáme, že jsou naše byty tmavé či že nám zatéká střechou. A Evropu postupně doháníme i ve vybavení internetem.
Jen malá část (2,7 %) českých domácností se potýká s tím, že by v zimě nedokázaly vytápět obydlí podle svých potřeb. Česko se tak umístilo na sedmé nejlepší příčce v EU. Nejhůř se vede Bulharům, nejlépe naopak Rakušanům. Boduje také Finsko, kde nedostatek tepla nepociťují ani lidé z chudších částí společnosti. V Česku si naopak poměrně špatně vedou samoživitelé a samoživitelky s nižšími příjmy.
Důraz na ekologii i nízká efektivita starých uhelných elektráren v Evropě postupně tlumí uhelnou energetiku. V roce 1990 těžilo uhlí 14 z dnešních členských zemí EU, loni už jen šest. Do roku 2030 by mohlo v elektrárnách a dolech zaniknout zhruba 160 tisíc pracovních míst. V první polovině příští dekády budou mizet především v regionech Česka, Polska a Německa. Jak se dnes v uhelných krajích žije?
V České republice se pohledávky v řádném termínu bez zbytečných průtahů naplňují téměř ve dvou třetinách případů. České faktury se tak proplácejí rychleji než britské, švýcarské, anebo rakouské. Vůbec nejlépe si v tomto ohledu vedou nejmenší firmy. Česko také patří k evropským lídrům ve využívání elektronických faktur. České firmy na ně spoléhají nejčastěji z celé východní Evropy.
Čím chudší země, tím větší část ze svých měsíčních výdajů utrácejí její obyvatelé za jídlo. Každá čtrnáctá evropská domácnost si nemůže dovolit jíst obden maso. V kontrastu s tím zní drsně údaje, kolik se na starém kontinentu vyplýtvá a vyháže jídla.
Chřipkové onemocnění každoročně postihuje až 15 % světové populace a jen v Evropě způsobí zhruba 70 tisíc úmrtí. Češi ji ale berou na lehkou váhu, patří totiž k nejméně proočkovaným národům. Očkování proti chřipce má jen 5 % Čechů, a mezi seniory, kteří patří k nejohroženější skupině, dosahuje míra proočkovanosti jen 20 %. Pojištěnci starší 65 let a další rizikové skupiny přitom mohou využít očkování zdarma. Méně seniorů očkovaných proti chřipce má už jen šest dalších evropských zemí, nejmenší podíl patří Estonsku (5 %), největší Velké Británii (73 %).
Houbaření patří v České republice téměř k národním sportům, v zahraničí je k němu ale nutné přistupovat obezřetně. Nejpřísnější pravidla platí v Nizozemsku, kde je houbaření mimo vlastní pozemky zakázáno. Rakušané mohou během jedné návštěvy lesa nasbírat maximálně dva kilogramy hub. V Německu se zase situace liší v jednotlivých spolkových zemích. Pokuta za porušení zákazu sběru hub může v chráněných oblastech Saska dosáhnout výše až 50 tisíc eur.
Plastové výrobky na jedno použití jsou v nemilosti. Zůstává po nich totiž zbytečný odpad, který mimo jiné škodí v mořích. Stále více zemí tak vymýšlí způsoby, jak se jich zbavit. S nejrozsáhlejší strategií zatím přišla EU, jednorázové plasty chce ale vymýtit třeba i Indie.
V létě Češi nejvíce utrácejí v Chorvatsku a na Slovensku, vyplývá z analýzy založené na statistikách České spořitelny. V červenci dosahují české útraty na Jadranu dvou stovek milionů korun, u našich slovenských sousedů v srpnu potom téměř 170 milionů. Během jarních prázdnin vede v zahraničních platbách Rakousko a Itálie, před Vánoci zase Německo. Z mimoevropských zemí Češi nejvíce utrácejí v USA, Thajsku nebo Spojených arabských emirátech.